"Dává se pacientům často, v různém dávkování podle situace. Právě to dávkování je u něj klíčové," vysvětluje přednosta I. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Pavel Klener.
Heparin brání srážení krve. Při operacích se u některých pacientů používá proto, aby se předešlo ucpání životně důležitých cév například v plicích krevní sraženinou. Ale když se ho pacientovi dá moc, může vykrvácet. Jde přitom o pouhé mililitry. "Buď se to pacientovi dá do infuze, takže mu pomalu do žíly kape zředěný lék, jindy mu to píchneme na sále neředěné přímo do žíly. To se dávají v průměru tak dva mililitry. Kdybychom mu dali třeba deset mililitrů, vykrvácí během pár chvil," podotýká další lékař, který v této souvislosti nechce být jmenován.
Heparin působí přes krevní destičky, jejichž funkci ovlivňuje. Ty jsou důležité při hojení poškozených stěn cév. Jakmile se v jakékoli cévě objeví rána, krevní destičky se k ní shluknou a ucpou ji. Tak funguje hojení všech poranění. Když má však pacient v krvi heparin, destičky se přestanou shlukovat, rána zůstane otevřená a krvácení nejde zastavit. "Pacient, který dostal nadměrnou dávku heparinu, nekrvácí jen z té rány, ale třeba i do trávicího traktu," upřesňuje Klener. Právě takto zemřely Zelenkovy oběti.
Heparin se však nepodává jen preventivně před náročnými operacemi. "Dostávají ho třeba i pacienti s ischemickou chorobou srdeční," podotýká Klener.
V nemocnicích je tento lék běžně dostupný. "Zdravotník se k němu dostane snadno, protože na rozdíl třeba od opiátů není tento lék pod zámkem," upřesňuje Klener. Osobně nechápe, jak se Zelenkovi mohlo podařit zabít tímto způsobem sedm lidí. "Když začne pacient masivně krvácet a je to třeba druhý případ za přítomnosti stejného zdravotníka, musí to způsobit podezření," míní Klener.
