Dnes už si zájemci mohou vybírat ze šedesáti vzdělávacích institucí.
"Tradičně vysokou pověst si česká gastronomie dnes udržuje hlavně v zahraničí, kde pracují kvůli lepším platovým podmínkám ti nejúspěšnější," říká prezident České barmanské asociace Pavel Novák.
Absolventi snadno nacházejí uplatnění v zemích Evropské unie. "Některé z nich najdete i na luxusních havajských lodích," uvádí ředitel Střední hotelové školy v Mariánských Lázních Jiří Chum.
Přesto čeští hoteliéři a restauratéři spokojeni nejsou. Dobře připravených odborníků je podle nich stále méně.
Zatímco původní školy si dobrou pověst zachovaly, úroveň soukromých škol založených po roce 1989 kolísá. Z těchto škol často vycházejí lidé, které lze v praxi jen těžko použít.
"Studenti mnohdy nemají ani představu o práci, kterou by měli dělat, natož aby k ní měli nějaký vztah," stěžuje si Aleš Pikal, restaurant manager pražského hotelu Radisson SAS. Nejvíce naučí ti, kteří mají odbornou praxi
Hotelová škola v Mariánských Lázních má mezi odbornou veřejností velmi dobré jméno. V čem jsou kořeny tohoto úspěchu?
"Základem naší dobré pověsti je tradice, výborný pedagogický sbor a kvalitní vybavení," vysvětluje Chum.
Právě nedostatek dobrých učitelů považuje za jednu z příčin nepříliš dobré kondice českých hotelových škol. Odborníků s pedagogickými schopnostmi, kteří by byli ochotni učit, není pro desítky škol dostatek.
A tak místo zkušených mistrů často vyučují v oboru, kde na praxi opravdu záleží, lidé, kteří sami školu opustili nedávno.
"Odborník nebude učit za pár korun," míní Novák. "Nakonec učí dívenka, která se stihla jen vyučit a absolvovat doplňující pedagogické vzdělání."
Nepomáhá ani zařazení hotelových škol pod ministerstvo školství. Stále větší důraz se totiž klade na všeobecné vzdělání a na kvalifikaci vyučujících. Odborníci z praxe sice nemají vysokoškolské vzdělání, ale zato rozumějí oboru.
Chcete-li zvolit školu, která má vašim dětem co nabídnout, porozhlédněte se po pedagogickém sboru. "Jedna škola dělá dobré kuchaře, druhá dobré číšníky, je třeba se orientovat hlavně podle mistrů odborného výcviku," doporučuje Novák.
Zkušenosti z provozu
Škola bez vlastního zázemí je ve srovnání s těmi, které mají k dispozici svoje restaurační a ubytovací zařízení, znevýhodněná. Vlastní provozovna studentům umožní těsnější kontakt s realitou už od počátku studia.
Navíc škola má lepší přehled o tom, jak jsou studenti schopní a jak jim to v praxi jde.
Názory na to, jak by měl odborný výcvik probíhat, se může různit. Podle ředitelky Střediska praktického vyučování Grandhotelu Pupp v Karlových Varech Lenky Smetanové čekají zaměstnavatelé od studentů příliš.
"Studenti chodí na praxi, aby se zdokonalili, nejsou to ještě hotoví profesionálové." Ředitel Střední odborné školy Kvarta Jan Píka k tomu dodává: "Někteří zaměstnavatelé si pletou naše studenty s levnou pracovní silou."
Místo toho, aby žáci během praxe prošli celým provozem a vyzkoušeli různé profese, vykonávají pouze jednu činnost. Například pouze připravují snídaně nebo stěhují stoly na bankety. "Taková práce studentům nic nepřináší, ale podobných případů naštěstí nemáme mnoho."
Na druhé straně je názor zaměstnavatele. "Škola se málo stará o odborné znalosti žáků, mnohem víc ji zajímá administrativa," hodnotí spolupráci s jednou z pražských soukromých hotelových škol Pikal z Radissonu.
Bez jazyků se neobejdete
Naopak podle ředitele školy Kvarta Píky stížnosti bývají, ale většinou je to kvůli jazykovým znalostem, nikoli z důvodu malé odbornosti. Nedostatečná jazyková příprava však není pouze problémem hotelových škol, ale českého školství všeobecně.
Hotelovky mají na rozdíl od jiných typů škol více možností k praktickému procvičování jazyků.
"Snažíme se co nejvíce našich studentů vyslat na praxi do zahraničí," popisuje Píka. "Ti nejlepší už tradičně jezdí do Finska, letos jede třetina studentů druhého a třetího ročníku na prázdniny pracovat do Řecka. Budou se učit jazyk a navíc si i něco vydělají."
Především je však čeká první pracovní zkušenost, která jim může otevřít dveře k budoucí kariéře.
