Historik Jan B. Uhlíř
vydáno 23.9.2008 11:00
Spolu se 70. výročím mobilizace armády proti hitlerovskému Německu se opět objevuje řada otázek. Mělo se Československo bránit? Jak by střet probíhal a kde by útočící nacisté narazili na největší odpor? Kdo další by se do bojů zapojil? On-line odpovídá historik Jan B. Uhlíř.
Konec rozhovoru
Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 23. září 2008 do 11:11
OTÁZKA:
Dobry den, lze odhadnout dalsi valecne kroky Nemecka po pripadnem uspesnem provedeni planu Grun? Jaky by potom byl vztah mezi Nemeckem a Slovenskem, pripadne Polskem? A jaky by byl statut ceskych zemi, protektorat, soucast Nemecka?
dekuji
Mirek
ODPOVĚĎ:
Omlouvám se, nejsem prognostik.
23.9.2008 12:37
OTÁZKA:
NEmyslíte, že celý koncept prvorepublikové zahraniční politiky řízené po celou dobu výlučně Benešem v roce 1938 osudně zkrachoval, když ČSR byla na pokraji války se všemi sousedy (mimo Rumunska) a nedokázala si ani zajistit pomoc od smluvně zavázaného spojence, jakým byla Francie?
Radeg
ODPOVĚĎ:
Došlo nejen k selhání naší zahraničněpolitické koncepce, ale k definitivnímu selhání koncepce Evropy po velké válce, jejímž hlavním garantem byla Francie. Ostatně toto nebezpečí se jasně jevilo nejpozději od obsazení demilitarizovaného pásma v Porýní v březnu 1936.
23.9.2008 12:38
OTÁZKA:
Dobrý den,
existoval nějaký plán kam s Němci v naší armádě? Zůčastnili se vůbec mobilizace? A dá se nejak odhadnout jejich chováni v případě války?
Děkuji
Adámek
ODPOVĚĎ:
Přibližné počty loajálních Němců jsem již uvedl v předchozích odpovědích. Mobilizovaní Němci, pakliže by již byli nasazeni na frontě, měli pouze málo možností, jak se střetu vyhnout. Hromadné dezerce bych v této fázi nepředpokládal.
23.9.2008 12:41
OTÁZKA:
Myslite si, ze jsme meli bojovat, jit tim do predem prohrane bitvy, ale "zachovat si pater"? Dekuji
thera
ODPOVĚĎ:
Osobně se domnívám, že ano!
23.9.2008 12:41
OTÁZKA:
Dobrý den, jsem student práv který se intenzivně zajímá o historii zejména od roku 38 do konce Protektorátu a myslím jsi, že jsme se bránit měli a co na tom, že by jsme konflikt prohráli, byli by jsme morálně hrdý a zdravý národ a ne pořád schrbeni jako dnes. S pozdravem Petr Skála
Petr S.
ODPOVĚĎ:
Vážená pane kolego, plně s Vámi souhlasím.
23.9.2008 12:42
OTÁZKA:
Myslíte si, že měl Stalin v roce 1938 plány na invazi na západ? A nemohla by mu v tomto případě dlouhotrvající obrana Československa spíše nahrát?
manhas
ODPOVĚĎ:
Stalin nebyl, podle mého názoru, ochoten nám pomoci. O tom, že se do budoucna chtěl zmocnit i Západu není pochyb.
23.9.2008 12:45
OTÁZKA:
Nedávno byl historiky vysloven názor,že bránit se,by znamenalo event.zánik státu po skončení války "rozlobením mírotvorců".K čemu tedy vlastně je armáda,když se politici nesjednotí na obraně?Německo v 38 roce nebylo tak silné,jak si kdekdo myslí.Přece je lepší společně bojovat jak vykecávat,že to prohrajem a po generace pak žít jak ubožáci,kterým vládnou ještě větší chudáci.
Zdeněk
ODPOVĚĎ:
Naše armáda byla armáda demokratického státu a tato armáda disciplinovaně poslechla rozhodnutí politiků. Netvrdím, že to bylo bez slz a klení, ale poslechla. Vojenské puče se u nás zkrátka nenosí.
23.9.2008 12:48
OTÁZKA:
je nespornym faktem ze diky prijeti mnichova jsme hitlera vyzbrojili na pozdejsi prepad Polska a Francie.Jaka by nastala zrejme situace pokud by se tehdejsi ceskoslovensko branilo?Jste tehoz nazoru ze by wermacht prisel o cenne a vycicene jednotky ve vetsim poctu take o vyzbroj a tim padem by se minimalne zacatek valky jako takove posunul rekneme raodve o 5 let?je mozne ze by jiz v te dobe ani k valce nedoslo diki rebelum ve veleni nemecke armady?(tim mam na mysli spiklence co se pozdeji pokusili spachat atentat na hitlera )
anonym
ODPOVĚĎ:
Teorie je taková, že v případě útoku na ČSR mělo dojít v Berlíně k protihitlerovskíému puči. Budeme-li tuto teorii dále rozvíjet, možná jsme tehdy svou obranou mohli zachránit svět od katastrofy II. světové války, holokaustu atd. Prakticky samozřejmě nemáme potvrzeno nic.
23.9.2008 12:50
OTÁZKA:
V několika TV dokumentech se nyní objevila pro mě nová informace, že v roce 1938 bylo Polsko a Maďarsko vůči Československu negativně naladěno a dokonce zvažovalo vojenský zásah pokud by zaútočilo na československé hranice Německo. Mohl byste tuto situaci trochu vysvětlit ? Dnes se totiž díváme na Polsko i Maďarsko jako na již dlouhodobé spojence u Polska dokonce jako na "bratry Slovany"...
Lukáš K.
ODPOVĚĎ:
První, proti němuž bylo nově vzniklé Československo velmi negativně naladěno bylo Maďarsko - právě za účelem jeho pacifikace vznikla Malá dohoda. I s Polskem jsme se přeli o hranice, Poláci nám navíc nikdy nezapomněli naši neangažovanost v době, kdy se Tuchačevského armády nacházely před Varšavou.
23.9.2008 12:52
OTÁZKA:
Dobry den. Stale se nemuzu zbavit pocitu, ze kdyby se Ceskoslovensko v roce 1938 branilo, tak by diky systemu pohranicnich pevnosti prvotni utok odrazilo, sice by pravdepodobne nakonec sile vermachtu neodolalo a dusledek pro civilni obyvatele by byl o mnoho horsi nez tomu bylo.
Navic hrozila sabotaz od Nemcu bydlicich v sudetech. Jak se vidite moznost podpory Vermachtu ze strany nemcu v pohranici?
RAD
ODPOVĚĎ:
Zapomínáte na anšlus Rakouska! Opevnění na jihu byla v plenkách. Podpora ze strany SdP by byla zřejmě v rovině sabotážní, byla by nepříjemná, nikoliv však osudová.
23.9.2008 12:53
OTÁZKA:
Jak dlouho ještě bude trvat, než si zamindrákovaná generace rádobyhrdinů z 68-mého uvědomí, že nemá smysl bojovat za ideály, kterým nevěříme? Které nás zrazují , a které jsme my nevytvořili?
CHYREN
ODPOVĚĎ:
Příliš teoretické.
23.9.2008 12:54
OTÁZKA:
Jaká byla tehdejší vojenská strategie Československa (v kostce)? Jak dlouho by se mohla československá armáda německé bránit? Jakou úlohu sehrála československá výzbroj v německé armádě po zalčenění Čech a Moravy do protektorátu?
Tomáš
ODPOVĚĎ:
Válčit s Německem jsem měli pouze v rámci podpory ze strany Francie a později SSSR. Měli jsem odolávat náporu (min. měsíc), než ve Francii proběhne mobilizace. Výzbroj a výstro čs. armády pro 42 divizí na bojových stavech byla pro wehrmacht vítanou posilou - do značné míry zlomila páteř francii v roce 1940. Po vzniku protektorátu stoupla zbrojní výroba Říše o plných 26 %!!!
23.9.2008 12:57
OTÁZKA:
Dobrý den. Domníváte se, že kdybychom se rozhodli bránit své území a Francie by nedodržela tím pádem smlouvu o vzájemné pomoci, že by se Velká Británie přece jen nerozhodla nám pomoci? A co případně Polsko? Děkuji, pekný den přeji.
Martin
ODPOVĚĎ:
Velká Británie byla hlavním strůjcem Mnichova. Polsko jen čekalo na náš konflikt s Německem, aby si urvalo svůj díl našeho území.
23.9.2008 12:58
OTÁZKA:
Uvádí se, že armda měla k obraně republiky 42 československých divizí. Jaká byla reálná síla německé branné moci v době Mnichova, kterou mohli k invazi použít?
runner
ODPOVĚĎ:
Němci mohli nasadit až 47 divizí. To je ale maximální odhad. Reálnější je něco mezi 42 a 45 divizemi.
23.9.2008 12:59
OTÁZKA:
Dobry den,
chtel bych vedet, jakou roli pri obsazovani CSR hralo Rakousko (nebo rakousti vojaci atd.) - tehdy jako Ostmark pevna soucast Velkonemecke rise. Ziji v Rakousku, tady se o one dobe moc nemluvi, kdyz tak pouze v souvislostech o nacistickem, ci Hitlerovskem Nemecku. Nebo se to neda z dnesniho hlediska nijak posoudit? Ja jsem videl amatersky film jednoho rakouskeho vojaka, ktery se obsazovani Sudet ucastnil a pripadalo mi, ze i Rakusane byli v Euforii.
Dekuji.
Dalibor Hysek
Viden
Dalibor
ODPOVĚĎ:
Obávám se, že žádná podrobná studie na toto téma neexistuje. Rakouská armáda byla poměrně rychle začleněna do wehrmachtu a později se její bývalí příslušníci uplatnili především v horských jednotkách - což je ostatně poměrně logické. Pakliže bych měl jmenovat, pak mne na prvním místě napadá jméno - Otto Skorzeny...
23.9.2008 13:02
| předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
Upozornění
Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.
