"Za čekání si často mohou sami," tvrdí Milena Pařízková, která vyhošťování cizinců zajišťuje. Cizinci do takzvané vyhošťovací vazby přicházejí po ukončení výkonu trestu za zdmi českých žalářů, což stanovuje zákon. "Pokud mají v pořádku doklady, zůstávají u nás maximálně týden. Většině však chybějí," řekla Pařízková.
Cizinci musí ve vazbě dlouho čekat údajně také proto, že často uvádějí falešná či nepřesná jména. "Zjistí se to až při přípravě vyhoštění, kdy zastupitelský úřad porovnává osobní údaje poskytnuté cizincem s evidencí v domovském státě," potvrzuje Miloslava Havlíčková z Vězeňské služby.
Vyhoštění zdržuje i to, že někteří cizinci žádají před ukončením trestu o azyl v České republice, přičemž po dobu azylového řízení nemohou být vyhoštěni. Svou žádost často zruší a opět začíná kolotoč papírování k vyhoštění. Jak potvrdila Havlíčková, právě "ruzyňská" hladovka donutila odborníky vypracovat analýzu problematiky vyhošťovací vazby, která by měla přispět ke zkrácení čekání cizinců za zamřížovanými okny. "Je pravda, že od minulého týdne je vydávání náhradních dokladů rychlejší," pochvaluje si Pařízková.
Hladovkáři však chtěli poukázat i na špatné podmínky uvnitř věznice. A v tomto také nakonec částečně uspěli. "Před hladovkou jsme se mohli vysprchovat jednou týdně, neměli jsme ani lžíce, místo hrnků jenom upravené PET lahve, z kohoutku tekla jenom studená voda," popisuje poměry za zdmi čtyřiadvacetiletý Andrej, jenž čeká, zda mu úřady nepřiznají azyl. "Zavřeli mě kvůli maření úředního rozhodnutí, což jsem si řádně odpykal. Na udělení azylu bych přece mohl čekat v uprchlickém táboře, tak jako jiní cizinci," dodává mladý Uzbek.
Jan Hoffman, ředitel ruzyňské věznice, která má překročenou ubytovací kapacitu o třicet procent, jim částečně dává za pravdu. "Podmínky na vazebních celách jsou hrozné," konstatuje. I proto se jim snažil vyjít vstříc. V celách po jejich skupinovém hladovění teče teplá voda celý den, základní léky dostávají i ti, již si u nás neplatí zdravotní pojištění. Podle Hoffmana však budou tyto kroky znamenat pro věznici finanční potíže. "Budeme peníze muset ušetřit jinde," podotýká s odkazem na již tak vypjatý rozpočet.
Podle loňské statistiky bylo ve Vazební věznici Praha-Ruzyně zpracováno 1190 osobních spisů cizinců určených k vyhoštění, v porovnání s rokem 1995 se jedná o stoprocentní nárůst. Průměrná délka vyhošťovací vazby v Ruzyni byla v minulém roce osmdesát dní.