Jednotlivé kraje dostanou poslanecká křesla podle celkového počtu hlasů. Mandáty si pak ale rozdělí jen velké strany.
Všechny volební výpočty vycházejí z celkového počtu odevzdaných platných hlasů. V jednotlivých krajích se počítají hlasy bez ohledu na to, jaká strana je dostala a jestli dosáhla pěti procent.
Podle počtu hlasů se určuje, kolik poslanců budou mít jednotlivé kraje. Teoreticky se může stát, že menší kraj bude mít více poslanců než nějaký větší, pokud tam k volbám přijde více lidí.
"I ty malé strany se zaslouží o to, že volební kraj dostane více mandátů, ovšem přímo se na tom nemůžou podílet," řekl iDNES vedoucí oddělení zpracování voleb Českého statistického úřadu Pavel Kuklík.
Mandáty si rozdělí jen ty strany, které dostaly více než pět procent. S hlasy pro hnutí a strany, které zůstanou pod pěti procenty, se už dále nepracuje, velkým stranám se nepřipočítávají. Na jednoho poslance pak vlastně připadá menší počet voličů.
Nevoliči nahrávají komunistům
Často se říká, že ti, co nevolí, nahrávají komunistům. Podle Pavla Kuklíka z ČSÚ to ale není úplně pravda. Nevolič oslabí jen tu stranu, které by dal hlas. "Teoreticky posílí pozice všech ostatních stran," dodává Kuklík.
Z průzkumů ale vyplývá, že nejvíce disciplíny mají voliči KSČM, chodí k volbám pravidelně. Například podle květnového šetření STEM by jich přišlo 70 procent.
Z voličů ODS by v květnu k urnám dorazilo 68 procent, z těch, kteří by volili sociální demokracii nebo lidovce, by přišlo shodně 63 procent. Dá se tedy říci, že při větším počtu voličů, kteří se hlasování nezúčastní, vyniknou nejvíce hlasy pro komunisty.
Čím méně voličů, tím jednodušší rozdělování poslaneckých křesel. "Teoreticky se těch 200 mandátů dá rozdělit při odevzdání velmi malého počtu hlasů v celé republice," upozorňuje Pavel Kuklík z ČSÚ.
Co všechno nevoliči ovlivňují
Nevoliči mohou ovlivnit například počet hlasů, které stačí k získání jednoho poslaneckého mandátu. Když třeba v jednom kraji přijde k volbám půl milionu lidí a z toho dvacet tisíc bude volit jednoho člověka z konce kandidátky určité strany, do Sněmovny se nedostane.
Pokud ale bude hlasovat jen sto tisíc lidí, pak se takto zvýhodněný kandidát stane poslancem. Za předpokladu, že jeho strana překročí pětiprocentní hranici.
Neplatné hlasy se nepočítají
Lidé v průzkumech a anketách často uvádějí, že jsou politikou znechucení a nevěří v možnou nápravu. Ve skandinávských zemích jsou voliči zvyklí dávat najevo svou nechuť k politikům tím, že k volbám jdou, ale odevzdají neplatné hlasy. Například prázdnou obálku.
"U nás se tyto hlasy nesčítají. Je to, jako by volič vůbec nepřišel," upozorňuje Pavel Kuklík.
Hlasovací lístek je ale platný v případě, že na něj volič něco dopíše nebo jej poškrtá. Pokud je do hlasovací obálky vložen jeden originální hlasovací lístek, je platný. I s hanlivým vzkazem oné politické straně.
