"Máme ke svému zdraví paradoxní vztah. Nebojíme se jezdit automobilem ani kouřit, ale máme strach z nemoci šílených krav," komentuje výsledky psycholog Slavomil Hubálek.
|
Co znát o BSE
Co to je BSE?
Pod touto zkratkou se skrývá bovinní spongiformní encefalopatie, mozkové onemocnění hovězího dobytka. BSE způsobuje rozklad centrálního nervového systému zvířete a vždy končí smrtí. Poprvé byla popsána v roce 1986 v Anglii.
Co způsobuje BSE?
Podle většiny vědců způsobují tuto nemoc infekční bílkoviny - priony. Priony jsou běžně přítomny v organismu, ale tzv. špatný prion zvenčí zapříčiní, že v nich dojde ke změnám, a způsobí vznik nemoci. Objevují se však i názory, že špatné priony vznikají následkem genetické vady.
Jak se BSE šíří?
Vzhledem k tomu, že největší koncentrace špatných prionů je v centrálním nervovém systému (mozek, páteř atd.), jsou kontaminovány produkty, do nichž jsou takové části zvířat přidány. Nejhůře je na tom masová moučka - právě tou byla následně krmena další zvířata - proto jsou BSE nakaženy i ovce, ale v poslední době se objevila i tvrzení, podle nichž se mohou infikovat třeba i králíci nebo ryby. Je však nutné je vědecky prokázat, což se zatím nestalo.
Je BSE přenosná na člověka?
Podezření, že by tomu tak mohlo být, poprvé vyslovili britští vědci v roce 1996. V současnosti se považuje možnost přenosu BSE na člověka za téměř jistě prokázanou, ale definitivní důkaz ještě chybí.
Pravděpodobná lidská forma BSE je novou variantou Creutzfeldt-Jacobovy nemoci. Ta je neurologickým onemocněním, které má jinak buď genetické příčiny, nebo se přenáší při transplantacích orgánů.
|
Zemědělci svorně tvrdí, že s nižší poptávkou jim působí problémy klesající ceny. Lidé, kteří hovězí maso kupují dál, mají však důvod ke spokojenosti. Pokles cen přitom začal již v prosinci, kdy za normálních okolností naopak cena masa roste.
Skoro každý druhý se bojí masa
Čtyřicet procent Čechů jí kvůli strachu z nemoci šílených krav méně hovězího masa a výrobků z něj. Zbylých šedesát procent hovězí ve svém jídelníčku nijak neomezilo.
Vyplynulo to z průzkumu, který na vzorku 609 respondentů vyrobila pro MFDNES agentura Median.
Výrazněji změnily skladbu jídla ženy. Hovězí v jídelníčku omezilo nebo jej úplně
vyřadilo čtyřiačtyřicet procent z nich, zatímco u mužů to bylo jen šestatřicet procent.
Veterináři však stále uklidňují a varují před hysterií.
"Dovoz výrobků z hovězího masa ze zemí, kde se nemoc šílených krav vyskytuje, je zakázaný. Zatím stále trvá naše prohlášení, že v tuzemsku nebyl zaznamenán výskyt nemoci šílených krav," uvedl plzeňský veterinární epidemiolog Richard Bílý.
Veterináři podle něj více kontrolují zdravotní stav dobytka určeného k porážce a státní veterinární dozor odebírá ke kontrole vzorky masa, které nechává vyšetřit v laboratořích.
Přesto podle údajů masokombinátů spotřeba hovězího masa klesá.
Lidé se rozcházejí v názoru, do jaké míry je panika okolo BSE způsobena množstvím zpráv, které se okolo nemoci šílených krav objevují v novinách, rádiu či televizi.
Dvě třetiny respondentů se domnívají, že média informují o nemoci přiměřeně. Osmnáct procent se potom domnívá, že novináři problém zveličují. Nejvíce jsou o nafukování celé záležitosti přesvědčeni mladí lidé mezi čtrnácti a devětadvaceti lety. Dvacet procent lidí má úplně opačný názor. Soudí totiž, že média BSE nevěnují dostatečnou pozornost.
