(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Ekologové pochválili vládu za ochranu přírody. Vadí jim přístup k odpadům

  • 8
Hlavním ekologickým úspěchem vlády je prosazení lepších pravidel pro ochranu divoké přírody v národních parcích. Tvrdí to organizace Hnutí DUHA a Zelený kruh ve svém hodnocení výsledků kabinetu Bohuslava Sobotky. Na druhé straně kritizují novelu stavebního zákona, která vzala spolkům právo účastnit se územních a stavebních řízení.

„Nejvýznamnější selhání vlády je prosazení novely stavebního zákona, která bere lidem právo účastnit se svými spolky územních a stavebních řízení. Její slib byl takový, že zachová současnou legislativně zaručenou úroveň občanských práv týkajících se životního prostředí. Porušení slibu bije do očí,“ prohlásil ředitel Zeleného kruhu Daniel Vondrouš (více o stavebním zákonu zde).

Odpovědnost za to podle ekologů nese předkladatelka zákona, ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO). Mluvčí Vilém Frček odkázal na dřívější vyjádření ministryně, podle níž novela práva občanů nekrátí. „Každá organizace má právo se vyjadřovat podle svého statutu. Nicméně v tuto chvíli přicházejí na stavební úřady podněty nebo námitky, které s jejich činností absolutně nesouvisejí,“ uvedla Šlechtová minulý měsíc k činnosti neziskových organizací. Práva občanů podle ní v řízení dostatečně zastupují obce.

Šéf Hnutí DUHA Jiří Koželouh vládu a zejména ministerstvo životního prostředí pochválil za novelu zákona o národních parcích nebo za strategii adaptace na změnu klimatu. Zdůraznil ale, že v případě prvního zákona chybí termín, kdy bude divoká příroda chráněná na polovině rozlohy národních parků (více čtěte zde). V druhém případě pak Koželouh kritizoval vypuštění ozdravení českých lesů i přísnější ochrany půdy před erozí. „Lesy v ČR dále chřadnou kvůli nešetrnému hospodaření a nepřirozené druhové a věkové skladbě. Je to jedna ze dvou hlavních promarněných příležitostí,“ doplnil Vondrouš.

Chybí zákony o odpadech. Podle Brabce čekají na příští vládu

Ekologické organizace pak resort Richarda Brabce (ANO) kritizovaly za nepřijetí zákonů, které by zlepšily recyklaci odpadů a odklonily ekonomiku od závislosti na fosilních palivech.

„Vláda nezvýšila recyklaci odpadů a její zvyšování do budoucna naopak zkomplikovala. Je to jeden ze dvou hlavních negativních kroků vlády,“ míní Vondrouš s odkazem na přijetí Plánu odpadového hospodářství ČR, který snížil závazný cíl recyklace pro všechny komunální odpady na 38 procent do roku 2020. V původním plánu přitom byl stanovený cíl recyklovat 50 procent komunálních odpadů.

Ministr Brabec upozornil, že se podařilo prosadit zákaz skládkování od roku 2024 a připomněl také povinné třídění bioodpadu a kovového odpadu. „Je naprosto jasné, že jsme zásadní, průlomové body udělali už v rámci novel v tomto volebním období,“ řekl. Nové odpadové zákony, což je zákon o odpadech a zákon o výrobcích s ukončenou životností, se podle Brabce podařilo připravit pro další vládu. Mají za sebou meziresortní řízení.

Závislost na uhlí vyřeší Politika ochrany klimatu

Výtku si podle ekologických organizací zaslouží vláda také za chybějící antifosilní zákon. „Vláda sice prosadila Státní energetickou koncepci ČR, která předpokládá výrazné snížení závislosti na uhlí, ale konkrétní úkoly k tomu směřujících se prosadit nepodařilo (například penalizaci za plýtvání uhlím v zastaralých elektrárnách nebo vyšší zdanění fosilních paliv). Prolomení limitů těžby uhlí na velkolomu Bílina dokonce závislost na fosilních palivech podpořila,“ uvádí ekologové (více o limitech zde). Správné naopak podle nich bylo zachování limitů těžby na velkolomu Československé armády, kde by jinak bylo vytěženo až 750 milionů tun hnědého uhlí.

Antifosilní zákon měl předložit ministr Brabec, což ale neudělal. Předložení zákona podmínil tím, že nebude mít vliv na konkurenceschopnost. Studie podle ekologů ukázala, že Česko by konkurenceschopnost neztratilo, Brabec podle nich ustoupil lobby těžařských firem. Ministr s tím nesouhlasí. Uvedl, že vláda přijala Politiku ochrany klimatu, která je zásadnější a také konkrétnější než případný zákon.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video