PŘÍLOHA iDNES
Klaus rok prezidentem
ohlédnutí * fotografie
diskuse * vysvědčení
I čeští turisté by měli na Hradě najít místo, kde si dají cenově dostupné pití a jídlo, nevyužité přízemní prostory zaplní nové obchody a restaurace.
To jsou hlavní změny v hradním areálu, které chystá tým prezidenta Klause v průběhu jeho pětiletého prezidentského období. "Nechceme Hrad jen pro cizince a bohaté. Chceme, aby si i průměrná česká rodina mohla na Hradě zajít na oběd," vysvětlil vizi kancléř Jiří Weigl.
Zásadně však odmítá, že by šlo o snahu měnit na Hradě všechno, co tam po třinácti letech zanechal Klausův předchůdce Václav Havel. "Tady nejde o nějaký střet s předchozí érou, jen některé věci co se managementu týče vidíme poněkud jinak. Chceme jen správně hospodařit," říká Weigl.
Lukrativní pronájem, a přitom nízké ceny
Co všechno se tedy změní a otevře lidem? Například přízemní prostory podél frekventovaných turistických tras, kde jsou dnes různá skladiště či technické zázemí provozu Hradu, mají do budoucna sloužit veřejnosti. "Je tam třeba trafostanice, místo, na kterém bych si raději představil restauraci, krámky, ani kadeřnictví by mi nevadilo," říká ředitel Správy Pražského hradu Jiří Franc.
Jedním z parametrů pro výběr nájemců má být nejen kvalita nabízených služeb, ale i ceny, které za ně zákazníci budou platit. To budou rozhodující podmínky při právě probíhajících výběrových řízeních na pronájem osmi obchůdků ve Zlaté uličce, včetně jedné restaurace a prodejen upomínkových předmětů. Správa Hradu chce budoucí smlouvy nastavit tak, aby mohla v případě, že nájemce cenu neúměrně zvýší, od smlouvy odstoupit.
Předchůdci kancléře Weigla na Hradě jsou k načrtnutým změnám spíše kritičtí. Podle jejich mínění Klaus mylně vyvolává dojem, že za Havla nebyla taková snaha hradní areál zlidštit. Jsou také skeptičtí k tomu, zda se podaří nejen pronajmout prostory na vskutku luxusním místě tak, aby správa nejen vydělávala, ale zároveň se udržely ceny dole. "Jsem zvědav, jak to dokážou," poznamenal bývalý kancléř Ivo Mathé.
Kam zmizely Havlovy nástěnné krabičky?
Hradní architekt Zdeněk Lukeš, který pracoval pro Havla a nyní i pro Klause, připouští, že další oživení tak památkově a symbolicky cenného areálu nebude snadné.
"Je však nutné pokračovat v oživování Hradu, které započal už Václav Havel," říká Lukeš. Rekonstrukcí už prošly prostory kanceláře prezidenta. Na svých místech zůstává většina výtvorů Havlova osobního architekta Bořka Šípka, který zrovna nepatří mezi Klausovy oblíbené umělce. Zatím zmizel jeden Šípkův koberec pro summit NATO, a to proto, že z něho odpadávaly chomáče chlupů a dámy na něm klopýtaly.
Skončil také projekt Krabičky, které na popud Jazzové sekce vytvořili v 80. letech čeští a slovenští disidenti a které visely na Široké chodbě. Byly zapůjčeny soukromou nadací u příležitosti summitu NATO, a tedy vráceny. Na stěny chodby se vrátil cyklus maleb námořních bitev z 18. století.
První dáma Livia Klausová vytrvale upíná svoji pozornost na zámek Lány. Udělala stovky drobných úprav interiéru. Do Lán chce soustředit společenský život. "Snažím se sladit styl. Najít krásné věci, třeba ne úplně spravené a v dobrém stavu," říká Klausová.
Manželé Klausovi tak postupně začali měnit styl a atmosféru sídla prezidenta podle vlastního vkusu, který na rozdíl od Havla neholduje uměleckému improvizování, ale spíše řádu a konzervativnímu ladění.
