Nepokoje v centru Káhiry

Nepokoje v centru Káhiry | foto: Jan Zátorský, MAFRA

Hlavní události egyptských protestů, které vedly k pádu Mubaraka

  • 5
Egypťané demonstrovali proti vládě prezidenta Husního Mubaraka v ulicích Káhiry 18 dní. Při nejhorších nepokojích za posledních 30 let zemřelo nejméně 300 lidí. Připomeňte si rušné události, které vedly k pádu egyptského hegemona.

25. ledna

Začaly protivládní protesty za účasti asi 15 tisíc lidí. V Káhiře zemřel policista, v Suezu další tři lidé, stovky lidí skončily na policejních stanicích. Demonstranti si stěžovali na stoupající ceny potravin, nedostatek pracovních míst a autoritářskou vládu. Žádali odstoupení Mubaraka i premiéra Ahmada Nazífa, rozpuštění parlamentu a vytvoření národní vlády. (více čtěte zde)

26. ledna

Protesty pokračují navzdory tomu, že je úřady zakázaly. Další tři mrtví, 500 zatčených. (více čtěte zde)

27. ledna

Násilné protesty probíhaly převážně mimo hlavní město. Do Egypta se vrátil bývalý šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Muhammad Baradej, nejvýraznější opoziční egyptský politik a nositel Nobelovy ceny za mír. (více čtěte zde)

28. ledna

Proti demonstracím v Káhiře tvrdě zasáhla policie a úřady nasadily i armádu. Do čela protestů se postavil Baradej, který se vzápětí ocitl v domácím vězení. Úřady vypnuly internet, který využívali organizátoři protestů. V Káhiře, Suezu a Alexandrii vyhlásili zákaz nočního vycházení.(více čtěte zde)

29. ledna

Mubarak oznámil rozpuštění vlády a slíbil demokratické reformy. V ulicích se odehrály první případy rabování. Mubarak jmenoval novým premiérem Ahmada Šafíka a poprvé za 30 let obsadil funkci viceprezidenta, kterým se stal šéf tajné služby Muchabarat Umar Sulajmán. (více čtěte zde)

31. ledna

Mubarak vyměnil třetinu ministrů ve vládě včetně ministrů financí a vnitra. Armáda oznámila, že nepoužije síly proti účastníkům demonstrací. (více čtěte zde)

1. února

Více než milion lidí demonstroval v celé zemi za odchod Mubaraka. Ten pouze přislíbil, že nebude znovu kandidovat v podzimních volbách hlavy státu. (více čtěte zde)

Egyptský prezident Husní Mubarak (vlevo) a viceprezident Umar Sulajmán na záběrech egyptské státní televize (29. ledna2011)

2. února

V Káhiře se uskutečnily potyčky mezi stoupenci a odpůrci Mubaraka.

3. února

Egyptská vláda se pokusila o vstřícné kroky. Premiér se omluvil za násilí a viceprezident ujistil, že ani Mubarakův syn nebude usilovat o prezidentskou funkci. Protesty pokračovaly. (více čtěte zde)

5. února

Demisi podal výkonný výbor vládnoucí Národní demokratické strany (RDC) včetně zástupce generálního tajemníka RDC Gamála Mubaraka, syna prezidenta. (více čtěte zde)

6. února

Viceprezident Umar Sulajmán jednal se zástupci opozice, mezi nimiž byli poprvé i členové dosud zakázaného islámského Muslimského bratrstva. Dohodli se na vytvoření zvláštního společného výboru právníků, kteří mají připravit návrh na změnu ústavy. Podle Human Rights Watch zahynulo při protestech do 8. února nejméně 297 lidí. Z dovolené v Egyptě se vrátili poslední Češi.

8. února

V centru Káhiry se sešlo nejvíce lidí od začátku protestů. Objevil se mezi nimi i Vail Ghaním. Marketingový ředitel Googlu se stal novým hrdinou opozice. (více čtěte zde)

10. února

Egyptský prezident vystoupil v televizním projevu. Předal řadu pravomocí viceprezidentovi Umaru Sulajmánovi, ale odmítl se vzdát úřadu. Zklamal tím statisíce lidí, kteří čekali na jeho odstoupení. (více čtěte zde)

11. února

Egyptská armáda oznámila, že po 30 letech zruší zákon o výjimečném stavu, jakmile skončí současná situace. Velení ale zároveň vyzvalo, aby lidé vyklidili ulice. V takzvaném komuniké číslo 2 armáda podpořila Mubarakovo rozhodnutí předat pravomoci do rukou viceprezidenta Sulajmána. Prezident opustil Káhiru a odjel s celou rodinou do své rezidence v Šarm aš-Šajchu. O pár desítek minut později ohlásil viceprezident jeho rezignaci. (více čtěte zde)

12. února

Egypt se probudil do prvního rána bez Mubaraka po téměř třiceti letech. Policisté a vojáci začali odklízet zátarasy v Káhiře. Viceprezident Umar Sulajmán údajně rezignoval, bez pochyb tedy nyní vládne armáda. (více čtěte zde)

13. února

Egyptská nejvyšší vojenská rada rozpustila parlament a pozastavila platnost ústavy. Splnila tak hlavní požadavky demonstrantů. Egyptský premiér se zavázal obnovit v zemi pořádek a bezpečnost a nastartovat protesty ochromený obchod. (více čtěte zde)

mapka - Protesty v centru Káhiry

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video