Mírové jednotky SFOR ukončily třídenní pátrací akci po bývalém bosenskosrbském prezidentovi Radovanu Karadžičovi až dnes odpoledne.
"Operace již skončila. Byla zrušena všechna naše kontrolní stanoviště," informoval mluvčí sil NATO v Bosně
Matthew Brock.
Vojáci NATO podle něj ještě dopoledne hlídkovali ve městě Pale v horách nad Sarajevem, kde kdysi sídlil Karadžić spolu s vládou bosenské Republiky srbské.
Operace na dopadení podle Brocka pokračuje. Velení ale snížilo počet nasazených sil a jednotky již neprohledávají další domy.
Jak potvrdila tisková služba v bruselském sídle NATO, při nedělní prohlídce Karadžičova domu zabavili vojáci zbraně, munici a dokumenty s informacemi o pravděpodobných úkrytech Kradžiče.
Operace končí, hon pokračuje
V sobotu ráno zahajují vojáci SFOR rozsáhlou pátrací akci na dopadení Radovana Karadžiče. Toho viní Mezinárodní soudní tribunál v Haagu z válečných zločinů a genocidy v bývalé Jugoslávii a z masakru 8 tisíc Muslimů v městečku Srebrenica.
Vojáci NATO i policisté marně pročesávají rozlehlé území kolem Sarajeva a především vytipované budovy v městě Pale, kde za války v letech 1992-1995 sídlilo bosenskosrbské velení a dodnes zde žijí Karadžičova manželka a dcera.
|
KOMENTÁŘ |
|
Proč Karadžič uniká? Je nepolapitelný? čtěte v komentáři ZDE |
válečných zločinů," informoval mluvčí SFOR Dave Sullivan.
Totožnost muže mluvčí neprozradil. Podle některých zdrojů však může jít o bývalého člena speciálních policejních jednotek a Karadžičova spolupracovníka, Batu Tesiče.
V rozhovoru pro stanici CNN k operaci Sullivan pouze prohlásil, že vojáci SFOR dostali důvěryhodnou informaci, že se v Pale může ukrývat Karadžić. "Zdroj hovořil o tom, že Karadžić mohl být zraněn, hledal zdravotnickou pomoc a proto kontaktoval rodinu a přívržence," sdělil Sullivan.
Pátrací jednotky prohledaly všechna zdravotnická zařízení včetně místní nemocnice a další budovy, ale bezvýsledně. "Prohledali několik budov i dům Radovana Karadžiče, ale nenašli jsme žádné stopy, které by nasvědčovaly tomu, že tam pobýval," uvedl v prohlášení mluvčí SFOR Matthew Brock, který je s operací důkladně obeznámen.
Kde se ukrývá?
Mírové jednotky pod velením NATO podnikly během loňského roku několik podobných operací na dopadení Karadžiče, který se ukrývá už od roku 1995. Marně.
Naposledy loni v červenci obklíčili v Pale američtí a italští vojáci spolu s policií komplex budov Karadžičovy dcery Sonji. Po několikahodinovém prohledávání konstatoval tehdejší mluvčí SFOR Dave McEachern, že hledaný v domě nebyl, přesto byla mise úspěšná. Cíle mělo být narušení vazeb prchajícího Karadžiče na své přívržence.
Horské městečko Pale, které bývalo tradičním zimním střediskem, je dodnes považováno za Karadžičovu baštu, kde má hledaný předák nadále početný zástup přívrženců.
Všeobecně se předpokládá, že Karadžić a druhý nejhledanější muž Ratko Mladić se skrývají ve východní Bosně a v sousedním Srbsku a Černé Hoře. Experti předpokládají, že se navíc pravidelně stěhují z jednoho úkrytu do druhého.
Expertka na balkánskou problematiku, politoložka Věra Stýskalíková, však kromě neutuchající popularity Karadžiče mezi srbským obyvatelstvem vidí problém i na straně místních úřadů, které nevyvíjejí dostatečný tlak na jeho dopadení.
"Rozpaky pak budí i nedávné aféry příslušníků SFOR, kdy například vyzradili tajné informace o plánech na dopadení válečných zločinců.
Muž za 5 milionů dolarů
Severoatlantická aliance, která mírové misi v Bosně velí, již několikrát deklarovala, že všichni váleční zločinci musí před tribunál. Na dopadení muže číslo jedna v žebříčku haagského tribunálu už zkusila nejrůznější metody.
Američané dokonce vypsali za dopadení Karadžiče odměnu 5 milionů dolarů. Vrtulníky mírových sil pak v oblastech, kde by se mohl ukrývat, shazovaly letáky s informacemi o odměně s přesvědčením, že se najde někdo, kdo Karadžiče udá. Marně.
Vylepené plakáty s podobiznou Karadžiče přívrženci přelepili, televizní a rozhlasové inzeráty se rovněž minuly účinkem. Během roku zatkli vojáci jen několik "menších ryb", jako velitele muslimských jednotek Naser Oriće, kterého objevili v dubnu ve městě Tuzla.
V honu za Karadžičem se mediálně angažovali i představitelé aliance. Dnes již bývalý generální tajemník NATO George Robertson oznámil, že každé zadržení hledaného válečného zločince a jeho postavení před soud pomáhá k posílení mírové stability na Balkáně.
Několikrát přes média vyzval Karadžiče a bývalého velitele jeho armády Mladiče, aby se vzdali. "Máte jen dvě možnosti, buď se vzdáte, nebo spravedlnost přijde za vámi. Síť se uzavře," adresoval Robertson.
Aliance navíc postupně vyvinula tlak na balkánské země, aby zvýšily aktivitu při pátrání po všech válečných zločincích. Ti podle zemí aliance představují jednu z největších překážek pro začlenění poválečného Balkánu do struktur Evropské unie a NATO.
Jugoslávská vláda proto loni zveřejnila seznam 23 podezřelých válečných zločinců, jejichž vydání požaduje haagský soud. Mezi nimi je i bývalý srbský prezident Milan Milutinovič, obviněný z válečných zločinů v Kosovu.
Podle zákona o spolupráci s ICTY, který schválil jugoslávský parlament, budou mít ti, kdo se haagskému tribunálu dají k dispozici dobrovolně, jisté výhody; jugoslávská vláda především požádá ICTY, aby byli prozatímně propuštěni z vězení a mohli se při procesu hájit na svobodě.
Jugoslávie, která je pod silným tlakem Západu, přijala zákon o spolupráci Bělehradu s ICTY, který umožňuje vydávat do Haagu občany Republiky srbské, kteří se zdržují na území Jugoslávie. Odhodlání pomoci při dopadení dvou nejhledanějších slíbilo i Srbsko a Černá Hora. "Válečné zločince pochytáme," prohlásil například srbský premiér Zorana Živkovič, jehož země usiluje o členství v programu NATO Partnerství pro mír.
