Sandgruber v knize Hitlerův otec: Jak se syn stal diktátorem, která vyšla v pondělí, líčí, že Hitler starší sehrál při utváření psychologie svého syna zásadní roli. Alois Hitler, jenž zemřel v roce 1902, se v Rakousku živil jako celník a jeho práce vedla k tomu, že se rodina osmnáctkrát stěhovala.
Sandgruber čerpal z jednatřiceti dopisů, které Alois Hitler napsal staviteli silnic Josefovi Radleggerovi, od něhož zakoupil farmu v Hafeldu v Horním Rakousku. Ačkoli Alois neměl žádné praktické zemědělské zkušenosti, podle Sandgrubera chtěl být „učeným farmářem, lepším než ostatní“.
Historik popsal Aloise jako samolibého, autoritářského samouka, jenž se hrubě přeceňoval. Sandgruberova kniha podle stanice Deutsche Welle vychází z dříve nepublikované korespondence, kterou historikovi před pěti lety předala Radleggerova pravnučka.
„Podobně jako rukopis jeho otce, také styl psaní Adolfa Hitlera se vyznačoval mnoha změnami směru,“ líčí Sandgruber po prostudování svazku dopisů. Také podpis otce a syna vypadá velmi podobně.
Hitler se stal antisemitou už před Vídní
Adolf se Aloisu Hitlerovi a jeho třetí manželce, o 23 let mladší sestřenici Klaře Pötzlové, narodil v rakouském Braunau am Inn 20. dubna 1889.
Sandgruber uvádí, že Hitlerova rodina kdysi žila ve městě Urfahr v domě, jenž si pronajímala od zámožného židovského majitele z Lince. Adolf Hitler se po svém nástupu k moci tuto skutečnost snažil utajit.
Alois Hitler měl z předchozích manželství dvě děti, Aloise a Angelu. Klara s ním měla celkem šest dětí, ale pouze dvě z nich, Adolf a Paula, se dožily dospělosti. Klara Hitlerová zemřela krátce po svém manželovi. V roce 1907 ve svých sedmačtyřiceti letech podlehla rakovině prsu.
Afroněmecké děti za nacismu sterilizovali, perzekuci ale čelily mnohem dřív |
V posledních letech života o ni pečoval lékař židovského původu Eduard Bloch. Adolf Hitler nad ním posléze držel ochrannou ruku a v roce 1940 Blochovi umožnil emigrovat do USA.
Na to, jestli Adolf rasistické a antisemitské postoje nasál už v lůně domova, nicméně Sandgruber v knize neodpovídá. Historik se ale domnívá, že Hitler byl antisemitou už v mládí a vymezoval se proti židům v Linci, čímž zpochybňuje tvrzení, že Hitlerova nenávist k Židům vzrostla až po jeho přestěhování do Vídně.
Hitler se do města přistěhoval v roce 1908 s cílem stát se umělcem, přestože ho nepřijali na uměleckou školu.
Adolf podědil aroganci i odpor k církvi a šlechtě
Jedinou významnou vzpourou Adolfa Hitlera proti otci bylo podle Sandgrubera odmítnutí Aloisova přání, aby jeho syn pokračoval ve státní službě. „Chtěl být svobodným umělcem, a ne kráčet ve stopách svého otce,“ napsal historik.
Mírná a laskavá žena, která hodně vytrpěla. Hitlerova matka syna zbožňovala |
Paralely mezi otcem a synem jsou podle Sandgrubera zřejmé: arogance, pohrdání autoritami, odpor k radám, despekt k vědě, šlechtě a církvi. Adolf nicméně římskokatolickou církev nikdy neopustil.
„O Aloisi Hitlerovi neexistovaly téměř žádné zdroje. Existuje velké množství knih a filmů o Adolfově šoférovi, osobním lékaři, šéfovi tisku, fotografovi nebo sekretáři, ale ne o jeho otci,“ napsala o knize v Süddeutsche Zeitung recenzentka Alexandra Föderl-Schmidová.
Materiál v Sandgruberově knize by podle ní mohl stačit na nový film o Hitlerově rodinném původu.
