"Kolem zvyšování limitů se strhl velký povyk a vláda už zřejmě nechce lidi popuzovat," řekl pro HN vedoucí Národní referenční laboratoře pro komunální hluk Tomáš Hellmuth.
Návrh vypracoval hlavní hygienik Michael Vít. U všech dopravních staveb vybudovaných po roce 2001 se měly hlukové limity zvýšit ze současných 60 na 65 decibelů a v noci z 50 na 55 decibelů.
Normu ale resort zamítl a lidé podél hlučných cest tak mohou jásat. Proti návrhu se zvedla silná vlna odporu, lidé podepisovali petice a pořádali demonstrace.
"Vítáme, že už tak slabá ochrana občanů proti hluku nebude ještě oslabena. Došlo by tím k tomu, že by občané dopláceli svým zdravím na to, co by logicky mělo být nákladem investora stavby," uvedla pro list právnička Ekologického právního servisu Markéta Višinková.
Protihluková opatření stojí desítky milionů
Naopak zpráva nepotěšila ministerstvo dopravy, které varuje, že dopravní stavby se o protihluková opatření prodraží. "Pro nás to znamená, že budeme stavět protihluková opatření v takovém rozsahu a na takových místech, kde by už vznikat nemusela. Zachování současných limitů hluku tedy není krokem k odbetonování české krajiny," vzkázal mluvčí ministerstva dopravy Jakub Ptačinský.
Vyšší limity hluku měly zrychlit přípravu projektů. Počítala s nimi i dopravní superkoncepce a plán rozvoje silnic a železnic do roku 2025 z dílny exministra dopravy Víta Bárty.
"Náklady na protihluková opatření jdou na větších stavbách i do desítek milionů korun," uvedla mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeníková.
Úřad má ještě jeden nápad, jak na hluku ušetřit. Vedle stěn a valů musí platit lidem žijícím poblíž stavby nová plastová okna. Například v Plzni mají lidé 3400 nových oken v 252 budovách za 40 milionů korun. Podle ŘSD by si měli lidé alespoň připlácet.
