Základním smyslem takových nabídek je přimět adresáta, aby oslepen vidinou obrovského snadného zisku poslal svému nigerijskému "bratrovi" pár všivých tisíc dolarů na zaplacení nějakých podmiňujících nákladů.
Obdivuji nevysychající invenci tvůrců doprovodných story, které stále obměňují a vylepšují. Vtip hry spočívá ve vymýšlení překážek, které mi brání v zaslání té směšné částky. Je třeba hráče správně "nažhavit", aby věřili, že přece jen ve slamníku "pár pětek" mám a nedám-li se oklamat takto, určitě podlehnu jinému triku. Bavím se pak, co všechno si "přátelé" vymýšlejí, aby dosáhli oklikou svého.
Vedlejším produktem takové korespondence je získání různých zajímavých informací o způsobu života a myšlení protihráčů. Někdy vzniká až vztah určité vzájemné sympatie a kromě toho, že vzájemně klameme jeden druhého, dobře se navzájem bavíme.
Jsem nyní po druhé za celou dobu v situaci, že mám chuť přijmout pozvání a jet se na ty rošťáky podívat zblízka. Náhodou se našli v této době hned dva koumáci, kteří pochopili, že Nigérie už je vykřičená a přesunuli se do jedné frankofonní země.
Jedna z vyprávěných story je originální a pokud by byla pravdivá, byla by i dojemná. Jde o vyprávění ženy, která tvrdí, že s dětmi a trochou rodinného majetku uprchla z masakru v Sierra Leoně. Její manžel tam byl zavražděn. Ona se boji, že nepřátelský klan ji v blízké zemí najde a chce se přestěhovat do České republiky, kde by byla v bezpečí a dětem by se dostalo dobrého vzdělání.
Potřebuje k tomu "šlechetného cizince", který by za ní přijel, zašel by do místního "security house", kde má anonymně uloženy zachráněné trosky rodinného jmění (pár milionů USD v bankovkách a 1,5 kg zlata), uložil to na bankovní účet na své jméno a následně převedl do ČR. "Bohatou vdovu" by pak vzal pod křídlo, doprovodil ji do Prahy a tady ji poradil, jak její sumičku vhodné investovat.
Samozřejmě by byl patřičně finančně odměněn. Nepochybuji o tom, že "šlechetný cizinec" by si na vyplácení majetečku z úschovny musel přivézt pár tisíc USD (ještě to nebylo takto řečeno, ale to asi přijde) a v "kufrech s pokladem" (pokud by je vyzvedl dříve než by byl oloupen) by nejspíš našel nastříhaný novinový papír.
Ale nakonec je možné, že ta story může být hrůzné pravdivá. V tom případě by nebylo od věci "bohaté vdově" pomoci.
Setkání s dvěma zdroji těchto "skvělých nabídek" by mohlo poskytnout látku na zajímavou reportáž. Láká mě to. Ale je mimo mé finanční možnosti takovou cestu podniknout.
Táži se, zda by některá redakce chtěla takovou věc sponzorovat a zajistit si výsadní právo na reportáž. Doporučují uvažovat nad tím hlavně těm redakcím, které marně obtěžuji nabídkami článku: třeba bych se nevrátil a byl by klid (hodit grafomana lidojedům by nemuslo být špatné řešení).
Pavel Jonák
[mailto:pauljonak@hotmail.com]
Hledám sponzora - pokračování
Od 22.6., kdy jsem touto cestou začal hledat sponzora reportáže s exotickými podvodníky, se věci poněkud vyjasnily.
V jednom ze dvou zmíněných případů jde o klasický "dopisový podvod", jehož smyslem je vylákat pár všivých tisíc dolarů za převedení několika miliónů. Jsem překvapen pouze skromnosti protihráčů. Žádajíza zaslání 15 miliónů USD pouhých 2700 USD. Nebyli příliš vynalézaví. Použili pouze pozměněný hlavičkový papír banky a chtěli, abych peníze poslal v hotovosti na soukromou adresu "tajemníka".Teď strašně pláči a rvou si vlasy, že nezaplacením té směšné částky borím jejich celoživotní úsilí, atd. Až na tu nízkou částku standardní vývoj. Jsem zvědav, zda to "zabalí" nebo se pokusí jet dál a přimět mě k placení později.
Ještě větším překvapením je případ "bohaté vdovy", V tomto případě se zatím zda, že nejde o podvod, ale o vyděšeně uprchlíky, kteří se chtěji dostat co nejdále od míst, kde byli zmasakrování dva členové jejich rodiny.
Jejich únik do bezpečí bude velmi obtížný. Přišli o doklady a boji se jednat s místními úřady, aby od nich neunikla informace o místě jejich pobytu k nepřátelům v sousední zemí. Chápu, že hledají cizince, který by uspořádal jejich majetkové
záležitosti.
Nejsem si ale jist, zda to, co žádají, bude proveditelné. Za největší překážku jejich záměru na přesídlení však považují to, že nemají patrně žádné doklady, natož pasy. Mě očekávání, že budou žádat, abych vyplatil jejich "poklad" se nesplnilo. Navíc jednají otevřené až do té míry, že poslali i osobní data a pasové fotografie.
Ví někdo z těch, k nímž se dostanou tyto řádky, jak těm nešťastníkům pomoci k běženeckému pasu?
