Je to složité, ale zároveň logicky prosté. A může za to americká ústava, článek II. oddíl 1. Pro někoho možná anachronismus konce 18. století, pro jiné zase pojistka stabilizující postavení všech států Unie a volebního systému.
Vítěz bere všechno
I mnozí Američané se mýlí, když se domnívají, že právě dnes vlastně volí prezidenta. Ano i ne. Dávají sice hlas jednotlivým kandidátům, ale ještě je nevolí - ve skutečnosti volí takzvané volitele za svůj jednotlivý stát. A tady nastupuje onen klíčový paradox a pravidlo "vítěz bere všechno": kandidát, který získal nejvíce hlasů v jednotlivém státě, získává všechny volitele předem stanovené pro daný stát Unie.
Ten druhý, případně třetí či čtvrtý, má smůlu - i kdyby měl o jediný hlas méně, nemá jediného volitele a jako by se voleb vůbec nezúčastnil. Velmi křiklavě na to upozornil rok 1992 - tehdy malý muž z Texasu, miliardář Ross Perot, jako nezávislý získal takřka pětinu hlasů ve všeobecném hlasování, ale ani jednoho volitele. Byl zkrátka všude třetí.
Nejvíce volitelů mají nejlidnatější státy
A je zde další pravidlo - čím lidnatější stát, tím má více volitelů. Proto má nejlidnatější Kalifornie (34 milionů obyvatel) 54 volitelů, zatímco Aljaška, sice nejrozlehlejší stát Unie, avšak takřka liduprázdný (600 tisíc obyvatel), jen volitele tři. Počet volitelů každého státu je shodný s celkovým počtem senátorů a poslanců v Kongresu (535) a další tři volitelské hlasy má vyhrazeno hlavní město Washington, dohromady tedy sbor volitelů tvoří 538 osob.
Magická 270-ka
Tím se dostáváme k magickému číslu 270, po kterém tak touží Gore a Bush. Znamená nadpoloviční většinu volitelů... a Bílý dům. S největší pravděpodobností bude jméno 43. prezidenta známé již dnes v noci, neboť bude zřejmé, kolik kdo získal volitelů. Technicky a oficiálně vzato se však volitelé shromáždí a zvolí prezidenta a viceprezidenta až "první pondělí, které následuje po druhé prosincové středě" - a to je letos 18. prosince.
Souboj Gore-Bush připomíná zápas Kennedy-Nixon
Volební zápas je však letos neobvykle vyrovnaný, oba kandidáty, soudě podle myriády průzkumů mínění, dělí jen nepatrný rozdíl. Je to obdobná situace jako v roce 1960 - tehdy demokrat John F. Kennedy vyhrál nad republikánem Richardem Nixonem jen nejtěsnějším rozdílem 118 000 hlasů ve všeobecném hlasování. Avšak vzhledem k tomu, že Kennedy daleko lépe zabodoval v lidnatějších státech s více voliteli, vyhrál nad Nixonem v konečném poměru 303 ku 219.
Z historie jsou známé i dva příklady, že kandidát, jenž získal více hlasů ve všeobecném hlasování, prohrál Bílý dům kvůli menšímu počtu volitelů.
"Nečerstvějším" případem jsou volby v roce 1888, kdy se takto stal prezidentem Benjamin Harrison. Jsou odborníci, kteří nevylučují, že podobný scénář by mohl nastat nyní. Teoreticky je možné, že Bush získá více hlasů v hlasování, avšak Gore může nakonec vyhrát díky zisku těch států, které mají větší váhu," tvrdí Stephen J. Wayne, profesor politologie na Georgetownské univerzitě ve Washingtonu.
Také Allan Lichtman z Americké univerzity, historik amerických voleb, připouští, že to možné je. "V tak těsném zápase, jakého jsme letos svědky, tato možnost vstupuje do popředí stále víc," řekl před několika dny.
A někteří experti dokonce začali zvažovat i tu ještě extrémnější možnost, že by Bush i Gore dosáhli shodného počtu volitelů - po 269. Shodou okolností to Amerika zažila před dvěma sty lety, tehdy v roce 1800 Thomas Jefferson získal shodný počet volitelů se svým protivníkem Aaronem Burrem. Ale i na to zákony pamatují: nastoupila by Sněmovna reprezentantů, kde každý stát by měl jeden hlas.
