Tři obce spojuje i zdroj prakticky nepřetržitého hluku, kterým je hustá automobilová doprava. Slavnič na Vysočině a Ostrovačice v okrese Brno-venkov leží na trase dálnice D1, nejvytíženější autostrády v zemi. Polom u Přerova zase protíná frekventovaná silnice na Nový Jičín a Frýdek-Místek.
"Když vyjdete před barák, tak ani neslyšíte, co vám říká soused. Je to hrůza," postěžoval si už dříve na nadměrný hluk z aut místostarosta Polomi Václav Sládeček.
Hluk podporuje vznik civilizačních chorob
Kromě špatného spaní nebo snížené schopnosti se soustředit se dlouhodobý nadměrný hluk podílí i na vzniku nebo prohloubení civilizačních chorob, jako je vysoký krevní tlak nebo cukrovka.
Jak škodí decibely?Už při mírném zvýšení hlukové zátěže reaguje organismus například zvýšením srdeční frekvence, krevního tlaku, svalového napětí či rozvojem únavy.
|
"Byly popsány také negativní účinky nadměrného hluku na centrální nervový a imunitní systém. Dopad hluku na zdraví může být i navýšen v kombinaci s jinými vlivy, například se znečištěným ovzduším," uvádí aktuální ekologická zpráva.
Upozorňuje, že nadměrný hluk brání obcím v rozvoji, může vést k postupnému vylidňování, k poklesu ceny nemovitostí a k prohlubující se sociální segregaci, tedy soustředění slabších sociálních vrstev.
"Extrémní hlukové zátěži z dopravy nad 70 decibelů v nočních hodinách (limit je 60 decibelů pro silniční dopravu) je nejvíce obyvatel vystaveno v Olomouci (1 919 obyvatel), ve Znojmě a v Opavě; v Praze je této hodnotě hlukové zátěže vystaveno 630 obyvatel," připomněl dokument, který každoročně z podkladů různých odborných institucí připravuje Česká informační agentura životního prostředí Cenia. Na konci roku se s údaji o hluku seznámila vláda.
Miliony Čechů v hluku
Podle ekologické zprávy je hlukem nad 55 decibelů vystaveno 2,3 milionů Čechů, což je víc jak pětina obyvatel – a to mapování hluku v Česku podle evropských předpisů ještě nebylo ukončeno. Mírnějšímu limitu nad 60 decibelů v noci "nevyhovuje" něco přes 300 tisíc lidí, tedy tři procenta obyvatel. Ve velkých městech - Praze, Brně či Ostravě - ovšem tento podíl výrazně stoupá.
Z 90 procent je zdrojem zdraví škodlivého hluku právě silniční doprava.
50 tisíc mrtvých EvropanůV zemích EU žije přibližně 115 mil. obyvatel exponovaných celodenní hlukové zátěži nad 55 decibelů (23 procent populace), z toho 95 mil. obyvatel je obtěžováno hlukem pocházejícím ze silniční dopravy. Zhruba 63 % obyvatel zatížených nadměrným hlukem žije v městských aglomeracích. Nejvíce lidí zasažených hlukem z hlavních silničních tahů mimo městské aglomerace má Francie a Spojené království, kde přesahuje 10 milionů zasažených obyvatel. Ve Francii je rovněž velmi vysoký počet obyvatel zasažených extrémní hlukovou zátěží z dopravy nad 75 decibelů, který činí 1,79 milionů obyvatel (2,8 procent). Nadměrný hluk především z automobilové a železniční dopravy má na svědomí to, že každý rok umírá 50 tisíc Evropanů na infarkt. Choroby srdce a cév pak trápí dalších 200 tisíc lidí. Zdroj:Transport&Environment. |
"V České republice je celkem 65 zdravotnických zařízení exponovaných nadměrnému hluku v nočních hodinách (46 ve dne) a 175 škol. Z toho se v Praze nachází 14 nemocnic a 36 škol. Celkem je v ČR nadměrným hlukem dotčeno zhruba 30 tisíc obytných domů ve dne a 42,5 tisíce domů v noci," konstatuje zpráva.
Marné čekání na ticho
O větší ochranu před nadměrným hlukem z dopravy už roky usilují obyvatelé pražské ulice 5. května, kudy denně projedou desítky tisíc aut směřujících přes Nuselský most k Národnímu muzeu a naopak.
Místní sdružení sice zažalovalo hlavní město, obvodní a městský soud dokonce nařídily Praze hluk snížit, ale magistrát uspěl s odvoláním u Ústavního soudu, který předchozí rozsudky zrušil. Sdružení proto podalo stížnost do Štrasburku.
Přesto aktuální Zpráva o životním prostředí konstatuje, že "ve srovnání s ostatními evropskými hlavními městy je situace ohledně hlukové zátěže obyvatel v Praze uspokojivá".
Jedním z argumentů je, že například v Bratislavě je nočním hlukem nad 55 decibelů zasaženo asi 55 procent obyvatel, čímž si slovenská metropole vysloužila první místo v pomyslném žebříčku. Praha se s 20 procenty umístila v průměru, konkrétně na 13. místě.
Po přepočtu na obyvatele jsou ovšem Bratislava s Prahou srovnatelné. Ve slovenském hlavním městě žije asi 460 tisíc lidí, takže 55 procent obyvatel vystavených nadměrnému hluku je zhruba 240 tisíc. To odpovídá 20 procentům z 1,2 milionu obyvatel Prahy.
