Ministerstvo zdravotnictví sepsalo limity do čtyřstránkového návrhu nařízení vlády. V minutách stanovuje, dokdy se pacient musí dočkat ošetření, v týdnech pak čekání na operace a složitější zákroky. Zdravotním pojišťovnám ukládá, aby se o dodržování časů postaraly.
"Stanovené dojezdové doby a lhůty znamenají povinnost zdravotních pojišťoven zajistit takovou síť zařízení, která jejich pojištěncům umožní definovanou dosažitelnost péče," stojí v odůvodnění nařízení, které má iDNES.cz k dispozici.
Dokument říká, že například v dojezdové vzdálenosti 25 minut musí být praktický lékař, zubař a gynekolog. Nikdo by taky neměl jet déle, aby si vyzvedl léky. Nejvýše o 10 minut více má trvat cesta k chirurgovi, neurologovi nebo fyzioterapeutovi.
Podívejte se na seznam dostupnosti zdravotní péčeKompletní seznam lhůt, jak je navrhuje ministerstvo zdravotnictví. Návrh není finální, nyní prochází připomínkami. |
Podle náměstka ministra zdravotnictví Petra Noska to v praxi znamená, že pokud pacient sedne za volant nebo půjde na autobus či vlak, měl by být například u obvodního lékaře do 25 minut.
To ale nebude platit ve chvílích, kdy půjde o život. V takových situacích se péče bude řídit pravidly záchranné služby. Nebo když si pacient vyhlédne pro operaci jinou nemocnici, než kterou mu doporučí jeho zdravotní pojišťovna.
Seznam zatím prochází připomínkami lékařů a zdravotních pojišťoven. "Je to návrh, který je k diskusi a může se ještě změnit," zdůraznil mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň. Nařízení ovšem začne platit už v lednu a pojišťovny budou mít rok na to, aby ho uvedly do praxe.
Odbory: Seznam dává prostor pro rušení nemocnic
Lhůty mají už nyní odpůrce. Odbory v něm vidí útok na lékaře v nemocnicích, které příští rok čeká velká revize smluv se zdravotními pojišťovnami. Na jejím konci bude zeštíhlení o 10 tisíc lůžek (více o výpovědích smluv čtěte tady).
"Je to alibi pro redukci sítě nemocnic," míní místopředseda Lékařského odborového klubu Miloš Voleman. "Když říká, že traumacentrum musí být přístupné do čtyř hodin, tak to znamená, že pojišťovny mohou platit tato specializovaná pracoviště už jen v Praze, Brně nebo Ostravě. A nic se nestane, protože za čtyři hodiny se tam dostane sanitka snad i z druhého konce republiky," kritizuje Voleman.
Pojišťovny potvrzují, že seznam bude vodítkem pro revizi sítě zdravotních zařízení. "Ukáže se, že síť zařízení je zbytečně hustá," je přesvědčený šéf Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček.
S argumentem odborů Gajdáček ovšem nesouhlasí. "Balík peněz je omezený, takže se budeme muset rozhodnout. Buď budeme mít zdravotní péči na nízké úrovni v každé Horní Dolní. Nebo bude vysoce specializovaná, koncentrovaná jen na některá pracoviště. A pak se budeme muset smířit s tím, že holt někteří lékaři o tu práci přijdou," dodal.
Proti vypsání lhůt se ohrazuje také občanské sdružení Platforma zdravotních pojištěnců. "Podstatným způsobem zhoršují postavení pojištěnce," domnívá se právník Ondřej Dostál. "V současné době není čekací doba v zákoně stanovena, lze však snadno dovodit, že péče musí být poskytnuta řádně a včas vzhledem k medicínské potřebě pacienta. Nová právní úprava opravňuje pojišťovny, aby omezily časovou dostupnost péče až do limitů stanovených nařízením," míní Dostál.
Čekací doby v nařízení jsou podle něj přitom absurdně dlouhé. "Doufá, že zdravotní pojišťovny nebudou takto ke svým pojištěncům přistupovat a nasmlouvají péči v rozumnějších lhůtách. Právně vymahatelné to však již kvůli ´reformní´ legislativě nebude," dodal Dostál.
Jenže podle ministerstva je takový názor přesným opakem výkladu nařízení. "Je to doplnění nároku na poskytovanou zdravotní péči. Nikoliv její omezování," řekl iDNES.cz náměstek Petr Nosek. Podle něj nařízení zlepší postavení pacientů a nepovede k radikální změně sítě zdravotnických zařízení. Vypsané lhůty totiž vycházejí ze současného stavu.
Operace velkých kloubů se zkrátí zhruba o polovinu
Nemocnice ujišťují, že limity jsou schopné dodržet. Zároveň poukazují na dva možné zádrhele: napjaté hospodaření pojišťoven a tlak nemocničních lékařů na zvyšování platů. "Pokud nám pojišťovny nedají peníze nebo pokud se zvyšováním platů lékařů tyto prostředky budou ztenčovat, potom bude obtížné lhůty zajistit," varovala Jaroslava Kunová, předsedkyně asociace fakultních nemocnic a ředitelka Fakultní nemocnice v Plzni.
Fakultní nemocnice nedávno musely zveřejnit čekací lhůty na některá vyšetření a operace. Vyšlo najevo, že na operaci kyčle nebo kolena se čeká i dva a půl roku (více o lhůtách tady). Návrh nařízení vlády ale počítá s tím, že pacient se na operaci velkých kloubů musí dostat podstatně dříve. U kyčle je maximální možná čekací doba o něco delší než jeden rok, u kolene zhruba rok a půl.
Pokuty za miliony a přesuny pacientů
V případech nedodržení limitů se lidé mohou domáhat nápravy. Pojišťovny a ministerstvo nevylučují, že po vydání nařízení přibude sporů. "Cokoliv je napsáno v zákonu, je vymahatelné. S tím se budeme muset nějak poprat. Pacient má být informován, má vědět, jaké má povinnosti i jaká má práva," míní Gajdáček.
"V první fázi určitě stoupne administrativa, protože pacienti se se stížnostmi budou obracet na své zdravotní pojišťovny. Pokud pojišťovna nesplní požadavek, pojištěnec má možnost obrátit se na ministerstvo zdravotnictví. To jí může uložit pokutu až do výše 10 milionů. Žaloba je ale poslední řešení," upozornil Nosek.
Pacienti ale musí počítat s tím, že pokud chtějí, aby pojišťovny limity dodržovaly, budou muset respektovat jejich pravidla. Ne vždy se proto mohou na zákrok dostat do nejbližší nemocnice nebo čerpat péči v místě, které má ty nejlepší reference. V opačném případě se čekání lidé nemusí vyhnout.
"Je otázkou, zda si pacient řekne: Ne, já chci tuhle nemocnici, protože na ni mám optimální reference a nevadí mi, že si počkám. Nebo si naopak řekne: Ano, vítám nová pravidla a péči budu čerpat jinde," dodal Nosek.
