Virtuální muzeum Gulag Online ode včerejška funguje na internetu. Jde o celosvětově první projekt, který mapuje a dokumentuje s využitím 3D animace opuštěné tábory v bývalém Sovětském svazu. Čtenářům je dostupný v češtině, angličtině a ruštině. Prostřednictvím muzea si mohou představit, jak fungoval sovětský represivní systém. Jednotlivé "prohlídky" doplňují životní příběhy perzekuovaných Čechoslováků i vybranými dokumenty a fotografiemi, které shromáždili pracovníci Ústavu pro studium totalitních režimů v rámci projektu Čechoslováci v gulagu.
Ti se i s organizací Gulag.cz výzkumu věnují od roku 2008. Vzniku online muzea předcházelo několik českých expedic, které zmapovaly pozůstatky táborů gulagu v oblasti takzvané Mrtvé trati, která byla v období 50. let budována mezi sibiřskými městy Salechard a Igarka.
"Na první expedici jsme vyrazili čistě ze zvědavosti. Zjistit, jestli se z bývalých lágrů na těchto odlehlých teritoriích vůbec něco dochovalo. Když jsme zjistili, že ano, rozhodli jsme se, že se pokusíme místa zmapovat profesionálněji a tehdy se zrodil i nápad zpřístupnit výsledky naší práce na internetu ve formě virtuálního muzea," popsal vznik projektu předseda spolku Gulag.cz Štěpán Černoušek.
Muzeum zavede čtenáře i do dříve odlehlých částí Sibiře, kde se stále nacházejí pozůstatky jednotlivých pracovních táborů. Uživatel může přecházet mezi satelitními snímky, topografickými mapami a vrstvou dokumentovaných táborů a železnice. Historikové využili i geografické informační systémy a díky nim vytvořili podrobnou digitální mapu Mrtvé trati, která obsahuje nejen zpracované skeny vojenských map ze 60. a 70. let, tedy celkem téměř 1200 kilometrů.
Webové stránky představují také panoramatické fotografie se současnou podobu lágrů nebo 3D modely předmětů denní potřeby, deníky, osobní korespondenci a dobové fotografie vězňů z vyšetřovacích spisů tajné sovětské policie NKVD.
"Od bolševické revoluce v roce 1917 až do konce 60. let bylo v SSSR perzekvováno přibližně 25 tisíc československých občanů a příslušníků českých menšin žijících v SSSR. Dodnes však zůstávají tragické osudy většiny z nich nejen veřejnosti, ale dokonce i jejich nejbližším zcela neznámé. To byl ten hlavní impulz k zahájení našeho výzkumu v roce 2008," uvedl historik Jan Dvořák.
