OTÁZKA:
Dobrý den, jste nějak příbuzný s historikem profesorem Dušanem Uhlířem?
Fx
ODPOVĚĎ:
Bohužel nikoliv.
23.9.2008 11:01
OTÁZKA:
Považujete Mnichov za horší než srpen 1968?
Max
ODPOVĚĎ:
Z mnoha důvodů ano. Osobně se domnívám, že bez Mnichova by k srpnu možná vůbec nedošlo.
23.9.2008 11:03
OTÁZKA:
Jak si vysvětlujete obrat Emanuela Moravce?
Emanuel
ODPOVĚĎ:
Myslím, že Emanuela Moravce je třeba vnímat kontinuálně. Podle mého názoru byl pro něj Mnichov sice zásadním úderem, své sympatie autoritativním režimům však již projevoval nejpozději v polovině 30. let. Domnívám se rovněž, že Moravec se cítil zrazen nejen jako Čechoslovák, ale že postoj Západu nesl mimořádně těžce jako osobnost, která propagovala po celou dobu působení v médiích aktivně naše spojenectví s Francií a SSSR a zněj vyplývající závěry.
23.9.2008 11:07
OTÁZKA:
Dobrý den,
domníváte se, že kdyby Československo nepřijalo "mnichovský diktát" a rozhodlo se bránit republiku proti Hitlerovi, byl by to pro Francii a Velkou Británii pádný důvod, proč nedodržet smlouvu o vzájemné vojenské pomoci? A že bychom byli západními mocnostmi (do doby, než by se Hitler zcela projevil) považováni za toho, kdo zavinil vznik II.světové války? Nebyl Beneš v tomto smyslu vydírán?
Bouše
ODPOVĚĎ:
Československo a Beneš byli skutečně Západem vydíráni a označováni za potenciální důvod k evropskému válečnému konfliktu. V případě nepřijetí Mnichova by Francie svou smlouvu nepochybně nedodržela.
23.9.2008 11:09
OTÁZKA:
Dobry den, chtel bych vedet jak velke nebezpeci pro nas predstavovala nemecka mensina v CSR v pripade valecneho konfliktu s Nemeckem? Myslite si, ze by jsme museli tzv.valcit na dvou frontach? Dekuji.
Stepan
ODPOVĚĎ:
Takzvaná pátá kolona byla sice mimořádně nepříjemná, v případě vypuknutí rozhodujících bojů by však její působení rozhodně nebylo fatální, pakliže by se neuchýlila k programovému ničení komunikačních prostředků či zásobovacích tratí čs. armády.
23.9.2008 11:11
OTÁZKA:
Považujete za správné, že jsme se nebránili? Já se domnívám, že bychom byli poraženi. Ale zase když vzpomeneme jak vzdorovali Finové Sovětskému svazu …
black
ODPOVĚĎ:
Žádný stát, který se nacistickému Německu postavil se zbraní v ruce, nezanikl. To je však dnešní konstatování. V době Mnichova se prezident oprávněně obával, že by mohlo dojít k národnímu masakru. Moc bych si přál, abychom se bránili, vše by nepochybně vypadalo jinak. Rozhodnutí nejvyššího velitele čs. branné moci, které nebylo vydáno izolovaně, ale po důkladném rozboru situace s armádnímki špičkami, hodnotilo tehdejší situaci realisticky.
23.9.2008 11:14
OTÁZKA:
Kde by podle vás nacisté v případě útoku narazili na největší odpor?
anonym
ODPOVĚĎ:
Zřejmě čekáte, že budu konstatovat, že tam, kde byly dokonale vyzbrojené a připravené pevnosti. Samozřejmě. Domnívám se ovšem, že wehrmacht by byla odhodlaností a schopností čs. armády bránit svou zem překvapena, možná i šokována, na všech úsecích.
23.9.2008 11:16
OTÁZKA:
Bylo vítězstvím Edvarda Beneše, když odolal nátlaku Výboru na obranu republiky a dalších? Nebo byl zbabělec, že nechtěl republiku bránit?
Twisp
ODPOVĚĎ:
Stejně jako pro čs. branná moc potřebaovala k vyklizení pozic více odvahy než k boji s nepřítelem, i vrchní velitel - prezident - musel cítit totéž. Netroufám si označovat Edvarda Beneše za zbabělce, neboť nikdo z nás naprosto netuší, jakou odpovědnost nesl - v podstatě sám - na svých bedrech. Ostatně, který z našich prezidentů byl v podobně složité situaci - a jak obstál. Hácha, Svoboda...
23.9.2008 11:19
OTÁZKA:
Zdravim, co by se stalo v priprade, kdyby jsme neprijali Mnichovsky diktat a zacali se branit? Na boj jsme byli dobre pripraveni a dostatecne odhodlani. Urcite nejakou dobu jsme mohli odolavat proti Hitlerovi a tak i ziskat cas na vyjednavani a prehodnoceni situace o Mnichovske dohode predevsim ze strany Francie(vzdyt i tam bylo ve vlade hodne odpurcu diktatu) a take vliv toho, ze SSSR stalo za nami. Dekuji.
Stepan
ODPOVĚĎ:
Domnívám se, že bychom v podstatě byli nuceni podstoupit boj na třech frontách - nejen proti Německu, ale současněi proti Polsku a zřejměi Maďarsku. Čs. vojenská doktrína vždy počítala s tím, že za námi bude stát Francie - a po roce 1935 i SSSR. Na izolovaný konflikt jsme nebyli připraveni. Osamocený krvavý konflikt by podle mého názoru sice položil mimořádně slavné tradice, nicméně by v konkríétní chvíli z našeho pohledu - pokud bychom nezvítězili - nic neřešil. Otázkou zůstává, odhodlali-li by se němččtí důstojníci po útoku na Československo k protihitlerovskému puči, jak plánova tejdejší pplk. Hans Oster z Abwehru. Pak bychom svou rozhodností zřejmě zabránili vzniku II. světové války. To je však pouhá teorie - a s ní historikové, včetně mne, operují neradi.
23.9.2008 11:24
OTÁZKA:
Proč si myslíte, že panuje obecná představa, že Emil Hácha byl zločinec. Podle mého názoru to byl nesprávný muž na nesprávném místě v nešťastnou dobu. Přitom s vysokým morálním kreditem, který nikdy neudělal nic, co by bylo proti dobru českého národa. Je škoda, že dopadl tak, že na něj močili dozorci.
Lukáš
ODPOVĚĎ:
Domnívám se, že vtomto ohledu dodnes valná část populace podléhá marxistickým historikům, jejichž teze jim vtloukala do hlavy socialistická škola. Lidé narození po roce 1989, aniž bych se jich chtěl jakkoli dotknout, nerozlišují Emanuela Moravce od motýla Emanuela a o Emilu Háchovi netuší, že vůbec existoval. Není to vina pouze nás histotiků, ale i školského systému - a v neposlední řadě obecného povědomí v rodinách.
23.9.2008 11:27
OTÁZKA:
Vnímáte Edvarda Beneše za celou jeho politickou kariéru kladně?
Edafon
ODPOVĚĎ:
Na přímo položenou otázku přímá odpověď - ne.
23.9.2008 11:28
OTÁZKA:
Mňa by zaujímalo, aký postoj podľa vás zastávali slovenské politické špičky k mobilizácii. Zo spomienok predkov viem, že obyčajní ľudia rukovali radi a chceli republiku brániť.
vojtech
ODPOVĚĎ:
Zatímco v době mnichovské krize byl národ a stát - s výjimkou přívrženců SdP - jednotný, po okupaci pohraničí se s nastupujícím trialismem situace radikálně obrátila. Nikdy bych Slovákům a Slovensku, ani politickým špičkám, nepodsouval, že by nechtěli republiku bránit.
23.9.2008 11:30
OTÁZKA:
Dobrý den.Trochu jsem to přehnal,ale..........prosím o komentář.Beneš
naštval Poláky tím,že v lednu 1919 bez vyhlášení války,poslal legionáře na Těšínsko.Wilsonovi zatajil počet Němců u nás,k Sudetům se choval jak k nepřatelskému území/dojnásobná nezaměstnanost,minimum státních zakázek pro zdejší podniky/...hlavním viníkem Mnichova je Beneš a jeho prolhaná politika.Beneš
byl nacionalista ,byl prezidentem pouze Čechů.Statními záměstnanci v Sudetech a na Těšínsku byli jen Češi.Kupování děcek do českých škol a vyhazování Poláků z práce...toť Benešova politika na Těšínsku.Ve Stonavě na Těšínsku první děcka do české školy šly až v roce 1936.Bylz to děcka místních alkoholiků a bezzemků/dostaly knížky zdarma a taktéž příspěvek na ošacení./ Beneš je hlavní příčinou Mnichova.
Dežo
ODPOVĚĎ:
Pakliže by Edvard Beneš byl zodpovědný za vše uvedené, byl by mocným kouzelníkem. Nebyl! Vše je třeba vnímat v souvislostech. K ničemu takovému by nedoošlo, pakliže by nedošlo k rozpadu monarchie atp.
23.9.2008 11:32
OTÁZKA:
Dobrý den, jako historik mi určitě dokážete zodpovědět následující dotaz. Před 2 sv. válkou nás víra pouze v jedny spojence přivedla do průšvihu. Nechci srovnávat současnost a 2. sv., ale nepřipadá vám dnes nebezpečné v otázce obrany spléhat pouze na jednu stranu (EU) ? Osobně bych uvítal spolupráci na více stran, proto plně podporuji americký radar (navíc některé evropské státy dodržování uzavřených smluv již předvedly před Mnichovem). A že jsem zapomněl na NATO ? Vždyť NATO je minimálně z 75 % USA, bez kterých je NATO víceméně neakceschopné.
Jindra
ODPOVĚĎ:
Od vzniku ČSR jsem nikdy nebyli vojensky, ani politicky zcela nezávislí. Francie, SSSR, NATO... Problém bych viděl jinde - Evropa pozbyla pudu sebezáchovy a já se děsím důsledků, které možná zažije ještě naše generace (jsem roč. 1972). Myslím, že na zpytování svědomí je už pozdě.
23.9.2008 11:36
OTÁZKA:
Kdyby jste měl tu možnost rozhodnout, zda i po podepsání smlouvy o nás bez nás radši němce pustit nebo se opevnit a nepouštět i přes nepodporu ostatních států nechal by jste to tak jak to dopadlo nebo zakempit a bránit se dokud to jde a doufat že si to osatní rozmyslí a dojdou pomoct?
Dawe
ODPOVĚĎ:
Kdyby bylo na mně, bránil bych se do posledního dechu! Žádná pomoc by však nepřišla.
23.9.2008 11:37
OTÁZKA:
Jaký je váš pohled na bratry Mašíny?
Kamil
ODPOVĚĎ:
Vážím si jich stejně, jako jejich otce a všech, kteří nesklonili hlavu před režimem, jehož jediným cílem byla likvidace všeho dobrého a slušného, čeho jsme zde dosáhli.
23.9.2008 11:38
OTÁZKA:
Dobrý den,
byl byste ve světle dnešních událostí spíše pro vojenskou obranu, nebo potupné předání pohraničí,jak se také stalo?
Somtime
ODPOVĚĎ:
Mám-li mluvit za sebe - již jsem konstatoval v odpovědi na předchozí otázku - že bych se zuby nehty bránil.
23.9.2008 11:40
OTÁZKA:
Jaký byl poměr pozemní armády a letectva Německa a ČR, a jakou část armády mohlo Německo použít na útok na ČR.
Jindřch Šašek
ODPOVĚĎ:
Na první pohled mělo Německo mírnou převahu. V pohledu podrobnějším byla naše situace mimořádně nepříjemná pokud se týká letectva, především stíhacího. Opačná situace byla v tancích, kdy naše konstrukce LT 35 převyšovala vše, co mohla wehrmacht nasadit a patřila k nejprogresivnějším na světě. Vrchol pak nastal s LT 38, tento tank však již čs. armáda nepřevzala. (Německo mohlo bez problémů uvolnit zhruba 40 divizí.)
23.9.2008 11:44
OTÁZKA:
Dobrý den,odkud bralo ropu Československo a odkud Německo? Jakou roli v tom hrálo Rumunsko?
z.zik
ODPOVĚĎ:
Děkuji za zajímavou otázku - omlouvám se, nikdy jsem se tím hlouběji nezabýval. Předpokládám však, že Rumunsko hrálo podstatnou roli. Pokusím se tento handicap dohnat.
23.9.2008 11:46
OTÁZKA:
Pane Uhlíři, myslíte si, že by Rumunsku nevadila případná pomoc SSSR Československu, např. tím, že by Rudá armáda prošla rumunským územím? Děkuji.
Jura
ODPOVĚĎ:
Obávám se, že jde pouze o teorii. Polsko by v žádném případě k ničemu podobnému nesvolilo - a Rumunsko, byť člen Malé dohody, si nemohlo dovolit podobným aktem vyprovokovat k sankcím Německo.
23.9.2008 11:48
OTÁZKA:
Znal jste docenta Jaroslava Bakalu, který před měsícem zemřel?
Opavak
ODPOVĚĎ:
Bohužel nikoliv.
23.9.2008 11:48
OTÁZKA:
Zdravím. Rád bych se Vás jako historika zeptal na jednu věc. Prezident Beneš rezignoval na podzim 1938 na funkci prezidenta a legálně byl zvolen prezident Hácha. Jak je možné, že v exilu vystupoval pan Beneš jako prezident, hlava státu a zároveň zákonodárný orgán? Díky a přeji hezký den.
Jan Chalupa
ODPOVĚĎ:
Teorie kontinuity je složitá a zabývají se jí právní historikové. Obecně se konstatuje, že Beneš nerezignoval dobrovolně, ale pod nátlakem a že tato rezignace je proto neoplatná.
23.9.2008 11:49
OTÁZKA:
kolik vojáků stálo na české straně a kolik na německé
mali
ODPOVĚĎ:
Na české straně zhruba 41, na německé pak minimálně 42 divizí.
23.9.2008 11:52
OTÁZKA:
Mluvil jsem s pánem, který je válečný veterán a má Válečný kříž za tuto mobilizaci. Říkal, že bychom se tehdy neubránili, že by nás Hitler prostě vybombardoval. A technika se prý také moc nedala porovnávat-my prý měli skoro všechno tažené koňmi, zatímco Německo už bylo téměř plně motorizované. Co si, prosím, o tom všem myslíte?
Tomáš
ODPOVĚĎ:
Odpovím takto: Německo s radostí zařadilo do sestavy wehrmachtu naše tanky a s nimi úspěšně útočilo na Francii v roce 1940. Nepodceňujme, prosím, naši armádu a nepřeceňujme wehrmacht, která v té době měla skutečně kvalitních tanků pouze pár desítek. Ostatně - koně fungovali v rámci wehrmachtu ve statisícových počtech ještě v době východního tažení. Zásadní rozdíl byl v letectvu.
23.9.2008 11:56
OTÁZKA:
Dobrý den, nedoporučil by jste lidem, kteří se o tuto část našich dějin zajímají, nějakou dobrou knihu (aby to neznělo jako reklama...) Dále jaký je dnešní pohled na plk. E. Moravce a jeho paměti (Špion, kterému nevěřili). Díky.
Lukáš Lánský
ODPOVĚĎ:
Doporučil bych - pokud se Mnichova týká - Bořivoje Čelovského - Mnichovská dohoda. Vynikající a doposud nepřekonaná práce. Prosím, nepleťte si Emanuela Moravce a Františka Moravce!!! Špion, jemuž nevěřili, jsou silně kontroverzní vzpomínky Františka Moravce, editované jeho dcerou paní Disherovou! Emanuel Moravec doposud není dostatečně zpracován. To, co máme, je povrchní a uspěchané. Rozhodně však nebyl postavou pouze zločinnou a hodnou šibenice. Jeho negativní vlastnosti však nakonec převážily a dnes je obnecně nazýván apoštolem národní zrady.
23.9.2008 12:02
OTÁZKA:
Myslíte si že byla chyba, že jsme se nebránili?
David
ODPOVĚĎ:
Osobně se domnívám, že ano.
23.9.2008 12:03
OTÁZKA:
dobrý den, v čem vidíte hlavní problémy případné československé obrany proti německému útoku?
david
ODPOVĚĎ:
Anšlus Rakouska - na jihu byla opevnění nehotová. To zcela měnilo dosavadní koncepci a odkrývalo náš "měkký podbřišek". Současně naše letectvo, jehož technická úroveň výrazně zaostávala za luftwaffe.
23.9.2008 12:05
OTÁZKA:
Dobry den, muzete doporucit nejakou publikaci, ktera by se v ctive forme podrobneji zabyvala udalostmi po Mnichovu - tedy obdobim druhe republiky? Osobne mi prijde, ze toto obdobi je z piety k Masarykovskemu ceskoslovensku pomerne hodne prechazeno, i pres (pro me) desivy spolecensky vyvoj, ktery v tech nekolika malo mesicich probihal.
Predem diky za pripadny tip.
Vitek Koutensky
ODPOVĚĎ:
Gebhart, Kuklík: Druhá republika (Paseka), titíž Velké dějiny zemí Koruny české díl XVa. Také např. Jan Rataj.
23.9.2008 12:07
OTÁZKA:
Dobrý den,
zajímalo by mě,proč vůbec Němci uvažovali o útoku přes hory na severu,když se jim nabízela mnohem snažší cesta z Rakouska?
Adámek
ODPOVĚĎ:
Wehrmacht chtěla hlavní opevnění obejít - a ne se jimi probíjet. Nejdůležitějším úderem v případné válce měl být severojižní směr - odříznutí Moravy od Slovenska, takže úder ze severu byl při dodržení propozic Fall Grün nezbytnou nutností. Další tři německé atrmády měly útočit od severozápadu a západu.
23.9.2008 12:09
OTÁZKA:
Zabýval se už někdo mírou loajality sudetských Němců k armádě, zejména ve vztahu k prvorepublikové leginářské tradici, která byla s požadavky věrnosti státu v dosti značném rozporu?
Vanguard
ODPOVĚĎ:
Blíže nikoliv. Nicméně počet sudetských Němců, kteří uposlechli mobilizačního rozkazu byl nakonec vyšší, než původní prognózy. První den nastoupilo asi 25%, pak se počet zvyšoval, až dosáhl cca 60%.
23.9.2008 12:11
OTÁZKA:
Jak velká byla šance, že by vůbec SSSR mohl nějak ČSR pomoci? Není to jen hypotetická otázka, která měla později pomoct komunistům k získání sympatií? Vždyť sme neměli společné hranice, a jak by vůbec mohli projít? Děkuji.
Drbča
ODPOVĚĎ:
Obávám se, že jde pouze o teorii. K jakékoli pomoci ze strany SSSR bylo potřeba polského ev. rumunského souhlasu. I kdyby Varšava či Bukurešť souhlasily (což je vysoce nepravděpodobné), došlo by k pomoci nepochybně pozdě.
23.9.2008 12:13
OTÁZKA:
taky si myslíte, že kdyby se naše republika začala bránit, že by nás západ odsoudil za vyprovokování světové války? Vždyť už T.G. Masaryk dávno upozorňoval, že s Hitlerem bude velký problém pro celou Evropu.
Marek V.
ODPOVĚĎ:
Byli bychom nepochybně označeni za agresory a Západ by si umyl ruce.
23.9.2008 12:14
OTÁZKA:
Dobry den,
Podle predesleho rozhovoru lze tedy s jistotou tvrdit, ze v boji proti Nemecku bychom byli sami, bez cizi pomoci. Otazka ale je, z jakou pravomoci, nam Anglie, Francie mohli prikazat aby jsme odevzdali cast naseho uzemi? Vzdyt to nebyla jejich vec, to bylo mezi nami a Nemeckem. Tudiz se ptam jak je mozne pristoupit na tak nesmyslny pozadavek, od cizi zeme, ktere nam nemeli pravo nic prikazovat.... V tomhle vidim tu Ceskou zbabelost. Je jasne ze pote branit oklestene Ceskoslovensko, bez hranicnich pevnosti byl holy nesmysl.
Dalsi otazka je na ony pevnosti. Mnozi je kritizuji jak byli prekonane, a ze se dali obejit, ale v nasem pripade se pry byli velice platne, jelikoz Nemci nemeli kudy je obejit. Jaky je vas nazor?
El Carlos
ODPOVĚĎ:
O zbabělosti bych vůbec nehovořil! Podívejte se na hrdinství našich vojáků az protektorátu! Kolik mrtvých má jenom vojenská odbojová organizace Obrana národa - a počty mrtvých generálů? Ty převyšují mrtvé generály polské - a to jsme nebyli ve válce. Souhlasím s Vámi, že Mnichov je v dnešním pohledu zcela absurdní. Nikoliv však v Evropě roku 1938. Bohužel.
23.9.2008 12:17
OTÁZKA:
Pokud vím, tak my jsem měli víc mužů ve zbrani, než na nás Němci měli poslat. Navíc jsme měli více kulometů než Němci a kulomet je v pozemní válce zásadní věc. Co se týče neopevněné hranice z Rakousem, tak jako klad nám přece sloužilo, že tam byla jednotka složená z neposlehlivých Rakušáků. Navíc jsme měli obrovské odhodlání. Myslíte, že jsme neměli nejmenší šanci? Vždyť sám Hitler řekl, že byl rád, že s námi nemusle bojovat, to po tom, co viděl naše pevnosti. Jste zastánce obrany?
Andrej Draganov
ODPOVĚĎ:
Jsem zastáncem obrany, ale obrany vycházející z konstatování, že obrana je vojensky možná. Po anšlusu Rakouska byla pouze teoretická.
23.9.2008 12:19
OTÁZKA:
dále bych se chtěl zeptat, zda se ví z dokumentů postoj tehdejších vlád vůči našemu případnému neuznání Mnichovské dohody a obraně státu? Vlád, jako byla Anglie, Polsko, ale i Rusko? děkuji
david
ODPOVĚĎ:
Západní velmoci považovali mnichovskou dohodu z čs. strany za předem přijatou - a v podstatě očekávali pouze náš kladný postoj.
23.9.2008 12:19
OTÁZKA:
Byla morálka lidí tehdy na vyšší úrovni než dnes, existovaly autority? Nebo se taky tak kradlo, korumpovalo, kouřilo, fetovalo, byla nevěra a vandalství? Je to spíše problém Čechů jako takových nebo špinavé politiky která nám vládne?
Magda
ODPOVĚĎ:
První republika měla vedle jiných kladných i tu vlastnost, že se jí podařilo vychovat a na svém osudu zainteresovat celou jednu generaci, která byla ochotna položit pro ni život! To je třeba, zvláště v dnešní době, mimořádně ocenit. Drogy byly pouze pro majetné vrstvy - tabulky počtu mimomanželských styků či kuřáků, bohužel neexistují. Nepochybně by byly zajímavé...
23.9.2008 12:22
OTÁZKA:
dost často se probírá možná pomoc ze strany SSSR, byla tato pomoc reálná, nebo si jen rusové chtěli přihřát svoji "polívčičku"?
Honza
ODPOVĚĎ:
Obávám se, že šlo o pouhou teorii, rozpracovanou do obludné šíře až po válce marxistickými historiky.
23.9.2008 12:23
OTÁZKA:
Jak dlouho by podle Vás trval případný konflikt (v případě, že bychom se bránili) a jak velké ztráty bychom byli schopni Němcům způsobit?
Jakub B.
ODPOVĚĎ:
Naše šance na obranu v izolovaném, osamoceném konfliktu lze co do délky odhadovat na 4 - 6 týdnů. Poláci ztratili více než 66 000 mužů, naše ztráty jsou - čistě teoreticky - odhadovány minimálně v podobných počtech. Jako obránci bychom zřejmě útočníkům způsobili vyšší ztráty. Při troše štěstí mohla mít wehrmacht bojové ztráty (padlí, zranění) i 100 000 mužů. Berte to však, prosím, jako teorii, která by v praxi mohla vypadat zcela jinak. Nejsem, samozřejmě, prognostik.
23.9.2008 12:26
OTÁZKA:
Dobry den, pokud by slo vse podle nasich predstav ( pocasi, neprorazeni linie, snad i pripadna pomoc Rumunska atd ) proste okolnosti by nam nahravali jak dlouho jsme podle Vas mohli vzdorovat ? Pokud se udavaji pocty kterymi armady disponovaly 1,1 : 1 pri slusne vybavenosti nasi armady + pozice i moralky tvrzeni ze by vse muselo byt tak hladke. Navic Hitler urcite nechtel znicit letecky celou republiku zvlast prumyslova centra protoze s nimi pocital. Dekuji
Milda
ODPOVĚĎ:
Odhaduji, že 4 - 6 týdnů.
23.9.2008 12:26
OTÁZKA:
Dobrý den,
není mi úplně jasné proč se němečtí velitelé obávali pohraničního opevnění.
Pokud jsem správně pochopil podstatu jejich tehdejší strategie tak to bylo soustředění velké síly do klíčového bodu fronty. Následným průlomem se poté prodraly další jednotky, které mohly napadat obránce zpoza forntové linie.
Nevidím způsob jakým tuto strategii naše opevněné pásmo podstatně ohrožovalo.
Radek Skrivan
ODPOVĚĎ:
Zdaleka ne všude bylo možno naše opevnění obejít. Jeho progresivita a kvalita převyšovala Maginotovu linii a němečtí výsadkáři, kteří byli nasazeni při útoku na Západ v Belgii tvrdili, že proslavená a legendární pevnost Eben Emael byla proti čs. opevnění dětská hračka.
23.9.2008 12:28
OTÁZKA:
Dobrý den,Chamberlain po mnichovské dodě tvrdil,že za nás bojoval,dalo se z jeho a francouzské strany udělat více?
Ruprecht
ODPOVĚĎ:
Kdyby Západ chtěl, k Mnichovu by nikdy nedošlo. Západ nechtěl válčit a politika ústupků, jejímž vyvrcholením Mnichov bezpochyby byl, je dodnes vnímána - nejen u nás - jako vrchol oportunismu a zbabělosti. Když již byli premiéři Francie a Anglie v Mnichově, udělat více, než přinést Československo Hitlerovi na stříbrné míse, nemohli. Možná u toho nemuseli tolik mlaskat (Chamberlain).
23.9.2008 12:32
OTÁZKA:
Dobrý den. Domníváte se, že nabídka pomoci od tehdejší Jugoslávie byla jenom politickým gestem?
AB
ODPOVĚĎ:
Malá dohoda byla již pouze teorií. Na Balkáně převzalo otěže suverénně Německo.
23.9.2008 12:33
OTÁZKA:
Možnost, že by ČSR bylo uznáno za agresora i po skončení 2. světové války se mi zdá hodně přitažená za vlasy. V roce 38 možná ano, ale v hypotetickém roce 1945? Existuje vůbec nějaký obdobný příklad? To by potom mělo zůstat Rakousko součástí Německa. Navíc jsem ve zprávách nečetl, zda nějak nově odhadujete ztráty na obou stranách.
Pavel Stockl
ODPOVĚĎ:
O možnosti označení ČSR za agresora po ukončení války nic nevím. Pokud se týká našich hranic, až do atentátu an Heydricha neměl Beneš v Londýně jistého vůbec nic.
23.9.2008 12:35
OTÁZKA:
Jak je to bylo přesně s příkazem k útoku (obsazení pohraničí) slyšel jsem že prý Hitler původní příkaz zrušil?
Vil
ODPOVĚĎ:
Hitler byl rozhodnut přivtělit sudetské území a další části čs. pohraničí stůj co stůj, i za cenu válečného konfliktu. Mnichov, byť se to zdá divné, považoval za "ukradené vítězství". Do okupace Čech a Moravy zbývalo ostatně pouze 166 dnů.
23.9.2008 12:36
OTÁZKA:
Dobrý den, považujete vy osobně přijetí Mnichova za zradu na občanech, kteří byli mobilizováni a chtěli svou zemi bránit?
Michal
ODPOVĚĎ:
Nikoliv.
23.9.2008 12:36
OTÁZKA:
Dobry den, lze odhadnout dalsi valecne kroky Nemecka po pripadnem uspesnem provedeni planu Grun? Jaky by potom byl vztah mezi Nemeckem a Slovenskem, pripadne Polskem? A jaky by byl statut ceskych zemi, protektorat, soucast Nemecka?
dekuji
Mirek
ODPOVĚĎ:
Omlouvám se, nejsem prognostik.
23.9.2008 12:37
OTÁZKA:
NEmyslíte, že celý koncept prvorepublikové zahraniční politiky řízené po celou dobu výlučně Benešem v roce 1938 osudně zkrachoval, když ČSR byla na pokraji války se všemi sousedy (mimo Rumunska) a nedokázala si ani zajistit pomoc od smluvně zavázaného spojence, jakým byla Francie?
Radeg
ODPOVĚĎ:
Došlo nejen k selhání naší zahraničněpolitické koncepce, ale k definitivnímu selhání koncepce Evropy po velké válce, jejímž hlavním garantem byla Francie. Ostatně toto nebezpečí se jasně jevilo nejpozději od obsazení demilitarizovaného pásma v Porýní v březnu 1936.
23.9.2008 12:38
OTÁZKA:
Dobrý den,
existoval nějaký plán kam s Němci v naší armádě? Zůčastnili se vůbec mobilizace? A dá se nejak odhadnout jejich chováni v případě války?
Děkuji
Adámek
ODPOVĚĎ:
Přibližné počty loajálních Němců jsem již uvedl v předchozích odpovědích. Mobilizovaní Němci, pakliže by již byli nasazeni na frontě, měli pouze málo možností, jak se střetu vyhnout. Hromadné dezerce bych v této fázi nepředpokládal.
23.9.2008 12:41
OTÁZKA:
Myslite si, ze jsme meli bojovat, jit tim do predem prohrane bitvy, ale "zachovat si pater"? Dekuji
thera
ODPOVĚĎ:
Osobně se domnívám, že ano!
23.9.2008 12:41
OTÁZKA:
Dobrý den, jsem student práv který se intenzivně zajímá o historii zejména od roku 38 do konce Protektorátu a myslím jsi, že jsme se bránit měli a co na tom, že by jsme konflikt prohráli, byli by jsme morálně hrdý a zdravý národ a ne pořád schrbeni jako dnes. S pozdravem Petr Skála
Petr S.
ODPOVĚĎ:
Vážená pane kolego, plně s Vámi souhlasím.
23.9.2008 12:42
OTÁZKA:
Myslíte si, že měl Stalin v roce 1938 plány na invazi na západ? A nemohla by mu v tomto případě dlouhotrvající obrana Československa spíše nahrát?
manhas
ODPOVĚĎ:
Stalin nebyl, podle mého názoru, ochoten nám pomoci. O tom, že se do budoucna chtěl zmocnit i Západu není pochyb.
23.9.2008 12:45
OTÁZKA:
Nedávno byl historiky vysloven názor,že bránit se,by znamenalo event.zánik státu po skončení války "rozlobením mírotvorců".K čemu tedy vlastně je armáda,když se politici nesjednotí na obraně?Německo v 38 roce nebylo tak silné,jak si kdekdo myslí.Přece je lepší společně bojovat jak vykecávat,že to prohrajem a po generace pak žít jak ubožáci,kterým vládnou ještě větší chudáci.
Zdeněk
ODPOVĚĎ:
Naše armáda byla armáda demokratického státu a tato armáda disciplinovaně poslechla rozhodnutí politiků. Netvrdím, že to bylo bez slz a klení, ale poslechla. Vojenské puče se u nás zkrátka nenosí.
23.9.2008 12:48
OTÁZKA:
je nespornym faktem ze diky prijeti mnichova jsme hitlera vyzbrojili na pozdejsi prepad Polska a Francie.Jaka by nastala zrejme situace pokud by se tehdejsi ceskoslovensko branilo?Jste tehoz nazoru ze by wermacht prisel o cenne a vycicene jednotky ve vetsim poctu take o vyzbroj a tim padem by se minimalne zacatek valky jako takove posunul rekneme raodve o 5 let?je mozne ze by jiz v te dobe ani k valce nedoslo diki rebelum ve veleni nemecke armady?(tim mam na mysli spiklence co se pozdeji pokusili spachat atentat na hitlera )
anonym
ODPOVĚĎ:
Teorie je taková, že v případě útoku na ČSR mělo dojít v Berlíně k protihitlerovskíému puči. Budeme-li tuto teorii dále rozvíjet, možná jsme tehdy svou obranou mohli zachránit svět od katastrofy II. světové války, holokaustu atd. Prakticky samozřejmě nemáme potvrzeno nic.
23.9.2008 12:50
OTÁZKA:
V několika TV dokumentech se nyní objevila pro mě nová informace, že v roce 1938 bylo Polsko a Maďarsko vůči Československu negativně naladěno a dokonce zvažovalo vojenský zásah pokud by zaútočilo na československé hranice Německo. Mohl byste tuto situaci trochu vysvětlit ? Dnes se totiž díváme na Polsko i Maďarsko jako na již dlouhodobé spojence u Polska dokonce jako na "bratry Slovany"...
Lukáš K.
ODPOVĚĎ:
První, proti němuž bylo nově vzniklé Československo velmi negativně naladěno bylo Maďarsko - právě za účelem jeho pacifikace vznikla Malá dohoda. I s Polskem jsme se přeli o hranice, Poláci nám navíc nikdy nezapomněli naši neangažovanost v době, kdy se Tuchačevského armády nacházely před Varšavou.
23.9.2008 12:52
OTÁZKA:
Dobry den. Stale se nemuzu zbavit pocitu, ze kdyby se Ceskoslovensko v roce 1938 branilo, tak by diky systemu pohranicnich pevnosti prvotni utok odrazilo, sice by pravdepodobne nakonec sile vermachtu neodolalo a dusledek pro civilni obyvatele by byl o mnoho horsi nez tomu bylo.
Navic hrozila sabotaz od Nemcu bydlicich v sudetech. Jak se vidite moznost podpory Vermachtu ze strany nemcu v pohranici?
RAD
ODPOVĚĎ:
Zapomínáte na anšlus Rakouska! Opevnění na jihu byla v plenkách. Podpora ze strany SdP by byla zřejmě v rovině sabotážní, byla by nepříjemná, nikoliv však osudová.
23.9.2008 12:53
OTÁZKA:
Jak dlouho ještě bude trvat, než si zamindrákovaná generace rádobyhrdinů z 68-mého uvědomí, že nemá smysl bojovat za ideály, kterým nevěříme? Které nás zrazují , a které jsme my nevytvořili?
CHYREN
ODPOVĚĎ:
Příliš teoretické.
23.9.2008 12:54
OTÁZKA:
Jaká byla tehdejší vojenská strategie Československa (v kostce)? Jak dlouho by se mohla československá armáda německé bránit? Jakou úlohu sehrála československá výzbroj v německé armádě po zalčenění Čech a Moravy do protektorátu?
Tomáš
ODPOVĚĎ:
Válčit s Německem jsem měli pouze v rámci podpory ze strany Francie a později SSSR. Měli jsem odolávat náporu (min. měsíc), než ve Francii proběhne mobilizace. Výzbroj a výstro čs. armády pro 42 divizí na bojových stavech byla pro wehrmacht vítanou posilou - do značné míry zlomila páteř francii v roce 1940. Po vzniku protektorátu stoupla zbrojní výroba Říše o plných 26 %!!!
23.9.2008 12:57
OTÁZKA:
Dobrý den. Domníváte se, že kdybychom se rozhodli bránit své území a Francie by nedodržela tím pádem smlouvu o vzájemné pomoci, že by se Velká Británie přece jen nerozhodla nám pomoci? A co případně Polsko? Děkuji, pekný den přeji.
Martin
ODPOVĚĎ:
Velká Británie byla hlavním strůjcem Mnichova. Polsko jen čekalo na náš konflikt s Německem, aby si urvalo svůj díl našeho území.
23.9.2008 12:58
OTÁZKA:
Uvádí se, že armda měla k obraně republiky 42 československých divizí. Jaká byla reálná síla německé branné moci v době Mnichova, kterou mohli k invazi použít?
runner
ODPOVĚĎ:
Němci mohli nasadit až 47 divizí. To je ale maximální odhad. Reálnější je něco mezi 42 a 45 divizemi.
23.9.2008 12:59
OTÁZKA:
Dobry den,
chtel bych vedet, jakou roli pri obsazovani CSR hralo Rakousko (nebo rakousti vojaci atd.) - tehdy jako Ostmark pevna soucast Velkonemecke rise. Ziji v Rakousku, tady se o one dobe moc nemluvi, kdyz tak pouze v souvislostech o nacistickem, ci Hitlerovskem Nemecku. Nebo se to neda z dnesniho hlediska nijak posoudit? Ja jsem videl amatersky film jednoho rakouskeho vojaka, ktery se obsazovani Sudet ucastnil a pripadalo mi, ze i Rakusane byli v Euforii.
Dekuji.
Dalibor Hysek
Viden
Dalibor
ODPOVĚĎ:
Obávám se, že žádná podrobná studie na toto téma neexistuje. Rakouská armáda byla poměrně rychle začleněna do wehrmachtu a později se její bývalí příslušníci uplatnili především v horských jednotkách - což je ostatně poměrně logické. Pakliže bych měl jmenovat, pak mne na prvním místě napadá jméno - Otto Skorzeny...
23.9.2008 13:02
OTÁZKA:
Pekny den preji Dle meho nazoru bychom otazku zda jsme se meli branit ci ne spis pokladal jeste dosud zijicim ucastnikum. Dle meho dedy (95 let) primeho ucastnika jsme se tehda meli branit i s velkou pravdepodobnosti, ze prohrajem. Jak rika byli jsme na to tehdy pripraveni i na nejhorsi. Jaky je Vas nazor z hlediska osobniho a historickeho. Meli jsme se branit ? Vasek
Vasek
ODPOVĚĎ:
Opakovaně tvrdím - ano! Tvrdím tak však pouze za sebe. Jako historik mám oprávněné pochybnosti.
23.9.2008 13:03
OTÁZKA:
Mezi historiky, armádními experty atd. není shody, zda bylo dobře složit zbraně a nebránit se. Jaký je váš postoj ? Osobně jsem pro obranu. Vzdání se bez výstřelu bude mít ještě dlouho devastující morální účinek pro český národ. Národní hrdost nám tak vytvářejí spíše jen sportovci. Polská armáda byla ještě nerovnější než ta naše. Ale "šli" do toho. Můžou být právem hrdí. I svět podle těchto postojů národy hodnotí. Znalci tvrdí, že boj by znamenal možný zánik Československa jako státu. I když si toto riziko uvědomím a měl bych stroj času, vzal bych zbraň.... Dnes navíc žijeme v Evropě bez hranic. Beneše a jeho vládu mám za zbabělce rudě vzhlížející k vypočítavým Sovětům. Jak "myslí" dokázali v srpnu.
Portos
ODPOVĚĎ:
Bránil bych se za každou cenu. Naše ztráty by jistě nebyly vyšší než ty, které jsem byli nuceni přinést potom v době protektorátu.
23.9.2008 13:04
OTÁZKA:
Prijemny den pane Uhlir ,
chtel bych se zeptat ,jak to bylo s vyzbroji ceske armady a jak si stala nemecka armada . Myslite ,ze kdyby opravdu doslo na boje ,kdo by mele navrh nehlede na pohranicni pevnosti . Dekuji za odpoved
Honza
ODPOVĚĎ:
V počtu divizí to bylo kolem 47:42 v německý prospěch. Naše letectvo však naprosto nemohlo konkurovat luftwaffe.
Všem, kteří se ptali, děkuji za zajímavé, smysluplné a korektní dotazy a přeji jim hezký den. Jan B. Uhlíř
23.9.2008 13:09
ODPOVĚĎ:
Bohužel nikoliv.
23.9.2008 11:01