Vila na pražském Smíchově, kde žila Milada Horáková. | foto: Michal Šula, MAFRA

Vila Horákové: dům, který komunisté ze strachu „přesunuli“ o ulici vedle

  • 180
Film Milada, inspirovaný životem političky Milady Horákové, se hraje v kinech už týden. Příběh její vily v Praze na Smíchově je však úplně neznámý a nepopsaný, přestože na ni upomíná pamětní deska. Komunisté, kteří nestáli o demonstrace, navíc dům nechali přepsat na jinou adresu, než ve které skutečně stojí.

Na desce před stavbou, která není z ulice skoro vidět, se píše:

„Zde žila JUDr. Milada Horáková, narozena 25. 12. 1901, zemřela 27 .6. 1950, poslankyně Národního shromáždění, která za svobodu a demokracii položila život.“ Desku jí odhalila před 25 lety Československá strana socialistická (Horáková byla totiž členkou socialistů).

Vila, ve které žila jediná žena popravená v době politických procesů v 50. letech, je jako učebnice dějin 20. století v kostce. Kromě Horákové jí prošla židovská podnikatelská rodina Winternitzových, za války nacisté a po Horákové si ji přivlastnil na krátký čas estébák.

Dnes ve vile mimochodem žije novinář, spisovatel a bývalý poslanec za ANO Martin Komárek, který se sem však přiženil teprve před třemi roky.

Rafinovaná adresa

Dům v Praze 5 má navíc rafinovaně adresu v jiné ulici, než ve které se skutečně nalézá. Komunisté pochopitelně nestáli o to, aby se u domu po Horákové srocovali nějací demonstranti.

„Dům má adresu Mošnova 2, ale ve skutečnosti stojí v sousední Zapově ulici. Komunisté to přejmenovali, aby tam nikdo nedemonstroval,“ vypráví současná majitelka Petra Komárková. Dodnes proto návštěvy na cestě ke Komárkovým bloudí ulicí, pokud nejsou přesně instruovány, kde zazvonit.

Horáková sice žila v době svého zatčení v roce 1949 právě zde na Smíchově, ale Státní bezpečnost ji odvedla přímo z její kanceláře v centru Prahy. Do vily však komunistická policie následně přišla na domovní prohlídku a pro manžela Horákové. „Traduje se, že když tam přišla StB zatýkat, nebyla ještě tak zorganizovaná. Takže hlídali jen před vchodem. Panu Horákovi se přes terasu podařilo utéci,“ popisuje Komárková. Horák pak emigroval do USA.

Matka Petry Komárkové, Alena Máchová, která v domě také žije, ještě doplňuje, že Bohuslav Horák estébáky tehdy obelstil tím, že se musí ještě vrátit pro léky, a pak využil toho, že měl dům dva vchody.

Druhý domov pro večírky

Dům byl postaven v roce 1902, tedy dávno předtím, než se do něj nastěhovala Milada Horáková. Jeho stavitelem byl podnikatel Josef Winternitz nebo někdo z jeho příbuzných. Tato rodina vlastnila ještě mnohem známější Winternitzovu vilu ve stejné čtvrti. „Naši vilu využívali zřejmě pro společenské události a party,“ říká dnes Máchová.

Zpočátku byla celá Horákové vila jedním „bytem“.

Tehdy byl dokonce v přízemí taneční sál a přípravna jídel. Pokrmy se z kuchyně o patro výše dopravovaly výtahem, takže dům byl na svou dobu velmi moderní.

Zdmi více než stoleté stavby se tak prolínají dějiny 20. století. „Jeden z obyvatel údajně kolaboroval s nacisty a snad odtud odešel jen se dvěma kufry. Naši mi pak jako malé tvrdili, že zde zakopal poklad,“ vypráví Komárková.

Podle její matky dům obývali dokonce přímo příslušníci jednotek SS z kanceláře protektora Konstantina von Neuratha, ostatně zmocnit se majetku po Židech Winternitzových bylo pro ně snadné.

Už za éry Milady Horákové, která tam bydlela po 2. světové válce, byla vila rozparcelovaná na tři byty ve třech podlažích.

Po zatčení tehdejší političky a útěku jejího muže tam komunisté nechali ještě nějakou dobu bydlet její dceru Janu (dnes žije v USA) a rodinnou hospodyni. Alena Máchová s dcerou – dnešní majitelkou Petrou Komárkovou – se tam nastěhovaly někdy kolem roku 1966.

Tehdy tam ale byla v nájmu a Komárková dům koupila až v privatizaci bytového fondu na začátku 90. let. Mezi její rodinou a Horákovou tak prostory obývali přes patnáct let další nájemníci.

Jeden z nich byl podle Máchové dokonce „estébák“, který se však v domě bál a poměrně rychle ho zase opustil.

Autoři životopisného filmu Milada v domě na Smíchově žádné záběry nenatáčeli, ale kdysi se tam točil jeden z dokumentů o zavražděné političce. V Praze Horákovou připomínají i pomníky a pamětní desky na dalších místech, například busta před pankráckou věznicí, kde byla popravena.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video