Problémy s divočáky však v Hongkongu přetrvávají už delší dobu. Obyvatelé města natočili záběry, jak zvířata utíkají po silnici vedle automobilů, promenují se po přeplněných plážích, očichávají asfalt na mezinárodním letišti nebo se dokonce propadávají stropem obchodu s dětským oblečením.
Divočáci snadno získávají potravu z popelnic, žerou zbytky z pikniků v parcích nebo dostávají jídlo od soucitných lidí. Kvůli tomu se stále častěji odvažují do města.
„Když se řítí ze svahu, jsou nebezpeční pro chodce, hlavně pro staré lidi. Ohrožují provoz na silnici i turisty,“ říká městský radní Chan Chit Kwai, který požaduje, aby se přijala opatření na snížení počtu zvířat. „Není to tak jednoduché, jak si myslí lidé, kteří tvrdí, že můžeme žít všichni v míru,“ dodal.
Podle úřadů loni oznámilo přítomnost divočáků nebo jimi způsobené škody 679 lidí, zatímco v roce 2013 to bylo jen 294 případů. Několik lidí bylo zraněno, divočáci například pokousali dva starší lidi.
Hongkongská policie chytá divoké prase (červen 2017):
Police scramble to capture wild boar in Hong Kong https://t.co/N4oXVHZAq6 https://t.co/fTZuCBSceH
Ministerstvo zemědělství, rybolovu a ochrany životního prostředí chce zabíjet „vysoce rizikové“ divočáky, zejména pak ty, kteří už zaútočili na lidi.
„Použili bychom k tomu drogy,“ řekl tisku Cheung Ka Shing z ministerstva. To už nechalo sterilizovat 54 divočáků, kteří vytrvale navštěvovali městské zóny, a dalších 92 prasat přemístilo do odlehlejších míst.
Politici navrhují různá opatření, jako je vysazení predátorů, legalizace lovu divočáků a dokonce převoz prasat na některý z neobydlených ostrovů. Poslední myšlenka byla brzy zamítnuta, protože prasata umějí plavat.
Mnozí odsuzují ubližování divočákům
Nedaleko od vstupu do parku Aberdeen na ostrově Hongkong pochrupuje rodinka tří divočáků na sluníčku jen několik metrů od tří starších lidí, kteří hrají karty.
„Strach nemám. Když na ně nebudeme sahat nebo po nich něco házet, bude to v pořádku,“ tvrdí třiasedmdesátiletý Fung. „Díky nim se park Aberdeen stal atrakcí. Když na ně neútočíme, nic nám neudělají. Je velmi kruté je zabíjet,“ říká sedmdesátiletý Lai, který na svých procházkách divočáky často potkává.
Ministerstvo zemědělství nemá odhady ohledně počtu divočáků v Hongkongu. Záběry z kamer rozmístěných v parcích však svědčí o tom, že se jejich počty zvyšují.
Experti zdůrazňují, že 90 procent potravy divočáků je rostlinného původu a že nepotřebují, aby je lidé krmili. V parku Aberdeen vybízejí cedule návštěvníky, aby prasata nekrmili.
Veronique Che ze Skupiny na ochranu divokých prasat v Hongkongu soudí, že zvířata za škody nemohou - město se rozšiřuje do jejich přirozeného prostředí, nikoli naopak. „Mnohé problémy s divočáky ve skutečnosti vyvolal člověk,“ říká. „Mezi lidmi a divočáky musí být soulad. Lidé nesmějí s prasaty zacházet jako s hrozbou, ani jako s domácími mazlíčky,“ dodává.
Divočák se propadl stropem do hongkongského obchodu s dětským oblečením v roce 2015:
