V roce 1989 zemřely na Náměstí Tchien an men při zásahu armády proti prodemokratickým demonstracím možná až tisíce lidí. Přesný počet obětí není stále znám.
Policisté se na náměstí snaží zabránit shromážděním pravidelně, při každém výročí masakru z roku 1989. Letos zůstalo náměstí přístupné pro veřejnost, stálo na něm však více policejních aut a autobusů než v jiné dny.
Známí disidenti jsou už delší dobu před výročím pod zpřísněným dohledem. Přesto však podle agentury AP v pátek policisté na Tchien an men zatkli nejméně šestnáct lidí. Jinak nebyly žádné incidenty zaznamenány.
Velkou demonstraci ovšem zažil Hongkong, který je už sedm let součástí Čínské lidové republiky. Do ulic tam vyšly desetitisíce lidí se svíčkami v rukou.
Organizátoři tvrdí, že přišlo přes 60 tisíc demonstrantů. V jednom z hongkongských parků byla k uctění obětí masakru na Tchien an men vztyčena socha.
Masakr na náměstí Tchien an men si připomínají lidé i na ostatních kontinentech.
| Pekingské jaro 1989 |
|
15. dubna - Na počátku bylo úmrtí bývalého předsedy ÚV KS Číny Chu Jao-panga, který byl považován za představitele reformního proudu. 17. dubna - První stovky studentů dorazily na Tchien-an-men, aby uctily jeho památku. 22. dubna - Shromáždění přerostla v demonstrace za urychlení reforem, objevily se požadavky na zavedení svobody projevu a tisku. 13. května - Studenti zahájili hladovku na podporu požadavku, aby s nimi vedení země vedlo dialog. Nepokoje se rozšířily do dalších čínských měst. 15. května - Čínu navštívil sovětský reformní vůdce Michali Gorbačov, od něhož demonstranti očekávali podporu. 17. května - Na náměstí se sešly až dva miliony lidí. Ve vedení strany došlo k rozkolu, generální tajemník Čao C'-Jang navrhoval smířlivý postup, premiér Li Pcheng žádal rázný zásah. 19. května - Po vítězství příznivců silového řešení Čao navštívil demonstranty a žádal je o pokojný odchod. 29. května - Do Pekingu dorazila armáda. Studenti vztyčili desetimetrovou sochu svobody. 2. června - Padlo rozhodnutí vyklidit náměstí silou. Noc z 3. na 4. června - Zasáhla armáda, hovoří se až o několika tisících obětí. |
Například v Praze se v pátek odpoledne konal pochod organizovaný českou pobočkou Amnesty International a společností Olympic Watch. Asi tři desítky manifestujících šly z Valdštejnského náměstí k čínské ambasádě.
Čína 15 let po masakru: Bylo to správné
Brutální masakr z noci ze 3. na 4. června 1989 pekingští vládci stále ospravedlňují jako nutný proti kontrarevolučnímu spiknutí ve jménu budoucnosti strany a státu.
Čínští vůdci se z pekingského jara poučili. Na jedné straně dopřáli lidem větší osobní svobody, na straně druhé nekompromisně zasahují proti všemu, co vnímají jako potenciální hrozbu. Viz třeba represe proti náboženskému hnutí Fa-lun-kung.
Úřady mají hrůzu z jakýchkoliv početnějších shromáždění. Když USA loni napadly Irák, chtěli mnozí Číňané manifestovat svůj nesouhlas s válkou a mezi nimi i pekingští studenti. Přestože zamýšleli jen podpořit stanovisko své vlády, nesměli. Co kdyby se to zase zvrtlo, obával se režim.
Také letos Peking už s dvouměsíčním předstihem zavíral a výslechy zastrašoval aktivisty, kteří by chtěli výročí masakru připomenout. Pod policejním dohledem se ocitli všichni známí disidenti, vedení země přijalo přísná opatření na udržení "veřejného pořádku" umožňující postih prakticky všech protestních aktivit na smutně proslulém náměstí - například provolávání sloganů či nošení transparentů.
Dodnes není znám přesný počet zabitých, mezinárodní organizace Amnesty International udává nejméně 1300 obětí, jiné zdroje hovoří o více než třech tisících mrtvých.
Ze zhruba patnácti tisíc lidí, kteří byli uvězněni nebo posláni do pracovních táborů za účast na prodemokratickém hnutí, jich je i po 15 letech zadržováno přes 300, tvrdí Frank Lu, ředitel informačního ústředí pro lidská práva v Číně.
Ti, kteří byli propuštěni, buďto odešli do ciziny nebo vedou doma nuzný život. "Dokonce i soukromé firmy se je bojí zaměstnat, protože je policie každodenně chodí kontrolovat," řekl Frank Lu.
 Desetitisíce lidí si v Hongkongu se svíčkami v rukou připomněly 15. výročí krvavého potlačení studentských demonstrací na náměstí Tchien an men v Pekingu. (4. června 2004) |
 Čínský policista zatýká s pomocí svého kolegy v civilu jednoho z účastníků shromáždění na náměstí Tchien-an-men. Lidé si chtěli připomenout patnácté výročí zásahu armády proti studentským demonstracím v roce 1989. (4. června 2004) |
