Tento dokument ve čtvrtek vychází v několika denících v Evropě i Americe. V České republice ho otiskuje MF DNES.
Hlavním krokem Havlovy kampaně je založení Mezinárodního výboru pro demokracii na Kubě, který začíná pracovat ve čtvrtek. Uplynulo právě šest měsíců od poslední vlny represí proti kubánské opozici.
"Smyslem výboru je dát dohromady podobně smýšlející osobnosti, které chtějí prosazovat ochranu lidských práv na Kubě," uvádí dokument. Tento výbor, jehož práci bude koordinovat pražská organizace Člověk v tísni, plánuje na nejbližší dobu řadu akcí na podporu opozice.
Ke členům výboru patří kromě Václava Havla také další osobnosti, například Madeleine Albrightová, bývalá ministryně zahraničí USA.
Havel bude bojovat za demokracii na Kubě
Právě ve čtvrtek zahajuje svoji práci Mezinárodní výbor pro demokracii na Kubě, který vznikl z iniciativy bývalého prezidenta Václava Havla. Jeho činnost bude koordinovat česká organizace Člověk v tísni.
Pro Havla to znamená návrat na mezinárodní scénu. V minulých měsících dával najevo, že se chce znovu aktivně zasazovat o dodržování lidských práv, a Kuba se pro něj stala prioritou. A nyní startuje naostro.
"Pan Havel už dříve prohlásil, že jednou z jeho priorit se znovu stane podpora demokracie a ochrana lidských práv ve světě, na Kubě, v Barmě či v Bělorusku. Založení výboru na podporu kubánských disidentů je toho příkladem," uvedl Havlův tajemník Jakub Hladík.
Již v červenci na konferenci v Madridu mluvil exprezident o tom, že by měl vzniknou výbor a také evropský fond, který by poskytoval materiální podporu rodinám kubánských disidentů. Od té doby nabyl projekt konkrétní podoby.
"Kubánská opozice musí pocítit stejnou zahraniční podporu, jakou pociťovali představitelé disentu v donedávna rozdělené Evropě," uvádí se v prohlášení tří bývalých prezidentů, Václava Havla, Árpáda Göncze a Lecha Walesy.
Členové výboru budou oficiálně představeni až ve čtvrtek - je mezi nimi například bývalá ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová, disidentka éry SSSR Jelena Bonerová, bývalý polský disident Adam Michnik či někdejší premiér Bulharska Philip Dimitrov.
"Nesmí zůstat u deklarací. Má vzniknout evropský fond, který by podporoval kubánskou opozici," poznamenává Havlův tajemník Hladík. Výbor proto zdůrazňuje, že má plán konkrétních akcí, který zahrnuje například finanční podporu kubánských disidentů.
"Pro nás je podstatné, že nejde jen o formální prohlášení, nýbrž o velmi konkrétní projekty," uvedl Tomáš Pojar, ředitel humanitární organizace Člověk v tísni, která celou akci koordinuje a která rodiny disidentů na Kubě podporuje již několik let.
"Chceme pro tyto aktivity získat ještě další osobnosti, především ze západní Evropy a Latinské Ameriky. Centrum však bude zde, v Praze," dodává Pojar. Právě podpora - materiální i symbolická - rodin vězněných a opozice bude jedním z klíčových směrů budoucích aktivit Havlova výboru.
Společnost Člověk v tísni v minulosti vybrala na pomoc rodinám přes dvě stě tisíc korun, které byly užity na podporu 35 rodin perzekvovaných. Dalším cílem celé kampaně je podle Pojara také upozorňovat světové veřejné mínění na fakt, že na Kubě je v současnosti několik set vězňů svědomí.
