„Houbaření zatím není tak masové nicméně houby začínají růst a když budete mít štěstí, tak třeba půl košíku hub nasbíráte,“ říká mykoložka Tereza Tejklová z Mykologického klubu při Muzeu východních Čech.
Houby brzdil nepříznivý začátek jara. Duben byl sice teplý, ale suchý, v květnu zase vadily houbám nízké teploty. Nástup deště a oteplení ale začínají houbám vyhovovat.
„Zatím ten start houbařské sezóny není vůbec špatný,“ dodává Tejklová. Situace je podle ní po celé republice podobná, hůře se houbám daří jenom v severních Čechách, kde se stále drží sucho.
Zatím se ale nedá říct jak dlouho příznivý stav vydrží. Hrozí nebezpečí, že slibný začátek sezóny přeruší příliš vysoké teploty, nedostatek deště, nebo silný vítr, který houby špatně snášejí, protože je vysouší.
Nejintenzivnější houbová sezóna patří vždy spíše až na konec prázdnin. Nejsilnější měsíce bývají tradičně srpen září a říjen, už teď ale mohou houbaři najít v lese chutné a ceněné exempláře. Jarní houby už skoro odezněly a v lesích se objevují především zástupci typicky letní sezóny.
„Houby se začínají objevovat více méně všude,“ souhlasí mykolog Jan Borovička z Geologického ústavu Akademie věd. Nejlépe se aktuálně daří prvním pravým hřibům a modrákům, holubinkám, kozákům a také žampionům. Právě u žampionů hrozí také v současnosti riziko otravy.
„Z jedovatých hub se objevují pečárky zápašné,“ varuje Borovička. Druh žampionu s kloboukem velkým pět až patnáct centimetrů je sice jedovatý jenom mírně, na druhou stranu se teď ale hojně roste a pravděpodobnost, že se s ním houbař setká je poměrně vysoká. „Časem se začnou objevovat také muchomůrky zelené a muchomůrky panterové,“ doplňuje mykolog.
Na jaře rostly podzimní houby
Teplotní propad v květnu připravil pro houbaře nejedno překvapení. „Objevily se druhy, které jsou typicky podzimní, jako třeba hřib dutonohý, hřib hnědý a hřib smrkový,“ vysvětluje Tejklová. Za růst hřibů, které jsou obvyklé především pro závěr houbařské sezóny mohou teploty, které místy padaly až k nule.
„U některých podzimních hub, jako například u čirůvek, je poměrně běžné, že se vyskytují i na jaře, u hřibu hnědého to ale už tak běžné není,“ říká Borovička. Mykologové se nepotkávají jen s jednorázovými výkyvy. V posledních letech se v lesích objevují také teplomilné druhy hřibů, které se u nás rostly jen výjimečně, nebo vůbec, jako například výrazně červený hřib dupainův.
Čeští patří v Evropě k nejvášnivějším houbařům. Podle statistik ministerstva zemědělství si v průměru odnesou z lesa každoročně zhruba 22 tisíc tun hub v přibližné hodnotě 2,6 miliardy korun, to je zhruba šest kilogramů hub na domácnost. Odborníci na druhou stranu upozorňují, že lidé odnášejí z lesa i plodnice, které by tam měly zůstat.
Jde hlavně o velké houby, které jsou sice výborné na chlubení, ale bývají často červivé. V kuchyni už se s nimi moc dělat nedá, v lese se ale mohou vysemenit a založit novou generaci. Houbaři by neměli odnášet ani úplně drobné houby o velikosti jeden až dva centimetry. Ty jsou často ještě nevyvinuté. Hrozí tak nebezpečí záměny s jedovatými druhy.
Pokud houbaříte, už jste letos na houby vyrazili?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 sobota 15. června 2019. Anketa je uzavřena.
Plný košík za dvě hodiny, tak se sbíraly houby na Hradecku (červen 2016):
24. června 2016 |
