„Účast Daniela Hermana na každoročním tradičním setkání Němců pocházejících z Čech, Moravy a Slezska a jejich potomků, je pokračováním dlouholetého Hermanova angažmá v oblasti česko-německých vztahů. Herman je již v několikátém funkčním období členem Rady Česko-německého diskusního fóra a ve druhém období předsedou Sdružení Ackermannovy obce v ČR,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí ministerstva Simona Cigánková.
Bohuslav SobotkaNa zprávu o Hermanově cestě do Bavorska reagoval ve čtvrtek večer premiér Sobotka: „Odkaz německojazyčného obyvatelstva je součástí historického dědictví naší země. Účast ministra kultury na akci, která je setkáním lidí, hlasících se ke svým českým a moravským kořenům, připomínkou jejich kultury a zvyků, ale také již dlouholetým místem pravidelného setkávání Čechů a Němců, mi proto přijde jako přirozená věc. Je také zcela v kontextu dnešních velmi dobrých česko-německých a také česko-bavorských vztahů. Přestože ne se vším, co zaznělo v minulosti na sudetoněmeckých dnech, můžeme souhlasit, v posledních letech tam stále silněji slyšíme hlasy, které jsou v duchu Česko-německé deklarace z roku 1997 a jsou výrazně orientované na společnou evropskou budoucnost. Zaznamenali jsme také pozitivní rozhodnutí Sudetoněmeckého krajanského sdružení o změně stanov a vypuštění majetkových nároků. Jako Češi víme, jaký byl ve 20. století vztah mezi příčinou a následkem. Němečtí nacisté rozbili Československo, rozpoutali válku, byli po zásluze poraženi a Německo za to tvrdě zaplatilo. Pro naši generaci je čas dívat se do budoucna, sdílet demokratické hodnoty, pracovat na dobrých sousedských vztazích a partnerství ve sjednocené Evropě. Tváří v tvář vážným krizím a rizikům dnešní doby je důležité hledat to, co nás v Evropě spojuje.“ |
Ministrova cesta do Bavorska je podle ní reakcí na pozvání bavorského premiéra Horsta Seehofera, aby se některý z členů české vlády tohoto každoročního setkání zúčastnil. Ministrovu účast sdělil do Mnichova předseda vlády Bohuslav Sobotka.
Herman na setkání v neděli vystoupí se zdravicí, která bude vycházet z Česko-německé deklarace, přihlásí se i ke slovům a gestům smíření prezidenta Václava Havla a premiérů Jiřího Paroubka a Petra Nečase (o jeho vystoupení v bavorském parlamentu čtěte zde).
„Je 71 let od skončení druhé světové války, která tragicky zasáhla do osudů milionů lidí na celém světě. Jsem přesvědčen, že nazrál čas k uzdravení ran minulosti, abychom byli lépe vybaveni společně čelit výzvám budoucnosti,“ uvedl ministr. Sjezdu se již několikrát účastnil jako člen Rady Česko-německého diskusního fóra.
Šéf Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) Bernd Posselt Hermanovu cestu na sjezd do Norimberku uvítal. „Je to silný signál dobrého pokroku v procesu smíření,“ uvedl. Poděkoval zároveň české vládě za to, že se zasazuje o dobrou politiku sousedství v evropském duchu.
Cigánková doplnila, že ministr pochází z rodiny, která byla těžce postižena nacismem. „Řada jeho příbuzných zahynula v nacistických koncentračních táborech. Od dětství je tedy s otázkou vyrovnání se s totalitní minulostí konfrontován,“ uvedla.
Je to zrada, reaguje opozice
Ze strany opozice už zazněla první ostrá kritika. „Potvrzení účasti ministra Hermana na sudetoněmeckém sjezdu ve dnech, kdy si připomínáme 71. výročí ukončení 2. světové války, je nejen porušením uzavřených smluv v rámci tehdejšího Německa a Československa, ale především zradou a plivnutím do tváře všem, kteří za naši svobodu položili své životy,“ reagoval na zprávu předseda KSČM Vojtěch Filip.
Už loni zazněla na sudetoněmeckém sjezdu slova zástupce české vlády: vicepremiér Pavel Bělobrádek poslal video se svou zdravicí, kterou sudetští Němci přivítali potleskem.
Vztahy mezi sudetskými Němci a českou vládou se v posledních letech výrazně zlepšily. Přispěla k tomu i skutečnost, že SL ze svých stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům při poválečném odsunu z Československa zkonfiskován. Na loňském sjezdu také v oficiálních projevech ani jednou nebyly zmíněny takzvané Benešovy dekrety, na jejichž základě byli sudetští Němci zbaveni majetku a občanství.
V minulosti přitom sudetoněmečtí představitelé pravidelně žádali zrušení těchto dokumentů, jež patřily k dekretům, které československý prezident Edvard Beneš vydával za druhé světové války a krátce po ní v době, kdy nefungoval parlament.
