Na vedlejší posteli leží 70letý Abdullah Šahhát. U něho virus diagnostikovali před čtyřmi měsíci. Už teď má oteklé nohy a břicho, což jsou charakteristické příznaky jaterní choroby.
Oba muži patří mezi 15 až 25 procent Egypťanů nakažených hepatitidou C, což je nejvyšší míra výskytu na světě, píše časopis Newsweek. Mnozí se nakazili stejně jako Tahá při vládní kampani zahájené v roce 1961 proti tropické nemoci schistosomóze. Zdravotníci tehdy očkovali miliony Egypťanů použitými, nesterilními jehlami. Kampaň skončila v roce 1982, když se na trh dostal orální lék. Newsweek dodává, že vláda se dnes snaží dostat pod kontrolu epidemii, na jejímž vzniku se podílela.
Hepatitida C je globální epidemií
Popsaný případ není bohužel ojedinělý, hepatitida C je globální epidemií. Touto nemocí trpí asi 170 milionů lidí, tři procenta světové populace, což je čtyřikrát víc než nakažených virem HIV.
Hepatitida C nezabíjí s takovou silou jako AIDS, ale přesto je smrtelná. Asi 15 procent nemocných si vyvine dostatečně silnou imunitní reakci a s virem se vypořádá, ti zbývající se s ním ale potýkají celý život. Jeden z pěti pacientů onemocní cirhózou jater, která může vést k rakovině nebo k selhání orgánu.
V Egyptě jde přes 50 procent výdajů zdravotnictví na léčbu pacientů s chorobami jater, z nichž většina má hepatitidu C. Ti sice dostávají jakési vládní poukázky na léky, avšak pro jejich získání musejí vystát hodinové fronty před ministerstvem a jejich hodnota se navíc každý měsíc mění. Lékaři jsou pak na rozpacích, jaký lék pacientovi předepsat.
Transplantace jsou příliš drahé
Virus se může být po léta v krvi a být nečinný. Odhaduje se, že v příštích dvaceti letech propukne hepatitida C u milionů lidí, kteří byli nakaženi, ale nevědí o tom. Bude to znamenat zvýšenou poptávku po orgánech vhodných k transplantacím, kterých je už dnes nedostatek, i po účinných lécích, jež si ale taková chudá země jako Egypt nebude moci kvůli vysoké ceně dovolit.
Zdravotníci se na tuto situaci nemohou připravit, protože základní údaje o nemoci, která byla objevena teprve před 14 lety, neexistují. Než byly vyvinuty příslušné testy na její zjišťování, postupně se šířila. Krevní testy se od začátku 90. let provádějí v Evropě a Severní Americe, ale z rozvojových zemích je to pouze Thajsko, Jižní Afrika a Brazílie. V dalších státech, které mají dost peněz na transfúze jako Čína nebo Indie, mohou infikované krevní konzervy přispívat k nákaze nových pacientů.
Vysoký výskyt hepatitidy C je v subsaharské Africe, kde infekcí trpí 1,3 až šest procent obyvatel, ale nemoc se u většiny pacientů nezjišťuje. Lékaři se ani nesnaží virus najít, protože si zkrátka nemohou dovolit ho léčit. Situace je vážná také v Rusku, kde výskyt hepatitidy C za posledních deset let vzrostl čtyřnásobně, většinou kvůli nárůstu nitrožilního užívání drog. S epidemií se potýká i Brazílie, která má jeden z nejlepších systémů zdravotní péče v rozvjovém světě. Nakaženo je podle odhadu asi pět milionů lidí, avšak virus byl diagnostikován pouze u nepatrné menšiny z nich a příznaky vykazuje stále více pacientů.
Nákazu přiznávají i celebrity
Šíření viru vzbuzuje obavy i v rozvinutém světě, zvláště v zemích s vysokým výskytem AIDS. Hepatitida nedávno vyvolala rozruch ve Spojených státech, kde nákazu přiznala řada celebrit, například herečka Pamela Andersonová. V Británii je každoročně zaznamenáno 5000 nových případů hepatitidy a vláda se snaží udržet situaci pod kontrolou. Epidemii v obou zemích má na svědomí užívání drog v 60. a 70. letech.
Spolehlivá léčba zatím neexistuje. Nejlepším dostupným řešením je kombinace léku interferon na podporu imunity a antivirálního léku ribavirin, které během šesti měsíců až jednoho roku vyléčí zhruba polovina pacientů. Způsobují ovšem závažné vedlejší účinky jako padání vlasů a srdeční selhání.
Zatím jsou jedinou nadějí bylinky
V rozvojových zemích si tuto léčbu může dovolit jen málokdo, Světová zdravotnická organizace (WHO) proto vládám doporučuje, aby se zaměřily na prevenci šíření nových případů, spíše než na léčení existujících.
Největší nadějí pro pacienty třetího světa by bylo nalezení vakcíny, na níž už vědci pracují. Nějaký čas to ale ještě potrvá, než bude účinná látka schválena a připravena k širokému použití.
Někteří nemocní se mezitím uchylují k bylinným lékům, jejichž hlavní výhodou je snadná dostupnost. O jejich účinnosti dosud existuje jen málo důkazů, ale přinejmenším mohou pacienty zbavit některých bolestivých symptomů. Mnozí trpící se s tím spokojí, alespoň na dobu, než oficiální věda přijde s něčím lepším.
