"Sbíráme data o jednotlivých nákupech, z nich pak stanovíme maximální, minimální a průměrnou cenu u jednotlivých položek zdravotnické techniky, vybraných léků a zdravotnického materiálu," popsal ministr zdravotnictví Leoš Heger z TOP 09.
V katalogu nebude všechnoProtože nemocnice a další zdravotnická zařízení nakupují desetitisíce různých věcí, ministerstvo zdravotnictví se rozhodlo zveřejnit ceny jen toho, co stojí v systému zdravotnictví nejvíce peněz. Do katalogu průměrných, maximálních a minimálních cen se proto dostane drahé přístrojové vybavení, nejvíce nakupovaný materiál nebo léky, které jsou nástavbou drahé léčby. Databáze nejdůležitějších komodit vyjde z údajů, které má ministerstvo od svých nemocnic. |
Projekt s názvem "Národní informační systém sledování nákladů na nákup léků, zdravotnického materiálu a zdravotnické techniky" začne fungovat do konce roku. Do tohoto termínu se v něm alespoň objeví první položky, které ministerstvo postupně doplní.
Resort plánuje, že uvedení projektu v život bude stát maximálně 20 milionů korun. Z 85 procent chce na tyto náklady získat peníze z Evropské unie.
Ušetřit může miliardy
Podle Hegera bude katalog cen určený především pro vedení nemocnic a zdravotnických zařízení. Pomůže zprůhlednit nyní zastřený trh a navíc bude mít protikorupční ráz. "Bude účinným nástrojem pro transparentní stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek a zdrojem dat pro kontrolu dosažené ceny," domnívá se Heger.
Kolik peněz přesně může celostátní systém ušetřit, v této fázi ministerstvo nedokáže říci. Odhaduje ale, že by to mělo být do 10 procent v objemu všech nákupů. To by v praxi znamenalo úspory pěti miliard korun.
"I kdyby se nám podařilo ušetřit byť jen jedno procento, návratnost milionů, které projekt bude stát, je okamžitá," je přesvědčený první náměstek ministra Vladimír Pavelka.
Nepranýřovat, jen ukázat situaci na trhu
Ministerstvo na katalogu cen pracuje už několik týdnů. Ve středu Heger podepsal dopisy, kterými oslovuje zástupce profesních lékařských a lékárenských komor, zdravotních pojišťoven nebo krajů. Z nich ministerstvo vytvoří širší expertní tým, na jehož půdě vznikne konečná podoba systému.
Do týmu chce přizvat také dodavatele nemocničních přístrojů, léků a zařízení. Ti už nyní upozorňují na to, že "každá hůl má dva konce".
"Pokud tato databáze bude informativní a nebude závazná, pak k ní není co namítat. Jestliže ale někdo přijde a bude v rámci nabídky argumentovat, že v ní má maximální cenu a o jiné se nehodlá bavit, tak je to špatně. Dokážu si představit situaci, kdy zadavatel za relativně vyšší cenu získá k zakázce případná obchodní zvýhodnění," podotkl Miroslav Palát, prezident asociace CzechMed, která sdružuje dodavatele zdravotnických prostředků.
Už nyní je jasné, že přístup k cenovým rozpětím bude mít kromě vedení nemocnic i široká veřejnost. A to bezplatně. Kdo by ale podle něj chtěl srovnávat ceny nákupů jednotlivých nemocnic, bude mít smůlu. Ceníky budou neadresné. Člověk tedy zjistí, kolik na trhu stojí daný přístroj, už ale nebude vědět, za kolik si ho pořídily fakultní nemocnice v Praze, Brně nebo třeba Ostravě.
"Nemá to být pranýř někoho, ale manažerská informace. Ministerstvo zdravotnictví nemůže zasahovat do obchodních vztahů nebo ovlivňovat trh, to by vedlo k tahanicím," zdůraznil mluvčí resortu zdravotnictví Vlastimil Sršeň. Heger navíc již na začátku letošního roku rozeslal ředitelům fakultních nemocnic a některých klinických ústavů přípis, v němž jim uložil, aby ceny nákupů zveřejňovali na svých webech.
