Metodický pokyn ministerstva zdravotnictví stanovuje mantinely, které by nemocnice při sestavování ceníku za konkrétní lékaře neměly překročit. "Výše poplatku za volbu přednosty nebo primáře nesmí být vyšší než 15 tisíc korun; výše poplatku za volbu lékaře, který není přednostou nebo primářem, nesmí být vyšší než 5 tisíc korun," uvádí se v dokumentu, který má iDNES.cz k dispozici.
Konkrétní ceny za jednotlivé lékaře zůstávají na nemocnicích. Pokud se rozhodnou, že službu zavedou, musí zveřejnit ceník za volbu lékaře u specifikovaného výkonu. Ten bude současně obsahovat jmenný seznam doktorů, kteří zákrok mohou provést.
Jak je to právně?Plán na příplatek za konkrétního lékaře dosud vzbuzoval nedůvěru a kritiku. Podle právníka Platformy zdravotních pojištěnců Ondřeje Dostála je takové placení protizákonné a diskriminační pro ty pacienty, kteří na to nemají. Podle prezidenta České gynekologické a porodnické společnosti Vladimíra Dvořáka to platné zákony nezakazují. K tomuto závěru došli i právníci ministerstva. Opřeli se i o usnesení Ústavního soudu, který v květnu 1999 konstatoval, že nelze všem pojištěncům nutit péči pouze určitého standardu, a že lidé mají mít v rámci práva na zdravotní péči zaručenou možnost svobodné volby lékaře. V roce 2003 navíc soud uvedl, že nic nebrání tomu, aby za zdravotní péči poskytnutou nad rámec podmínek pro bezplatnou péči mohla být vybírána přímá úhrada. |
Nemocnice současně musí zajistit, aby pacienti, kteří příplatek odmítnou, nebyli diskriminováni. Zdravotníci jim nesmí odepřít péči s tím, že na jejich ošetření není kapacita, protože lékaři se věnují platícím pacientům. Z toho, že si někdo připlatí za konkrétního lékaře, mu zároveň nesmí plynout žádné další výhody. Pokyn uvádí například to, že se nesmí domáhat přednostního ošetření nebo termínu operace podle svého přání.
"Pokyn dostanou nemocnice spadající pod ministerstvo příští týden ve Věstníku. Doporučený postup bude platný od 1. června," řekl iDNES.cz mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.
Nemocnice s připlácením nechvátají
Nemocnice se však víceméně shodují, že příplatky v dohledné době nezavedou. Pražská Bulovka například počká na zkušenosti jiných zařízení. "Není to na pořadu dne. Z diskusí na primářských poradách vyplynulo, že ze strany klinik po tom není poptávka. Je to navíc i právně nejednoznačná věc, někteří právníci říkají, že je to v pořádku, ale jiní v tom vidí problém. Budeme sledovat jiné nemocnice, co to u nich přineslo, a třeba časem dozraje doba i u nás. Nyní žádný připravený ceník v šuplíku nemáme, lékaři pracují podle operačních plánů a služeb," řekl iDNES.cz mluvčí nemocnice Martin Šalek.
Ani fakultní nemocnice v Motole prozatím poplatky neplánuje. "Na dětské části to nebude určitě. Je to tak specializované pracoviště, že by pak naopak mohlo docházet k situacím, kdy se pacient nedostane k lékaři, ke kterému by se správně dostat měl," uvedla pracovnice tamního odboru komunikace.
"Stejně tak dospělou část tvoří opravdu specializovaná pracoviště, a to, že soused řekne: 'Tenhle doktor je výborný', ještě neznamená, že umí léčit zrovna tu danou nemoc," doplnila. Nemocnice zatím počká, co jí ministerstvo řekne, a poté prý uvidí.
Stejně se zachová i Thomayerova nemocnice. "Nechystáme to, protože pořád nemáme příslušné informace. Až dostaneme pokyn, přečtou ho naši právníci a vydají nějaké stanovisko, pak to vyhodnotíme," sdělila mluvčí Martina Štanclová.
Ministr Leoš Heger původně plánoval, že by si lidé za vybraného lékaře mohli platit už od ledna. Dalším termínem pak byl duben, kdy vstoupily v platnost tři reformní zákony o zdravotních službách. Právníci pak ale ještě museli ověřovat, jestli připlácení na lékaře nenarušuje ústavní práva lidí na zdravotní péči hrazenou ze zdravotního pojištění, proto se zavedení úhrady dál posunulo.
