to budeme brzy potřebovat, až bude každý druhý nabíjet před barákem elektroauto.

No průměrný věk aut 15 let aby každý 2 měl elektroauto to bude 10-15 let od startu elektrické doby aut.

To jsou věci, transformátor a stejnosměrné napětí.

Ano, i Siemens a ABB toto zařízení nazývají transformer. Ono to totiž transformátor obsahuje (kromě usměrňovače a střídače).

V článku je docela dost faktických chyb - některé se objevily v diskuzi, ještě přidám toto svérázné tvrzení (v článku pěkně rozvinuté), které by překvapilo hlavně pana Ohma.

"...ztráty stoupají s druhou mocninou proudu..."

Ano, ztráty opravdu rostou s druhou mocninou proudu. Joulovo teplo vypočteme jako násobek proudu, úbytku napětí a času. Jelikož neznáme úbytek napětí (mění se s proudem), nahradíme ho odporem podle Ohmova zákona (U=R.I). Tedy do vzorečku A = U.I.t dosadíme odpor: A= R.I.I.t, neboli R.I^2.t. Jouleovy ztráty jsou tedy přímo úměrné kvadrátu proudu (odpor je konstanta). Fyzika druhého ročníku střední školy.

Informace pro všechny diskutující i pro autora. Toto popsané trafo jsme vyráběli v MCE Slaný. Je to historicky největší kus, jaký prozatím v Siemensu vyprojektovali. Na výšku i šířku má vlastní nádoba trafa přes šest metrů. Od nás ze Slaného jsme jej převezli do Lovosic a následně do Norimberku se plavilo přes 1200km lodí. Ročně vyrábíme ca.35 ks svařenců traf včetně olejového hospodářství a po finálním nátěru je rozebrané dodáváme do několika závodů Siemens a ABB, kde je nastrojí, napustí olejem a otestují na plnou zátěž. Takto velká trafa mají hmotnost až 400 tun. Velkou zajímavostí je, že se ve zkušebnách přemísťují na vzduchovém polštáři.

Příspěvky, jako je tento, jsou přesně ten důvod, proč chodím do diskuzí na iDnes :-) Díky!!

Chybí mě v článku údaj jak velké jsou ztráty, nebo jaká je účinnost na AC a DC vedení v závislosti na délce u běžných existujích vedení. Třeba jestli na vedení 1000 km, 400 kV dojde do cíle 90 % energie, nebo kolik.

To jsme kdysi počítali na škole, ztráty na sítích VVN......

Ocekavam nejake varovani pred cinskymi draty od ERU

Pane Lázňovský, v článku mě chybí údaj jak tlustý by byl ten drát pro ČR při těch 12 GW.

Zkusím odpovědět za pana Lázňovského. Odhadem asi 10 lan ALF-8-525 na pól. Možná o trochu víc kvůli úbytku napětí. Chtělo by to alespoň znát zkratové poměry, jinak je to hádání z křišťálové koule.

Stejnosměrné vedení pak lze postavit jednodušeji a levněji než vedení střídavého proudu: už například proto, že není zapotřebí přenášet tři fáze. Velmi jednoduše řečeno, ušetří se na kabelech i stožárech

Zdroj: https://www.idnes.cz/technet/technika/nejsilnejsi-a-nejdelsi-vedeni-sveta-tesla-edison-stejnosmerny-stridavy-proud.A190118_121921_tec_technika_mla

Tak toto je tak trochu nepřesné - energie se přenáší dielektrikem, nikoli vodiči, na kabelech ne nemusí ušetřit zhola nic: trochu to má spojitost s tím, proč je na sloupech vvn obvykle tahaná každá fáze trojicí od sebe izolovaných lan.

Asi nejvíce efektivní pro přenos energie je vlnovod, ale je taky nechutně drahý.

Myslím, že než odkaz na tento článek byste měl poslat odkaz na vaši teorii o elektrické energii.

Jen bych podotkl, že stejnosměrné napětí se dosud požívá na železnici nejen u nás (trať Tábor Bechyně - 1,5 kV, Severní půlka Republiky 3 kV) a v elektrické MHD, kde máme systémy 600 V a 750 V.

To se ale těžko dá považovat za přenosovou soustavu.