S návrhem na vyslovení nedůvěry přišla protievropská parlamentní frakce EFDD, k níž se přidala i skupina nezařazených europoslanců. Celkem požadavek podpořilo 76 členů parlamentu, včetně předsedy britské Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigela Farage či Marine Le Penové z francouzské Národní fronty (FN). Pro pád Komise nakonec hlasovalo více eurozastupitelů, ovšem výrazně méně, než bylo pro odvolání Komise zapotřebí.
Podle iniciátorů návrhu je čerstvě jmenovaný výkonný orgán Evropské unie nedůvěryhodný, protože jeho předseda v minulosti jako premiér téměř dvě desítky let vládl zemi, kam se uchylovaly velké společnosti kvůli příslibu nižších daní. Evropská komise přitom proti daňovým únikům bojuje.
Média nedávno odhalila, že Lucembursko uzavíralo s firmami jako byly Apple, IKEA, Pepsi či Deutsche Bank tajné dohody a umožňovalo jim platit daně mnohonásobně nižší, než kdyby danily v domovských zemích. Ty tak kvůli dohodám z let 2002 až 2010 přišly o daňové příjmy v řádu miliard eur ročně. Aféra zvaná Luxleaks vzbudila velké rozhořčení a Juncker za ni přijal politickou odpovědnost, trvá ale na tom, že postup lucemburské vlády byl v souladu s právem.
Pro pád Komise bylo potřeba dvoutřetinové většiny odevzdaných hlasů, která by zároveň představovala většinu všech europoslanců. Proto bylo prakticky od počátku jasné, že návrh nemá šanci projít. To, že Komise tentokrát určitě nepadne, pak zpečetila pondělní debata europoslanců ve Štrasburku, během níž Junckera podpořili zástupci největších parlamentních frakcí.
