Zpráva amerického think-tanku CEPA (Center for European Policy Analysis) o vojenské mobilitě identifikovala několik klíčových překážek pro hladký přesun vojáků a vojenského materiálu po Evropě. Které z nich považujete za nejzávažnější?
Nejurgentnější je, aby si civilní představitelé států uvědomili, že zlepšení vojenské mobility je základním předpokladem k odstrašení, vyhnutí se konfliktu. Lepší podmínky pro vojenskou mobilitu jim poskytují více možností, než je pouze osvobozovací kampaň. Investice do infrastruktury jsou nezbytnou prioritou. Tohle je největší překážka.
Na rychlé přesuny vojsk nestačí opravit silnice, vzkazují Evropě z USA |
Jak můžeme zrychlit přesuny vojsk po kontinentu? Co je vlastně naším cílem? Aby byly během tří dnů kdekoli v Evropě?
Specifické požadavky jsou navázány na vojenské plánování. Klíčové je, abychom mohli ukázat, že jsme schopni se pohybovat tak rychle (nebo rychleji) jako vojska Ruské federace. A to v době míru, abychom zabránili krizi. Musíme být schopni rychle shromáždit jednotku alespoň o velikosti obrněné brigády kdekoli podél východní hranice NATO – jako zprávu Kremlu: jsme připraveni.
Silniční a železniční infrastruktura je nicméně neadekvátní. České zákony navíc omezují dobu, po kterou mohou být „zahraniční jednotky“ v České republice.
Česká republika ve scénářích zprávy CEPA o vojenské mobilitě vystupuje jako tranzitní země pro přesuny vojsk. Jaké jsou překážky pro vojenskou mobilitu v ČR? Co můžeme zlepšit?
Česká republika podnikla důležité kroky ke zlepšení svých schopností hostitelské země. Silniční a železniční infrastruktura je nicméně neadekvátní. České zákony navíc omezují dobu, po kterou mohou být „zahraniční jednotky“ v České republice. Tímto se také musíme zabývat, protože může nastat situace, kdy se posilové jednotky z dalších zemí NATO budou muset shromáždit v České republice, než vyrazí dál. Nebo se může stát, že logistické jednotky budou muset pracovat z České republiky.
Jak změnila pandemie covid-19 debatu o vojenské mobilitě? Hrozí nedostatek finančních zdrojů na opravy infrastruktury?
Covid-19 naopak ukázal potřebu pohybu přes hranice v případě krize. Státy musejí investovat do infrastruktury a změnit stovky zákonů, které omezují pohyb.
Kvůli pandemii bylo loni značně omezeno největší cvičení amerických sil v Evropě za posledních 25 let. Přes Atlantik mělo bleskově dorazit 20 tisíc vojáků i s těžkou technikou. Kvůli rychlému šíření nového koronaviru z původně plánované zkoušky na obranu evropských spojenců zbylo jen torzo. Jak to vypadá se cvičením Defender Europe 21?
Loňské cvičení Defender Europe 20 bylo zkráceno, ale ne zrušeno. Z té části, která proběhla, jsme se dozvěděli mnohé. Defender Europe 21 právě začíná. Letos se soustředí na jihovýchodní Evropu. Defender Europe 22 se pravděpodobně zaměří na severní Evropu a Pobaltí. Tato cvičení jsou důležitá a také ukazují na trvající závazek USA vůči bezpečnosti v Evropě.
Počítá se ve scénářích tohoto cvičení i s Českou republikou?
Trasa jednoho konvoje, který dopraví vojáky účastnící se cvičení do Maďarska a Rumunska, pravděpodobně povede přes Českou republiku. Jinak se cvičení nebude konat na území České republiky.
Americké aerolinky jsou povinny poskytnout předem určenou část své přepravní kapacity během velmi krátké doby v případě nouze. Na oplátku tyto aerolinky dostávají finanční pobídky, prioritu ve vládních kontraktech a podobně.
Zpráva CEPA přichází s návrhem započítávat investice do infrastruktury do 2 procent výdajů na obranu. Nemůže to být zneužíváno?
Samozřejmě to může být tenký led. Já se však domnívám, že NATO je schopno vymyslet pravidla tak, aby to fungovalo. Dopravní infrastruktura, která má jasnou vojenskou hodnotu, by měla být započítávána do 2 % výdajů na obranu. A investice na kyberochranu takové infrastruktury by se do nich měly započítávat také.
Frederick Benjamin "Ben" HodgesGenerál americké armády ve výslužbě působil od listopadu 2014 do prosince 2017 jako vrchní velitel amerických pozemních sil v Evropě. Patřil mezi hlasité zastánce posilování americké vojenské přítomnosti v Evropě ve světle ruské anexe Krymu a situace na Ukrajině. V letech 2012 až 2014 řídil velitelství pozemních sil NATO. Má za sebou v mise v Iráku a Afghánistánu. V současnosti působí jako vedoucí strategických studií v prestižním washingtonském think-tanku CEPA. |
Zpráva také zdůrazňuje, že vojenské potřeby musí být zohledňovány při plánování infrastrukturních projektů. Můžete uvést příklady?
Nosnost mostů, rozměry těžkých obrněných vozidel při plánování železničních tunelů, sklady pro paliva a munici.
Letecká přeprava je nejrychlejším způsobem dopravy. Má v případě krize nebo války Eurocontrol pravomoc zastavit civilní letecký provoz na omezenou dobu, a umožnit tak leteckou dopravu vojáků a vojenského materiálu?
Tohle by vyžadovalo souhlas parlamentů. Proto musíme vybudovat schopnosti a kapacity rychle se přesouvat během míru, bez zvláštního nároku na využití letového prostoru, železnic a dálnic.
Máme dostatečnou kapacitu letecké přepravy pro převoz jednotek a jejich vybavení do místa operace?
Absolutně ne. Ani náhodou. Je to drahé a zodpovědnost musejí převzít státy. Existují však inovativní cesty, jak to udělat. Spojené státy využívají tzv. „CRAF“, civilní leteckou rezervní flotilu. Americké aerolinky jsou povinny poskytnout předem určenou část své přepravní kapacity během velmi krátké doby v případě nouze. Na oplátku tyto aerolinky dostávají finanční pobídky, prioritu ve vládních kontraktech a podobně.
Nebylo by levnější a rychlejší pořídit více dopravních letadel a rekonstruovat klíčová letiště v hostitelských zemích, než modernizovat pozemní dopravní infrastrukturu?
Ne. Musíme opravit železniční a dálniční síť pro přepravu velkého počtu těžkých vozidel a velkého množství paliva a munice.
