Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hořké probuzení: Zlín prý upadá

  11:29aktualizováno  11:29
Zlín - "Zlín kouří Marlbora," psalo se s pompou v prestižních ekonomických médiích zhruba před desíti lety, aby se celá republika dozvěděla o podnikatelském zázraku na východě Moravy. Ty časy jsou dnes ty tam. Zlín ztrácí dech a žije čím dál víc z iluzí a vzpomínek na zašlou slávu.

"Skutečně to vypadá tak, jako by se ve Zlíně zastavil čas někdy v roce 1994. Tehdy to bylo výstavní město, které v oblasti podnikání a ekonomického rozvoje bylo opticky hned za Prahou," říká vedoucí oddělení koncepcí zlínského magistrátu Zdeněk Urbanovský.

"V době, kdy ostatní města ještě přešlapovala na místě, ve Zlíně už masivně startovalo podnikání. Dnes ve srovnání s těmito městy Zlín stále více zaostává," tvrdí Urbanovský.

A není zdaleka jediný, kdo vidí Zlín takový. "Jako by město zůstalo stát a pověst o dynamickém, bohatém a dravém Zlínu už nebyla pravdivá. Zatímco daleko menší města v našem regionu, jako například Uherské Hradiště, doslova vzkvétají, Zlín stagnuje," replikuje Urbanovského slova zcela nezávisle na něm náměstkyně zlínského primátora Irena Ondrová. Podobně se vyjádřil na setkání s členy městské rady v loňském roce dnešní náměstek ministra zahraničí Pavel Telička. A nejde jen o politiky či úředníky.

"Chcípl tu pes, a přitom se dá dělat tolik věcí! Je spousta podnikatelů, kteří mají nápady, ale pod tíhou velkých nájmů a vůbec dalších rizik nebo nepřiměřených nákladů na zřízení provozu prostě nemohou nic. Když se stát jako celek nedokáže se svým hospodářstvím opírat o malé a střední podniky, tak dělejme něco ve Zlíně," říká Miroslava Veselá z rektorátu Univerzity Tomáše Bati.

O nelichotivé pozici Zlína vypovídá například to, že lidé v kraji mají třetí nejnižší platy v republice a za své skromné peníze kupují hned po Praze nejdražší zboží v zemi.

Prvotní nezaměstnanost se zvedla ze tří už na deset procent a v mnoha sousedních obcích je ještě vyšší. Navíc se do Zlína nehrnou stovky schopných investorů, kteří by lidem dali práci a přinesli do města a kraje peníze. Krajské město má totiž bídné dopravní napojení, a navíc leží v pohraničí.

"Pokud to takhle půjde dál, stane se ze Zlína skanzen vymírajícího batismu," varuje Urbanovský. Zlín má přitom co nabídnout. Podle Urbanovského je to relativně zachovalé životní prostředí, dobré podmínky pro bydlení, po vstupu do Evropské unie i slušná geografická poloha a zejména prosperující Univerzita Tomáše Bati. "Zlín nezachrání staří baťovci, ale nová generace vzdělaných motivovaných lidí. Řada nově založených prosperujících firem, které se umějí v novém prostředí pohybovat. Postupné změny v podnikatelské kultuře. Rostoucí ochota lidí zapojovat se do veřejných věcí," uvažuje Urbanovský.

S Urbanovského myšlenkou, že Zlín potřebuje řadu impulsů k oživení, souhlasí i Ondrová. Jen klade ještě větší důraz na vzdělanost a kulturní prostředí. Od prvního ve Zlíně je univerzita, druhé však schází.

"Aby vzdělaní lidé zůstali ve městě, musíme jim k tomu vytvořit vhodné kulturní a společenské prostředí. Když vezmeme například sídliště Jižní Svahy, to je vyloženě noclehárna - byty, pár hospod, jinak nic," říká zlínská náměstkyně.

Za úpadkem je krach Svitu a rozdělení republiky

Tím hlavním, co město ochromilo, byly ekonomické problémy. Do nich se dostalo především kvůli krachu Svitu.

Postupný zánik obuvnického kolosu byl podle Urbanovského pro Zlín ranou do vazu především proto, že tisíce lidí ztratily práci. Na Svit byly navíc napojeny a existenčně závislé desítky dalších firem z regionu, které potkal stejný konec. Tím se v devadesátých letech na prach rozsypala podnikatelská kostra stotisícového města.
Vláda bohužel tuto situaci nevzala jako strukturální změnu a na Zlínsko pohlížela dále jako na "bezproblémový region". Na rozdíl od severomoravského a severočeského regionu, kterým dával stát koňské finanční injekce. Zlín oslabily i povodně v roce 1997, konkurz ZPS a hodně také rozdělení státu.

"Rozpad republiky je velmi oblíbenou výmluvou na to, proč se situace ve městě zhoršila. Z centra uprostřed státu se najednou stala příhraniční lokalita. Myslím si však, že tento problém není zas tak závažný a lze jej celkem jednoduše překonat tím, že vstoupíme do Evropské unie. Daleko větší váhu má dopravní dostupnost regionu," je přesvědčen Urbanovský a dodává: "To je vidět na Vysočině, kterou protíná dálnice D1. Z původního bramborářského regionu je dnes lokalita s dvacítkou nových průmyslových zón."

Kam zmizeli noví Baťové?

Za dynamickou prosperitou Zlína v první polovině devadesátých let stála obecně řečeno podnikatelská a pracovitá nátura místních obyvatel. Ti starší ji načerpali z odkazu Tomáše Bati, mladší zase například ze slušovického zemědělského družstva Františka Čuby.

A právě díky tradici měl Zlín schopné pracanty a hotové byznysmeny se zkušenostmi i ze zahraničí už v době čerstvého kapitalismu, kdy se jiná města teprve rozkoukávala a seznamovala s novým prostředím. Tito "začínající" podnikatelé, kteří jezdili po světě v době, kdy byl problém dostat se do Polska, dali městu grády. Zlín se i dnes může pyšnit tímto lidským potenciálem a vysokými počty podnikatelů. Více jich má v absolutních hodnotách jen Praha, Brno a Ostrava. Má to však jeden háček.

"Podnikatelé? Raději říkejme registrované podnikatelské subjekty. Mnoho z nich totiž pořádně nefunguje a nepřináší žádný zisk," podotýká Zdeněk Urbanovský. Mnohdy však lidé plní energie a chuti do podnikání doplatili na nepřízeň osudu, přesněji špatné podmínky ke své činnosti.

"Vím, kolik lidí chtělo v devadesátých letech začít třeba ve svitovských budovách, ale dostali takové nájemní podmínky, že si museli nechat zajít chuť. A dnes areál vypadá jako Klondike po desíti letech. Tomu neříkám podpora podnikání," zlobí se Miroslava Veselá ze zlínské univerzity.

Co může Zlín postavit na nohy?

Rozhodně už to nebude obrovský podnik, s nímž stojí a padá celý region. A to je asi dobře, neboť kolaps společnosti se sto zaměstnanci nevyvolá v regionu takový otřes jako například zkáza Svitu.

"Musí se vytvořit síť menších a středních firem, které budou spolupracovat. Měly by mít silnou exportní orientaci a schopnost prosadit se v jiných regionech. To ale nebude trvat jeden či dva roky, ale možná i desetiletí. Do tohoto procesu je nezbytné zatáhnout jak místní lidi, tak centrální orgány," myslí si Urbanovský.
"Důležitá bude i kultivace svitovského areálu, kde by mohly malé a střední firmy působit," myslí si Irena Ondrová.

Urbanovský ještě podotýká, že Zlín nemůže udělat krok vpřed izolovaně bez vazeb na sousední města. "V Evropské unii se nežije v katastrech měst, ale v regionech. Zlínský zájmový prostor začíná snad u Žiliny a končí u Hulína, možná až v Přerově. Není vyloučeno, že celá řada aktivit se může v budoucnu odehrávat spíše ve spojení s Vídní než s Prahou," říká Zdeněk Urbanovský.

Generační střet

Pro mnoho obyvatel krajského města je dnešní situace velmi bolestná. Přišli do Baťova Zlína jako mladí ze všech koutů republiky ve dvacátých a třicátých letech za výdělkem, prosperitou a novým životem. Jejich práce byla hlavním smyslem života měla pravidelný rytmus, jejich život řád. Dnes z toho všeho zůstaly jen vzpomínky.
"Dnešní život jim připadá více chaotický, nejistý a plný změn. Po Baťově ekonomickém zázraku zůstaly prázdné budovy, které zoufale volají po rekonstrukci," říká Zdeněk Urbanovský. "Navíc dlouhé období socialistického Československa v nás potlačilo potřebu být nejlepší, starat se o svou budoucnost," uzavírá.

Autoři:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Dvanáctiletý chlapec se nebál říct pravdu. Zachránil tím kamarádovi život

Dvanáctiletý Jaroslav Šísl (vpravo) zachránil život o rok mladšího kamaráda...

Dvanáctiletý Jaroslav Šísl pomohl zachránit život svého o rok mladšího kamaráda Jiřího Kadlece, který si při pádu těžce...

Po měsíci v KLDR byla jako Severokorejci. Myslela jen na jídlo a vodu

Koreanistku Ninu Špitálníkovou jsme oblékli do šatů Karen Millen, šperky ALO...

Stačily jen čtyři týdny v KLDR a studentka koreanistiky Nina Špitálníková se začala chovat jako všichni Severokorejci....



Na Manhattanu explodovala trubková nálož, útočil Bangladéšan

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde je hlášena exploze (11. prosince...

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde vybuchla nálož. Lékaři ošetřili čtyři zraněné. Výbuch zranil i muže,...

Severokorejské lodě duchů připlouvají k Japonsku, jsou symbolem bídy KLDR

Jeden ze člunů, které v uplynulých týdnech připluly k pobřeží Japonska.

Kritický nedostatek potravin a zahraniční měny přispívá k tomu, že je na pobřeží Japonska vyplavováno stále více silně...

VIDEO: Skladníci obklíčili ujíždějící zloděje vysokozdvižnými vozíky

Skladníci v akci. Zloděje obklíčili vozíky

Zaměstnanci ostravské prodejny stavebnin společnými silami zadrželi trojici zlodějů, která se pokusila vykrást...



Další z rubriky

Boj o post primátora Prahy začíná, strany už jednají o uchazečích

Budova pražského Magistrátu

Sotva skončily volby do Poslanecké sněmovny, strany začínají zbrojit na další. Za deset měsíců vyvrcholí boj o křeslo...

Hasičské tanky vytáhly trosky trojské lávky z Vltavy

Tanky začnou tahat trosky trojské lávky z Vltavy

Hasiči dokončili dnes večer v Praze vytahování zbytků trojské lávky z Vltavy. Na místo dorazili kolem poledne, samotné...

Za jízdu načerno se může zažalovat i nezletilý, potvrdil Ústavní soud

Revizor (ilustrační foto)

Kvůli dluhům z černých jízd městskou hromadnou dopravou lze žalovat i nezletilého, nikoliv jen zákonného zástupce,...



Najdete na iDNES.cz