Jan Stráský

Jan Stráský | foto: iDNES.cz

Havla velmi mrzelo rozdělení Československa, vzpomíná Jan Stráský

Především disidentem zůstane Václav Havel v mysli šéfa Šumavského národního parku Jana Stráského. S Havlem úzce spolupracoval v letech 1991 a 1992 a po jeho odstoupení z funkce po rozdělení Československa měl Stráský jako předseda federální vlády půl roku na starosti i prezidentské povinnosti.

"V 70. a 80. letech jsem četl všechny Havlovy spisy, dopisy Husákovi, takže mám daleko víc pod kůží Havla jako disidenta. I když jsem s ním v té době nijak nespolupracoval s výjimkou disidentských pochodů okolo Hrádečku," říká Jan Stráský.

Slzy pro Havla

Do úzké spolupráce s posledním československým a prvním českým prezidentem se dostal v letech 1991 a 1992. Havel si nejdřív Stráského vybral do své komise, kterou vytvořil pro vylepšení vzhledu Pražského hradu. A po odstoupení Havla z prezidentské funkce dostal Stráský na půl roku na starost jako předseda federální vlády i prezidentské funkce. Havel byl pak zvolen po rozdělení federace prvním českým prezidentem.

"Když po volbách v červnu 1992 pan prezident abdikoval, měl velkou starost o to, co zajímalo i mě. To znamená, aby se stát rozdělil v klidu. Bavili jsme se hlavně o tom, zda nehrozí nějaká nebezpečí, protože to nebyla úplně bezkonfliktní situace," připomněl Stráský.

Podle něj dělení Československa Havla velmi mrzelo. Ta doba se už velmi těžko znovu vyvolává ve vzpomínkách.

S Havlem a Bořkem Šípkem běhal po nábřeží

"Nebylo to tak jednoznačné jako teď, kdy jsou oba naše státy v Evropské unii, oba jsou v pořádku a vychází spolu přátelštěji než kdy jindy. V kritickém období druhého pololetí roku 1992 to nebylo vůbec tak jasné, a to byla naše hlavní společná starost," vzpomíná Stráský.

Za veselejší spolupráci s tehdejším prezidentem považuje činnost v komisi pro vylepšení Pražského hradu. Havel do ní přizval architekty a odborníky z různých oblastí, aby mu pomohli vylepšit vzhled prezidentského sídla.

"Řešili jsme třeba problémy, jak nejlépe nasvítit Svatovítskou katedrálu a Hradčany. Pozval si na to francouzské osvětlovače, poněvadž nevěřil tomu, že by to zvládli naši. V těchto otázkách byl velmi náročný, velmi vyhraněný a velmi přesně věděl, co chce," vybavuje si Stráský dobu, kdy s prezidentem, architektem Bořkem Šípkem a dalšími běhali po nábřeží a dívali se, jestli už Hrad svítí ve tmě lépe.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video