"Člověče mě baví. Je to skvělá hra, lepší než počítače," svěřuje se jedenáctiletá Lucie Stasinková. "Jsem ráda když někoho vyhodím a někdy se dost rozčiluju, když někdo vyhodí mě. Ale to k němu patří," doplňuje ji stejně stará Klára Mockerová.
Obě věří, že při mistrovství uspějí. Trénují pravidelně - hrají v klubu i doma, s kamarády nebo třeba s babičkou. Pořád dokola, i když vědí, že šestka se natrénovat nedá. "Většinou mám žluté nebo zelené figurky. Musím si procvičovat hlavně správné počítání políček. Při rychlosti tahů se dá jednoduše splést," líčí Lucka. "Prostě se snažím být rychle v domečku," popsala tréninky její kamarádka.
|
JAK HRÁT SOUTĚŽNĚ |
|
* soutěžní verze Člověče, nezlob se se hraje pouze se dvěma figurkami |
Soutěžní Člověče se od toho běžného příliš neliší. Je jen o něco rychlejší - každý hráč má totiž jen dvě figurky. "Hraje se vždy ve čtyřech a vítězové postupují až do té doby, než zůstane jeden. Ve finálovém utkání mají už ale všichnin hráči klasicky čtyři figurky," vysvětluje člověčová trenérka Zdeňka Padyšáková.
K přípravě dětí na mistrovství světa se Padyšáková dostala díky společnosti Svět her, která Dům dětí k soutěži pozvala. "Šampionát se koná podruhé, ale teprve letos má mezinárodní účast. Přihlásily se děti z Polska, Maďarska, Slovenska, Ruska, Řecka, Německa a Rakouska," upozorňuje Padyšáková.
Sama si prý Člověče, nezlob se ráda zahraje. Proto ji trochu mrzí, že mistrovství se pořádá pouze ve třech kategoriích pro hráče od pěti do patnácti let.
"Pravidelně tu hraje asi deset dětí. V konkurenci různých počítačových simulací to je docela fajn. Přesto mě trochu překvapilo, že pro některé děti je Člověče už jen muzeální záležitost. Doufám ale, že na dubnové regionální kolo se někteří připravují sami doma - třeba právě u toho počítače," míní trenérka.
