Pokus vědci provedli na deseti kravách, z nichž polovině podávali tetracyklinová antibiotika běžná v živočišné výrobě. Ve hnoji skotu, který léky konzumoval, následně nalezli 1,8krát více metanu. U produkce oxidu uhličitého a oxidu dusného (rajský plyn) výrazné změny nenastaly.
Ke vzniku většího množství metanu ve vnitřnostech skotu dochází podle studie zřejmě kvůli tomu, že antibiotika ničí bakterie, a zároveň tak umožňují vyšší aktivitu rezistentních mikrobů, kteří metan produkují. Přesné příčiny zjištěného jevu ale vědci nadále zkoumají.
Převážná část metanu, který skot uvolňuje, odchází z jejich těl během říhání. Vědci proto nadále prověřují i to, zda antibiotika zvyšují koncentraci metanu i v tomto případě.
Metan vytvořený skotem přispívá výrazně ke globálním změnám klimatu. U přežvýkavců tento skleníkový plyn vzniká mikrobiálním rozkladem celulózy v bachoru. Ve hnoji tento proces ještě nějakou dobu pokračuje, a metan se tak z něj nadále uvolňuje.
Podle profesora Tima Morrise z britské veterinární univerzity v Nottinghamu je studie vzhledem k malému vzorku zkoumaných krav zatím spíše kuriozitou, může ale přispět k tomu, aby si zemědělci uvědomili nutnost omezení nadměrného užívání antibiotik v živočišné výrobě. To totiž podle něj vede nejen ke globálním klimatickým změním a vyššímu znečištění ovzduší, ale i k větší rezistenci lidského organizmu vůči antibiotikům.
