Finanční pomoc by podle něj měla mít přednost do té doby, než nevyvstane nějaká akutní konkrétní potřeba, potvrzená japonskou vládou.
Vlček souhlasil s jedním z tazatelů, že japonské ministerstvo zahraničních věcí a další úřady jsou zahlcené nabídkami pomoci. "Systém primárně na přijímání zahraniční pomoci nebyl připraven. Samozřejmě dalším negativním faktorem byl nedostatek informací a zpětná vazba. Požadavky se měnily každým okamžikem," uvádí.
Hasič také čtenářům potvrdil, že japonskou společností rezonují obavy z úniku radioaktivity z elektrárny Fukušima. "Lidé se například ptají, zda území, kde žijí, je dostatečně bezpečné, zda budou moci počítat se zachováním rybolovu, jaký dopad může mít únik radioaktivity na jejich děti," líčí Vlček.
Hasič Vladimír Vlček odpovídal zdeHostem on-line rozhovoru byl ve čtvrtek od 12 hodin |
"Bohužel zdaleka ne ve všem jsou představitelé obcí, prefektur a vlády schopní na tyto otázky reagovat, což může vzbuzovat určitou nervozitu obyvatel," dodává Vlček.
Japonci však podle něj neštěstí zvládají velmi dobře. "Určitě katastrofu snášejí lépe než například lidé v našich zeměpisných šířkách. Je to dáno výchovou a připraveností občanů. Je tam cítit soudržnost občanů, jejich vzájemná rodinná propojenost," odpověděl dalšímu čtenáři Vlček.
Jiný tazatel se ptal, zda je potřeba pomáhat i tak bohatým a vyspělým státům jako je Japonsko. "Je to jedna ze základních zásad solidarity. Rozměr těchto tří katastrof - zemětřesení, tsunami a jaderné nehody - v jednom místě, čase a zemi nemá obdoby. Proto se domnívám, že humanitární pomoc byla a je více než vhodná," reagoval Vlček.
Jeho tým měl 11 členů, včetně specialistů na chemickou, biologickou, radiační a nukleární ochranu. Dalších šest lidí v Japonsku působilo jako technicky podpůrný doprovod.
Experti jednali s úřady v Tokiu, aby se vyjasnilo, kam má humanitární pomoc směřovat a co postižené oblasti vlastně potřebují. Poté vyrazili do konkrétních regionů. V ochranné zóně u jaderných elektráren se ale nepohybovali.
Jednání s centrálními úřady prý zpočátku nebylo jednoduché. "Řekli jsme: My chceme pomoci a reakce byly: Jste vítáni, ale nevíme co chceme, kde to chceme, jak rychle, kolik a zároveň nechceme, abyste to zjišťovali sami. - To je poněkud frustrující. Naštěstí následně došlo k určitému obratu," říká český hasič.
Vladimír VlčekPůsobí jako zástupce ředitele Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje. Účastnil se misí při povodních v Namibii či sesuvech půdy a záplavách v Tádžikistánu. V Japonsku už byl na cvičení, které se zaměřovalo právě na pomoc při zemětřesení. Absolvoval desítky speciálních kurzů, školení a cvičení v rámci EU i v České republice. Působil také jako jeden z šéfů zvláštních týmů připravených pro zahraniční pomoc v případě katastrof. |
