Historik: Kde se skrýval Guevara? Zatím nevíme dost

Tvrzení někdejšího argentinského velvyslance v Československu, že v Ládví u Prahy pobýval slavný revolucionář Ernesto Che Guevara, nelze brát jako úplně spolehlivé. Historik Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu nicméně uznává, že varianta "Guevara v Ládví byl" vyznívá z dostupných indicií jako nejpravděpodobnější.

Historik Prokop Tomek | foto: Archiv Prokopa Tomka

Jaké indicie svědčí pro to, že se Che Guevara v 60. letech skutečně skrýval v konspirační vile v Ládví u Prahy?
Existují dvě základní varianty: že v Československu slavný revolucionář byl bez vědomí československé rozvědky - to by musela organizovat místní rezidentura kubánské tajné služby - nebo že o jeho pobytu naše tajná služba věděla Tuto druhou verzi podporuje záznam, že jeho pobyt měl být podle dobových záznamů připomenut v síni tradic rozvědky - I. správy ministerstva vnitra. Kdyby to před námi Kubánci tajili, je nepravděpodobné, že by se o prezentaci v síni tradic uvažovalo.
Konspirační byty pro akci Manuel (krycí přesuny levicových partyzánů ze zemí Latinské Ameriky přes Československo - pozn. red.) měla naše rozvědka vyhrazené dva - jeden v Holešovicích a druhý v Ládví. S tím prvním byly nějaké problémy, třeba když se tam jeden Kubánec poblíž popral v hospodě. Že by rozvědka riskovala dekonspiraci tím, že by Guevaru umístila ještě do nějakého dalšího svého objektu, se mi nezdá být pravděpodobné.

Jaký vlastně byl režim v konspiračním objektu "Venkov" v Ládví, v němž se Kubánci zdržovali?
Zdá se, že poměrně volný. Byla tam správcová, ta se ale starala nejspíš jen o dům. Když tam bydleli partyzáni, chodili normálně na obědy do místní restaurace Valnovka. Nebylo to nijak přísně konspirativně vedené.

Lze pokládat za možnou variantu, že o pobytu Che Guevary nevědělo československé politické vedení, přičemž byl schován naší tajnou službou v konspiračním bytě?
Ano. Je to možné, dokonce i pravděpodobné, že se naše rozvědka dohodla s kubánskou tajnou službou a politikům vědět nedala. Pátral jsem v archivu Ústředního výboru KSČ z té doby, hledal jsem jakékoliv zmínky o Guevarovi. Ale informace o jeho pobytu jsem nenašel.

Jak vlastně v letech 1966 a 1967 fungovalo sdílení informací mezi jednotlivými složkami režimu? Tedy právě politbyrem, ministerstvem vnitra, tajnou službou.

Omluva

Redakce MF DNES a iDNES.cz se omlouvá, že v textu Che Guevara se skrýval s milenkou v domě u Prahy bylo jednoznačně napsáno, že latinskoamerický revolucionář pobýval určitě v domě v Ládví. Tento závěr sice potvrzuje více indicií, rozhodující důkaz však neexistuje. Jako jeden ze zdrojů byla citována i kniha bývalého argentinského velvyslance Abela Posseho - tato kniha však je beletrií, nikoli literaturou faktu.

O důležitých věcech bývalo předsednictvo ústředního výboru informováno ministrem vnitra, někdy i formou ústních zpráv. A to i o věcech, které jsou do jisté míry analogické. Například v roce 1960 pobyt Ramóna Mercadera, vraha Lva Trockého, politbyro řádně schválilo.
Operativnější komunikace byla do roku 1961, když byl ministrem vnitra Rudolf Barák. Ten byl zároveň člen politbyra - to už pak nebyl žádný další ministr vnitra - a navštěvoval přímo prvního tajemníka strany Novotného, jehož o citlivějších akcích rozvědky informoval. Po něm už ale byli ministři vnitra na jednání politbyra jen podle potřeby přizváni. Nižší "šarže", třeba náčelník rozvědky, se jednání politbyra zpravidla neúčastnili.

Zpátky ke Guevarovi, respektive k agentce Tamaře Bunke, která v Ládví také pobývala a podle některých zpráv byla Guevarovou milenkou. V jejím spisu v Archivu bezpečnostních složek podle informací LN nestojí, že by se s Guevarou v Ládví přímo setkala. Lze z toho vyvozovat pravdivost či nepravdivost zprávy o tom, kde revolucionář Guevara v Československu pobýval?
Ona v Československu byla, pobývala tam (v Ládví - pozn. red.). Když se zde objevila podruhé, je pravděpodobné, že ji umístili do stejného úkrytu. Objevily se totiž případy, že partyzáni byli pak v Jižní Americe dopadeni a rozmluvili se o tom, kde byli a co tam dělali. S čím menším množstvím lidí a míst byli při "studijním" pobytu v zahraničí ve styku, tím lépe.

Bude vůbec možné někdy předstoupit a říci - Che byl zde a zde, už o tom nikdo nepochybuje? Prostě aby si ta událost našla cestu třeba do učebnic dějepisu?
Che Guevara má mýtus revolučního hrdiny. Z hlediska historie, pro zařazení do učebnic dějepisu, jak říkáte, ale jeho návštěva moc velký význam nemá. Ano, byl v Československu, ale nezdá se, že by tu něco podstatného dělal, s někým jednal, něco získal. Spíš tu prostě jen odpočíval. Co se týče nějakého dokumentu, kde to bude jasně napsané... Samozřejmě se objevit může. Možná někdy v budoucnu stoprocentní jistotu mít budeme, jak to s Che Guevarou vlastně bylo, zatím ji ale nemáme.