Jeho komunistická kariéra však začala už po válce. Za jednu z nejkrásnějších chvil svého života stále považuje únorový převrat v roce 1948.
Tehdy mu bylo 24 let, byl mladý a s nadšením poslouchal Gottwaldův projev na Staroměstském náměstí. "Bylo to tak krásné," vzpomíná bývalý šéf ústřední správy spojů, který byl z komunistické strany vyloučen v roce 1990.
Pořád jste ještě připraven jít do vězení?
Ano, řekl jsem, že jsem připraven, a to platí. Pokud lékaři zjistí, že jsem schopen, do vězení nastoupím. Mám zájem dovést to do konce, abych ukázal, že došlo k odsouzení nevinného člověka.
Věříte, že socialismus ještě může zvítězit?
V našich podmínkách ne. Ale ve světovém měřítku ano. Světový vývoj se tomu nemůže vyhnout. Kapitalismus nemá budoucnost. Odkud ten impuls přijde, nevím, to je otázka budoucnosti, možná dvaceti let.
Když vaše manželka vloni zemřela, říkal jste, že jde o justiční vraždu. Trváte na tom?
Manželka byla citlivá, nebyla zdravá a neunesla obavu, jak to může skončit. 19. května mělo být závěrečné jednání městského soudu, 18. května zemřela. Puklo jí srdce. Byla to svým způsobem justiční vražda.
Kdo je pro vás větší osobnost: Leonid Brežněv, nebo Václav Havel?
Jednoznačně Brežněv. Pan Havel je jedním z autorů politické objednávky našeho odsouzení. Jak daleko je skutečnost od jeho volání po pravdě a spravedlnosti! Má velký podíl na utrpení mnoha lidí.
Nedaleko od vás bydlí Ivan Medek, který byl komunistickým režimem donucen k emigraci. Co tomu říkáte?
Nehájím všechno, co bylo v podmínkách socialismu. A nezříkám se vlastní zodpovědnosti. Řada věcí nebyla správných. Například omezování cestování a omezování svobody projevu. Daleko účinnější je bojovat argumenty. Ale jaký byl rozdíl mezi odpůrci režimu za socialismu a dnes? Tehdy měli jednoznačnou podporu ze zahraničí. My dnes nejenom že nemáme podmínky doma, nemáme ani podporu v zahraničí.
Soud řekl, že zastavit vysílání v srpnu 1968 byla sabotáž. Souhlasíte?
Jaká sabotáž? Všechno bylo v normě, podle mých pravomocí. Podle smlouvy mezi spoji a rozhlasem se měla konat pravidelná technická přestávka.
Československo v šedesátých letech na tom ekonomicky ještě nebylo tak špatně. Po okupaci začal propad. Cítíte za to odpovědnost?
Nemám po ruce čísla. Ale nemyslím si, že došlo k tak prudkému obratu. Naopak. Dnes stále nebylo dosaženo některých ukazatelů z osmdesátých let.
Přivítal byste, kdyby vás znovu přijali do komunistické strany?
Vyloučení je věcí dědiců těch, kteří nás vyloučili. Přesvědčením jsem stále komunistou. Byli takoví, kteří měli legitimace a nebyli komunisty.
