Německé uhelné elektrárny patřící do takzvané bezpečností rezervy obdrží za roky 2017 a 2018 státní podporu v celkové výši 234 milionů eur (téměř šest miliard korun).
Odstavit jaderné elektrárny nestačí. Zelení v Německu nechtějí ani uhelné |
Posláním těchto uzavřených elektráren je zajistit energetické zásobování v případě akutního nedostatku elektřiny ze slunečních a větrných zdrojů. Záložní elektrárny lze v případě potřeby aktivovat do deseti dnů, píše týdeník Die Zeit.
O snižování výroby v uhelných elektrárnách rozhodla vláda v říjnu 2016. Důvod byl zřejmý: snížit emise oxidu uhličitého. Postupně tak stát vypnul osm bloků dvou uhelných elektráren.
Úřady dosud elektrárny z bezpečnostní rezervy ani jednou neaktivovaly. I přesto však vláda za jejich provoz utrácí stovky milionů eur. Výdaje spolkového ministerstva hospodářství proto v Bundestagu čelí kritice ze strany Zelených. Podle místopředsedy frakce Olivera Krischera podpora uhelného průmyslu brzdí rozvoj obnovitelných zdrojů, uvádí server Spiegel.
Peníze dostává i Křetínského holding
Mezi bezpečnostní rezervy nyní spadá i elektrárna Buschhaus, která patří holdingu EPH Daniela Křetínského. Česká společnost EP Energy, kterou vlastní Energetický a průmyslový holding (EPH), dolnosaskou elektrárnu koupila v roce 2013 od německé skupiny E.ON. V roce 2016 byl její provoz zastaven a elektrárna zařazena do bezpečnostní rezervy.
Vítr nefoukal, Němci přitopili. Co nám zima říká o energetické revoluci |
V září loňského roku Křetínského EPH koupila německou firmu Kraftwerk Mehrum, která vlastní černouhelnou elektrárnu Mehrum. Ta se nachází přibližně 20 kilometrů východně od Hannoveru. Její instalovaný výkon činí 750 megawattů (MW) a zaměstnává přibližně 120 lidí.
Německo dlouhodobě prosazuje přechod výhradně k obnovitelným zdrojům energie. V posledních letech proto zavírá nejen uhelné, ale také jaderné elektrárny. Poslední jadernou elektrárnu plánují úřady odstavit v roce 2022. Takzvané zelené zdroje energie by naopak do roku 2035 měly pokrývat 55 až 60 procent celkové spotřeby elektřiny.
Německá aktuální spotřeba elektřiny je mezi 60 až 80 GW, přičemž současný instalovaný výkon ve větrných zdrojích je 49 GW a v solárních zdrojích pak 41 GW. Hlavně v zimě se však musí počítat i s poměrně dlouhými obdobími, kdy tyto zdroje poskytnou jen minimum výkonu. Německo tak z tohoto důvodu musí mít fosilní zdroje, které pokryjí i s jistou rezervou celý jeho potřebný výkon.
