Redakce iDNES.cz se nejdříve obrátila na prezidentova mluvčího Ovčáčka, zda by zmíněný projev mohl přiblížit.
„Miloš Zeman byl pro nesouhlas s okupací, který sdělil, vyloučen z KSČ a vyhozen z práce. V důsledku toho v letech 1970-1971 byl bez trvalého pracovního poměru a živil se občasnými studiemi pod cizím jménem. Jen na okraj, v této životně těžké době začal kouřit,“ řekl iDNES.cz Ovčáček.
Na dotaz, jakými slovy konkrétně se prezident proti invazi vymezil, Ovčáček odpověděl: „Prezident okupaci odmítl, to je nezpochybnitelné. Důsledky jsou ostatně dostatečně známy.“
Odborníci Zemanova slova neznají
Konkrétnější odpověď se portál iDNES.cz snažil získat od historiků. Ukázalo se však, že ani oni netuší, co přesně Zeman řekl. Pracovník Ústavu pro soudobé dějiny při Akademii věd Jaroslav Cuhra iDNES.cz uvedl, že neexistuje žádný záznam jeho tehdejších slov. Podle Cuhry se Ovčáček zřejmě odkazuje na Zemanovo vyloučení z komunistické strany, k němuž došlo v roce 1970.
O Zemanově projevu či výroku nic neví ani Lubomír Kopeček, autor prezidentova životopisu Miloš Zeman - příběh talentovaného pragmatika. „Těžko říct, co konkrétně měl Ovčáček na mysli. Realita je taková, že Zeman byl v roce 1968 ke vstupu vojsk Varšavské smlouvy bezpochyby kritický, ale o žádném publikovaném výroku nevím,“ uvedl pro iDNES.cz.
Nepublikovaný protistranický článek
Redakce iDNES.cz získala oficiální dokument komunistické strany, v němž je zmíněno, že Zeman vstoupil do KSČ v roce 1967. List také shrnuje důvody, proč byl Zeman v roce 1970 z KSČ vyhozený. O aktivitách současného prezidenta během 21. srpna 1968 a období po něm se v dokumentu nepíše. Nicméně zmiňuje Zemanův „ostře protistranický článek“ z jara téhož roku.
Kiskův projevSlovenský prezident Andrej Kiska se rozhodl projev v den 50. výročí přednést. Vysílat ho bude nakonec i Česká televize v 19:50. Nicméně Českou republiku v něm nezmiňuje. Jak iDNES.cz řekl jeho mluvčí Roman Krpelan, záznam Kiskovy řeči byl vytvořený ještě předtím, než se rozhodlo, že jej bude přenášet Česká televize. |
„Má zcela neujasněné názory na povinnosti člena strany a zaměňuje odbornou činnost se stranickou angažovaností. V roce 1968 na jaře nabídl studentskému časopisu Ekonom ostře protistranický článek. Tuto skutečnost neuvedl ve svém osobním vyjádření a nedistancoval se od obsahu článku, který je vážným proviněním proti stanovám strany,“ je zmíněno v dokumentu.
Článek v časopisu nakonec nevyšel. Podle tehdejšího pracovníka redakce se Zemanův příspěvek neprojednával ani na redakční radě. Odmítl jej rovnou šéfredaktor Jan Kovář s tím, že by to znamenalo zákaz vydávání časopisu.
Kovář iDNES.cz upřesnil, že třístránkový text odmítl i celozávodní výbor KSČ. „Obsah si moc nepamatuju, kromě jedné kontroverzní věty, ve které napsal, že Komunistická strana Československa je stranou fašistického typu,“ uvedl Kovář.
Upřesnil, že se Zemanem byl i ve futurologickém klubu. Jejich cesty se ale záhy rozdělily - zatímco vedení časopisu Ekonom vyhodili ze studií ještě během roku 1969, Zeman školu dostudoval. „Napsali mi do hodnocení, že jsem měl lví podíl na protisocialistické a protisovětské orientaci československé mládeže, což při frekvenci časopisu, který vycházel dvakrát až třikrát ročně na území Vysoké školy ekonomické, byl vlastně novinářský úspěch,“ poznamenal Kovář.
Sám si nepamatuje žádný památný Zemanův výrok z roku 1968. „Miloš Zeman se nijak aktivně studentského hnutí nezúčastňoval. Možná byl intelektuálně jinde a nepochybně tím, že byl starší, sečtělejší a hloubavější, než jsme byli, ale zakládání studentského vysokoškolského svazu a akademické rady studentů, tak toho se v žádném případě nezúčastňoval,“ dodal Kovář.
Bojoval letáky a důvtipem, tvrdí spolužák
Na Zemanovo současné rozhodnutí, že padesáté výročí okupace nebude komentovat, je podle Kopečka nutné nahlížet přes současné vazby. Připomněl, že hlava státu má silné vazby na KSČM, která předlistopadovou éru vnímá pozitivně.
Co dělal Zeman v roce 1968?Miloš Zeman studoval Národohospodářskou fakultu na Vysoké škole ekonomické v Praze, od roku 1965 dálkově. V roce 1967 pak přešel na denní studium, které dokončil v roce 1969. V roce 1970 ho komunisti vyhodili ze strany, následně i z práce. |
Před pěti lety však Zeman k 21. srpnu promluvil. Zmínil, že rok 1968 vnímá jako zradu elit a zradu tehdejších představitelů Československa. „Nemáme právo vyčítat, že se občané podrobili, když dávno před nimi se okupantům podrobili ti, kteří byli bohužel nesprávně vzýváni jako národní idoly,“ komentoval Zeman v roce 2013 roli tehdejšího prezidenta Ludvíka Svobody i prvního tajemníka komunistické strany Alexandra Dubčeka (podrobnosti v článku Zeman: Elity v roce 1968 zradily. Volme ty, kteří se tak chovat nebudou).
Zeman později řekl, že 21. srpna byl na kolejích na Jarově. „Z kolejního rádia jsme pouštěli do všech místností nikoli zprávy Rádia Moldau, ale zprávy tehdejšího legálního rozhlasu, kterému okupanti říkali nelegální,“ dodal.
Portál iDNES.cz se spojil se Zemanovým spolužákem Jiřím Valentou. Telefonovali si 23. srpna. Zeman mu tehdy řekl, že organizuje protisovětský protest mezi reformními komunisty a sociálními demokraty. Tvrdil mu, že nemají zbraně, a proto musí s okupanty bojovat pomocí důvtipu a letáků.
Valenta se Zemanem mluvil ještě 27. srpna předtím, než odjel (z ČSSR) na univerzitu v Bernu. Mluvili spolu o tom, že jsou vůči Dubčekovi dost skeptičtí a že se vzdálil svým původním myšlenkám. Zeman pak prý poznamenal, že to bude ještě dlouhý boj, ale jednou bude Československo svobodné.
Zakladatel futurologické společnosti
Jiný názor má na Zemanovy činy tehdejší student Vysoké školy ekonomické, který si nepřál být jmenován. Podle něj byl Zeman po srpnové invazi většinu času zalezlý na koleji a příliš se neprojevoval. Prý si také nepamatuje, že by společně s ostatními tiskl a roznášel letáky po okolí.
Na společné aktivity se Zemanem ještě před okupací vzpomíná jeho další spolužák Vladimír Opatrný, který společně s ním na jaře 1968 zakládal Československou futurologickou společnost.
„Touto činností jsme sledovali to, aby politika byla utvářená na racionálních základech. Aby se vytvářely alternativy a varianty formulování budoucnosti a aby politika dokázala vybírat optimální modely pro specifickou situaci československé republiky, protože situace hospodářská, byla charakterizována tím, že nebylo využíváno národního potenciálu v důsledku toho, že tu byl dogmatický přístup v řízení ekonomiky,“ uvedl Opatrný.
Společně se Zemanem tehdy věřili, že Pražské jaro je předpokladem pro příchod změn, které byly v Československu třeba. Společně pak prožívali deziluzi ze vstupu pěti vojsk Varšavské smlouvy.
„Důsledky vstupu vojsk byly tragické, jak pro náš národ, tak pro mezinárodní kontext, tak pro naše individuální životy. Nemohli jsme vykonávat naši profesi, ani jsme nemohli působit v oboru. Futurologie byla po roce 1968 prohlášena za buržoazní pavědu,“ shrnul Opatrný. Dodal, že netuší, co Zeman dělal 21. srpna, protože byly prázdniny.