Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

´Hodný terorista´ Kaddáfí sbírá odpustky

  0:01aktualizováno  0:01
Za posledních patnáct let prožil libyjský vůdce Muammar Kaddáfí jen dva opravdu úspěšné týdny. Tedy měřeno jeho pohledem. Tím prvním bylo pár dní v prosinci 1988. Jeho lidem se podařilo provést atentát na americký letoun, v němž nad skotským Lockerbie zahynulo 270 lidí. Druhý týden končí právě nyní.

Kaddáfí si nakoupil odpustky a teď byl za tento zločin v podstatě rehabilitován. Někdejší veřejný nepřítel číslo jedna najednou stojí před dveřmi salonu pro slušné.

Před pár dny Rada bezpečnosti OSN odvolala sankce uvalené na Libyi kvůli leteckému atentátu. Nyní zase v Tripolisu balí červený koberec, který rozvinuli pro španělského premiéra José Aznara, jenž přijel ve čtvrtek Kaddáfího navštívit.

Politika má podivné zákruty: Aznar, jenž je jedním z nejvášnivějších spojenců Spojených států ve válce proti terorismu, nyní podpořil někdejšího prvního teroristu světa.

Klatba pomalu končí
Jak to Kaddáfí dokázal? Svět bádal, jestli je výstřední libyjský diktátor šílenec, nebo jen padouch - jak se teď ukázalo, to první rozhodně není. Je mu přes šedesát a zdá se, že už vyrůstá z politické puberty. Donkichotský provokatér zmoudřel.

Dokonce natolik, aby 11. září 2001 bystře rozeznal, jaké nebezpečí mu hrozí. Anebo jinak: možná byl prvním, kdo zvětřil svoji šanci. A tak byl dlouholetý terorista, jenž byl podezříván z podpory násilnických skupin od Ulsteru po Tichomoří, prvním Arabem, jenž odsoudil útoky na Ameriku. Neodpustil si dát současně Americe dobrou radu: měla by v odvetu bombardovat sídla skupin islámských fundamentalistů v Londýně.

To je typický Kaddáfí, muž, jenž nechá vyhodit do povětří civilní letadla, a pak zaplatí pozůstalým štědré odškodnění. Muž, který přeplnil libyjské věznice svými oponenty a pak je propouštěl tak, že nasedl do buldozeru a osobně bořil zdi vězení.

Ale 11. září bylo pro Kaddáfího určitě katalyzátorem, který urychlil jeho snahu dostat se z mezinárodní klatby. Když slyšel prezidenta Bushe, jak říká, že země jsou buď s Amerikou, nebo proti ní, věděl, že v sázce je přežití jeho režimu. Oznámil překvapeným Libyjcům, že není jiná volba než "řídit se mezinárodním právem, nebo být zašlápnut", dokonce "i když to znamená změnu naší kultury".

Bylo zřejmé, že má strach. A jeho úzkost nabídla Libyjcům první reálnou vyhlídku na změkčení jeho excentrické revoluce.

"Zelený" Kaddáfí
Když přišel Kaddáfí v roce 1969 k moci, byl jen neznámým mladým důstojníkem. Ale nápady už mu probublávaly hlavou. O pár let později se choval, jako by ho řídil Woody Allen. Přišel se Zelenou knihou, již skromně označil za "třetí univerzální teorii" po kapitalismu a socialismu. Její výtisky, i v češtině, se dodnes prodávají v libyjských hotelech.

Věnoval půl milionu marek hokejovému týmu v německém Iserlohenu, protože náhodou hrál v zelených dresech, což je i barva jeho revoluce. Prohlásil, že Ameriku neobjevil ani Kolumbus, ani Vikingové, ale libyjské kmeny. Vyzval lidstvo, aby se zbavilo měst, a navrhl přestěhovat Izraelce do Alsaska, protože se stejně neví, komu tato oblast patří. Změny ve východní Evropě byly inspirovány libyjskou revolucí...

Kaddáfí bavil svět jako originální myslitel, ale současně byl zdrojem obav. Jeho Libye patřila v 80. letech k nejobávanějším teroristickým státům. Nyní však chce přesvědčit svět, že se mu dá věřit. Není za tím kajícné procitnutí starého hříšníka, ale souhra okolností a chladný kalkul protřelého počtáře.

Kaddáfí mohl odsoudit Ládinovy teroristy, protože jsou to fundamentalisté, a ti jdou po krku i jeho režimu. Necítí se ani Arabem, protože jeho bratranci se k němu kvůli jeho nadutosti, fanfaronství a snaze pasovat se na nového Násira otočili zády, když na něj dopadla klec sankcí.

Kaddáfí zůstal sám, a protože mu jeho pouštní boty byly vždy příliš těsné, chtěl se aspoň stát největším Afričanem. "Byl bych rád, kdyby se Libye stala černošskou zemí," řekl před časem. "Proto doporučuji Libyjcům, aby se ženili s černoškami, a Libyjkám, aby se vdávaly za černochy." Afriku možná okouzlil, ale nezískal. Vyznavač permanentní revoluce nakonec zůstal sám a vychladl.

"Kaddáfího zajímá moc a ví, že mírnější image je nejlepší cesta, jak si ji udržet," řekl před časem jeden středoevropský diplomat, jenž v Libyi působil. Kaddáfí nyní říká líbivá slova o tom, jak podporuje boj proti Al-Kajdě, a politici jako José Aznar, Silvio Berlusconi, Husní Mubarak a mnozí další mu naslouchají se zalíbením.

Libye se už stala v OSN dokonce předsedkyní komise pro lidská práva, což je i na poměry Spojených národů opravdu silná káva. Polepšený terorista a "hodný diktátor" sklízí ovoce svého úsilí a napravuje škody, které způsobil v minulosti. Má to však háček: u Kaddáfího nikdy nevíte, co je maska a co skutečná tvář.

Autoři: ,


Hlavní zprávy

Nejčtenější



Další z rubriky

Vězněné děti v Kalifornii se mohly umýt dvakrát ročně. Tety jsou v šoku

Manželé David Allen Turpin a Louise Anna Turpinová z Kalifornie věznili a...

Jídlo jednou denně, sprcha dvakrát ročně a žádní kamarádi. Na povrch začínají vyplouvat detaily ze života dětí, které...

Orkán se řítí Evropou směrem na východ. Zemřelo nejméně jedenáct lidí

Německo zasáhl ve čtvrtek silný vítr. Komplikoval dopravu a zjevně také život...

Už nejméně jedenáct obětí si vyžádala čtvrteční větrná bouře v Evropě. Oběti hlásí Německo, Nizozemsko, Belgie a...

Kyjev schválil zákon o reintegraci Donbasu, za okupanta označil Rusko

Ukrajinská armáda u Avdijivky - severního předměstí Doněcku, kde v současnosti...

Ukrajinský parlament po dlouhých diskusích schválil takzvaný zákon o reintegraci Donbasu, který stanoví podmínky pro...

Najdete na iDNES.cz