Dagmar Havlová vždy milovala divadlo a záři reflektorů. A po roli první dámy zjevně toužila nejen v profesním životě.
Jenže po první, na veřejnosti nenápadné, ženě Václava Havla Olze tím lidi překvapila a o svou roli musela bojovat. "Vždy jsme znali hlavně prezidenta. Objevuji se po boku svého manžela už od počátku našeho manželství. Je to tak běžné všude ve světě," snažila se to vysvětlovat.
Lidem se však zdála příliš teatrální, příliš neskromná, příliš brzy provdaná za Václava Havla coby jeho přítelkyně ještě z dob, kdy žila paní Olga.
Tisk kritizoval Dagmar Havlovou za všechno možné: za účesy a oblékání i za to, že fenka Ďula po paní Olze musela odejít kvůli dvěma boxerům nové hradní paní.
Sympatie si však postupně přece jen získala. Vydobyla si je hlavně tím, jak stála manželovi po boku v dobách jeho nemoci - a svou roli první dámy nakonec sehrála velmi přesvědčivě.
Zcela jiná pozice
Livia Klausová se své role ujala za zcela jiných výchozích pozic. "Už dlouho chodila mezi krále i chudé," říkala v době Klausova zvolení prezidentem jedna z žen, které se pohybují v její blízkosti. Konkrétně řečeno: coby manželka předního politika je ostřílená v životě vysoké politiky a společenské smetánky. Ví, jak se pozdravit s japonským císařem, jak jíst kaviár a neformálně konverzovat na nekonečných recepcích.
I nepříjemná osobní záležitost, kdy bulvární tisk v roce 2002 zveřejnil fotografie Václava Klause s mladičkou blondýnkou Klárou Lohniskou, byla pro ni v tomto směru spíše výhodou. Veřejnost, navenek velmi citlivá na jakékoli náznaky nevěry, byla na její straně, což dala dostatečně najevo opačnou reakcí v případě "prezidentovy přítelkyně" Dagmar Havlové.
Pro Livii to bylo tehdy těžké období, jak naznačují její přátelé a lidé z jejího blízkého okolí. Přesto zůstala zcela stranou a poklesek svého manžela veřejně nijak nekomentovala. Situaci zkrátka zvládla s noblesou.
Nestála o to
Livia Klausová o roli první dámy příliš nestála. Zmínil to i její manžel krátce po svém zvolení prezidentem, když řekl, že Livia na tuto roli nekandidovala. Ona sama to naznačila už dávno předtím, na podzim roku 1997, když komentovala odchod Václava Klause z funkce premiéra: "Za tuto zemi se na to netěším, za svého muže se na to taky netěším, za sebe se na to těším," řekla.
Zatímco Dagmar vystavěla svou roli na obdivu ke svému muži, Livia je na tom svém do značné míry nezávislá a jde svou cestou, jakkoli to má své limity.
Vzdělaná a ctižádostivá ekonomka nenesla lehce, že kvůli manželově kariéře nemohla udělat v bankovnictví vlastní kariéru a že se musela kvůli podezřením ze střetu zájmů vzdát práce v některých dozorčích radách velkých firem. Její věta "kariéra muže mi víc vzala, než dala" by mohla být vytesána na její kanceláři první dámy.
I povahy mají obě ženy rozdílné. Dagmar Havlová reaguje impulzivněji, dokladem je například její někdejší pískání ve Sněmovně na obranu svého muže či vzkaz Miloši Zemanovi z dob sporů o guvernéra České národní banky, že mu už nikdy nepodá ruku.
Racionální, byť rovněž citlivá Livia Klausová by se patrně k takovým spontánním reakcím neuchýlila, nicméně ani ona nezůstávala chladná, když měla pocit, že se jejímu manželovi děje křivda. Jako oddaná manželka se představila na podzim 1997 při takzvaném vládním Sarajevu. Před několikatisícovým davem na Václavském náměstí tehdy přečetla dopis, který otci napsal syn Jan.
Společný je oběma ženám jejich odstup od novinářů, i když i tentokrát ho každá prezentuje jinak. Zatímco Dagmar Havlová několikrát označila novináře za své nepřátele, Livia je spíše zdrženlivá. "Je to určitý odstup, obava, zda se něco nezkreslí, a to ne třeba záměrně, ale zda se to prostě mediální mašinerií provalí v tom kontextu, jaký by ona chtěla," prozradil jeden z jejích blízkých.
Livia Klausová volí též jinou formu charity. Zatímco Dagmar Havlová založila několik nadací, její nástupkyně preferuje jiné způsoby: když někdo konkrétní potřebuje pomoci, prostě mu pomůže. "Nerada to dělá nějak okázale," říká jedna z jejích blízkých kolegyň a prozrazuje, že Livia Klausová se angažuje v řadě projektů, například v Životě 90. Počátkem srpna 2003 pak spolu se svým manželem založila Nadační fond manželů Livie a Václava Klausových, který podporuje humanitární a vzdělávací projekty.
Problém velkého očekávání
Zatímco Dagmar Havlová uspořádala své dceři svatbu s izraelským cembalistou Shalevem Ad-Elem na zámku v Lánech za asistence Hradní stráže, Livia Klausová se držela v nenápadném pozadí. Podle psychologa Slavomila Hubálka s Dagmar Havlovou něco velmi významného odešlo - "velká herečka, která svou roli první dámy skvěle sehrála - v tom dobrém slova smyslu. A ve světě, víc než doma, vždycky okouzlila."
Politolog Bohumil Doležal o tom v MF DNES řekl: "U nás je problémem velké očekávání, které prezident jako náhražka za někdejšího císaře pána vzbuzuje a které se přenáší i na první dámu. Například v Maďarsku či Polsku je situace přirozenější. U nás se první dáma stala součástí této hry, a protože Dagmar Havlová byla herečka, nepřišlo jí to divné."
Livia Klausová nerozdělila veřejnost na ty, kteří ji velmi zbožňují, a na ty, kteří se jí vysmívají. "Paní Livia se bude chovat velmi decentně a zdrženlivě," předpovídal tehdy Hubálek. A měl pravdu. A možná i to je součástí onoho "zcivilnění" prezidentského úřadu, jež před svým zvolením avizoval její manžel Václav Klaus.
Dagmar Havlová Věk: 54 let (narozena ve znamení Berana 22. 3. 1953 v Brně) |
Livia Klausová Věk: 64 let (narozena ve znamení Štíra 10. 11. 1943 v Bratislavě) |
