Prezident Miloš Zeman (12. března 2015). | foto: Dan Materna, MAFRA

Šéfové odborů na Hradě berou 50 až 80 tisíc čistého, přiznal Mynář

  • 281
Pražský hrad zveřejnil výši platů ředitelů odborů a zástupce vedoucího kanceláře prezidenta republiky. Šéfové odborů berou měsíčně 50 až 80 tisíc čistého včetně odměn. Už minulý týden vyšlo najevo, že kancléř Vratislav Mynář, jemuž stále chybí bezpečnostní prověrka, bere 120 tisíc korun čistého.

Mynář před několika dny v rozhovoru pro Deník řekl, že bere 120 tisíc korun měsíčně. Lidovky.cz ale upozornily, že jde o čistou mzdu. Hrubé příjmy kancléře činí i s odměnami více než 167 tisíc korun. To je skoro stejná výše platu, jakou má například předseda vlády Bohuslav Sobotka (více o odměnách kancléře čtěte zde).

Podle prezidenta Miloše Zemana bere Mynář stejně jako jeho předchůdce. „Zastávám názor, že mzdy se nemají zvyšovat,“ řekl prezident, jenž se účastnil Žofínského fóra.

Platy na Hradě

Tabulka, kterou zveřejnil Hrad

Mynářův zástupce Petr Mužák bere s odměnami 117 tisíc korun měsíčně hrubého měsíčně. Vyplývá to z přehledu, který Hrad zveřejnil bez konkrétních jmen v pondělí na webu.

Ze stručné tabulky lze také vypočítat, že ředitelé hradní odborů berou od 70 396 korun do 111 455 korun hrubého měsíčně včetně odměn. V čistém jde 50 283 až 79 611 korun měsíčně.

Řediteli hradních odborů jsou například Radek Augustin (analytický odbor), Jindřich Forejt (protokol), Jiří Ovčáček (tiskový), Hynek Kmoníček (zahraniční), Václav Pelikán (legislativní a právní) či Jan Fulík (bezpečnostní odbor).

iDNES.cz některé ředitele odboru oslovil s otázkou, zda chtějí upřesnit, která částka se jich týká. „Tiskové výstupy pracovníků Kanceláře prezidenta republiky koordinuje a řídí tiskový odbor, obraťte se tedy, prosím, s vaším dotazem na pana ředitele Ovčáčka,“ odpověděl Jindřich Forejt. „Jsem zařazen v jednom z čísel 1 až 11,“ odepsal na otázku týkající se upřesnění Jiří Ovčáček. Ten v únoru deníku Blesk řekl, že bere 40 tisíc čistého. 

Zveřejnění nepřišlo včas, tvrdí poslankyně

Hrad v minulosti opakovaně odmítl výši platů a odměn říci. Stejně se to dělo i za prezidenta Václava Klause.

Mynáře ke zveřejnění platu dle jeho vlastních slov přimělo kladné stanovisko Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Už dříve kancléř hovořil o tom, že se na úřad obrátil s dotazem, zda je možné výši platů uveřejnit. Na něj dostal kladnou odpověď.

„Na pochvalu za transparentnost to rozhodně není. Hradní kancelář příliš dlouho váhala a teď znovu porušuje zákon,“ okomentovala zveřejnění platů poslankyně Věra Kovářová, která Mynáře kritizovala už v minulosti (kritiku Kovářové čtěte zde).

Podle ní Mynář nedodržel lhůtu podle zákona o svobodném přístupu k informacím. „Od podání žádosti o informace o platech do jejich poskytnutí uběhl přibližně rok, tedy téměř 365 dní. Zákonná lhůta činí 15 dní,“ uvedla Kovářová v tiskovém prohlášení. Kterou žádost myslí, ale není jasné, Hrad jich obdržel více v různou dobu.

Mynář už dříve označil kritiku poslankyně za osobní útok a řekl, že neví, proč se politička takto exhibuje.

Mynář se kvůli zveřejnění platů obrátil na ÚOOÚ:

10. dubna 2015

Peníze Hájka a Jakla řešil soud

„Zákon o svobodném přístupu k informacím porušil nejen v tomto případě. Do dnešního dne jeho kancelář nezveřejnila výroční zprávu o poskytování informací za loňský rok, kterou měla povinnost zveřejnit nejpozději 1. března letošního roku,“ tvrdí Kovářová.

Platy Hrad i po dotazech médií v minulosti tajil. V roce 2012 ale Lidovým novinám dal za pravdu soud a odměny tehdejšího vicekancléře Petra Hájka a tajemníka Ladislava Jakla musel zveřejnit.

Vicekancléř tehdy bral 112 tisíc korun měsíčně a tajemník 104 tisíc. K tomu dostali za prvních šest měsíců roku 2012 odměny ve výši 130, respektive 115 tisíc korun (více čtěte zde).

Navíc Nejvyšší správní soud v jiné věci v říjnu 2014 rozhodl, že „informace o platech zaměstnanců placených z veřejných prostředků se podle § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím zásadně poskytují,“ žadatele lze odmítnout jen výjimečně (více na webu Nejvyššího správního soudu). Rozsudek výslovně říká, že „bez dalšího je třeba poskytnout informace o platech zaměstnanců v řídících pozicích povinného subjektu“.

Přesto Vrchní státní zastupitelství v Praze mělo potíže s ÚOOÚ, jenž mu uložil pokutu 100 tisíc korun za zveřejnění platů (více o pokutě čtěte zde). Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová nechala na webu vyvěsit jmenovitý seznam všech zaměstnanců včetně uklízeček. U každého jména byla výše výplaty (více čtěte zde). Proti pokutě se Bradáčová brání soudně.

„Rozhodnutí o uložení pokuty Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze za plošné zveřejnění platů všech zaměstnanců je u Městského soudu v Praze. Ten přiznal žalobě odkladný účinek,“ informoval v pondělí mluvčí ÚOOÚ David Pavlát.

To znamená, že pokutu nemusí zastupitelství platit, dokud soud nerozhodne. Jak uvedla mluvčí městského soudu Markéta Puci, jednání v této věci zatím nebylo nařízeno.

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video