Na internetových stránkách ministerstva vnitra se totiž na sklonku minulého týdne objevil seznam více než sedmi set obrazů, nábytku a jiných historických památek, které byly v depozitáři uloženy.
Text vyzývá lidi, kteří se s některým z předmětů setkají, aby se obrátili na policii.
"Existuje několik variant toho, proč sýpka na Pernštejně začala hořet," řekl Karel Mědílek z oddělení násilných trestných činů policejního prezidia.
"Protože nelze jednoznačně určit příčinu požáru, musíme vyloučit všechny vyšetřovací verze včetně té, že někdo hrad vykradl a poté zapálil."
Předlouhý seznam se na internetových stránkách ministerstva vnitra objevil dlouho po ničivém požáru. "Nebylo jednoduché dát to dohromady," vysvětloval časovou prodlevu Mědílek.
Kompletní seznam shořelých předmětů poskytl policii kastelán Pernštejna Jan Jakub Škrabal. "Inventurou prošel celý hrad. Museli jsme porovnat předměty, které se nám podařilo z hořícího depozitáře vynést, s evidencí sbírek z depozitáře," říká kastelán.
Policisté přesto neočekávají, že by odhalili krádeže v depozitáři, kde pak zločinci "zametli" stopy ohněm. "Jde o standardní postup. Nejednáme na základě nových důkazů nebo nějaké fámy," dodal Mědílek.
Podle vyšetřování jihomoravských hasičů vzplál Pernštejn zřejmě nešťastnou shodou okolností, přičemž příčinu požáru se jim nepodařilo odhalit.
"Nakonec jsme jako nejpravděpodobnější příčinu požáru vyhodnotili tři varianty," vysvětlil mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Haid.
Tou první byla závada na elektroinstalaci, druhou pak zajiskření při broušení nátěru podlahy. "Jako poslední možnou příčinu jsme určili chemické samovznícení prachu nebo obilných plev od zateklého laku při nátěru podlahy," doplnil. - více zde