"Reforma se dělala proto, aby státní správa byla blíž lidem, ale pokud by se okresy zrušily úplně, mohla by se paradoxně jim vzdálit. Jestli budou mít okresy deset nebo dvacet zaměstnanců, těžko říct. Musíme přesně zjistit, jak často potřebují občané ten který úřad. To nikdo neudelal," dodal hejtman.
Zatímco hejtmanům se model, kdy zůstanou okresní úřady zachovány jako detašovaná pracovište kraje, líbí, obce vetšinou neskrývají kritiku. "Hlas samosprávy je jasný - chceme pověření třetího stupně raději ve více městech, aby reforma přiblížila úřady lidem. Z toho plyne, že zachování okresů je nadbytečné," míní starosta města Zlaté Hory Vladimír Začal (KDU-CSL). "Jednoznačně jsem pro posílení pravomocí měst pověřených výkonem státní správy. Pokud hejtmani chtějí zachovat okresní úřady jako detašovaná pracoviště krajů, museli by jasně říct, jaký přínos to bude mít. Takto to spíš může vypadat jako hromada snahy o zachování pracovních míst pro lidi na okresech, protože si tam už zvykli," řekl tajemník radnice v Javorníku Jaroslav Ctibor.
Tajemník mohelnické radnice Bohuslav Jásenský dokonce říká: "Pokud si hejtmani představují, že by okresy měly sloužit dál například jako odvolací zařízení, pak je to zbytečné. Lidem, kteří podávají odvolání proti nějakému správnímu rozhodnutí, je naprosto jedno, kdo ho bude vyřizovat, protože jej podají stejně u nás a my ho přepošleme buď do Šumperka, nebo do Olomouce."
Na jednom se však shodují všichni: nejdrív je nutné presne stanovit, jaké kompetence budou mít kraje, a co všechno budou mít na starosti takzvané "malé okresy", tedy mesta poverená výkonem státní správy tretího stupne. "Na reformu mají jiný názor hejtmani, jiný vláda, jiný predstavitelé mest. Jisté je zatím jen jedno - po vzniku kraju už okresní úrady rozhodne nemohou zustat v nynejší podobe. Nejduležitejší ted je, stanovit presne kdo jaké kompetence bude mít a z toho vycházet. A hlavne pritom nezapomenout, že reforma má sloužit lidem, priblížit jim úrady," rekl prednosta prerovského okresního úradu Miloslav Prikryl. Jeho kolegyne z olomouckého okresního úradu Marie Mazánková míní, že rešení má urcité výhody: "Okresní úrady jsou prirozene spádové, bežne dostupné, sídlí ve mestech, kde lidé mohou vyrídit veci i na jiných orgánech státní správy a justici," míní Marie Mazánková. Naopak za nevýhodu považuje Mazánková nejasnosti kolem kompetencí kraju a také rozpor v zákone. "Okres by už nebyl nezávislým státním orgánem, ale orgánem kraje. Tak by se mohlo stát, že by jedna samospráva (kraje) rozhodovala nad jinou (obce)," dodala.
"Vadí nám, že dodnes ješte nikdo jasne nerekl, jaké kompetence prevezme kraj a co malé okresy," souhlasí také starosta Zlatých Hor Vladimír Zacal. "Navíc tu jde ješte o jednu vec. Vzdelaní lidé z odstrcenejších regionu utíkají do velkých mest za lepším uplatnením. Pokud bude co nejvíc kompetencí z okresních úradu prevedeno na mesta, budou mesta nutne potrebovat radu odborníku, vzdelaných lidí, a ti už nebudou mít duvod utíkat jinam. Pokud myšlenka hejtmanu na zachování okresu jako detašovaných pracovišt kraju sleduje práve tuto vec – zabránit úteku inteligence, šlo by o dobré rešení. I tak jsem ale spíš pro vetší rozprostrení síte státní správy i do malých mest a méne obydlených oblastí než soustredit ji v okresních mestech," rekl starosta Zacal.
Ministerstvo vnitra se zatím zabývá vznikne kraju. "O návrhu hejtmanu vím. Jenže variant, jakým zpusobem by mely zustat okresy zachovány, je celá rada a bude ješte otázkou dlouhých diskuzí, jaký model bude nakonec prijat," rekl reditel odboru pro reformu verejné správy ministerstva vnitra Vlastimil Studený. "Ted se dokoncuje vznik krajských úradu. Nelze zatím ríct, jaký by mel být ideální model," dodal.
