Havel? Za války prezident v exilu!

  • 14
Takový článek jsem čekala už delší dobu. Stesky nad špatnou orientovaností českých školáků v nedávné historii. Vyšel v sobotu. Obsahoval různé perličky typu že "Josef Stalin byl vůdce české armády a Julius Fučík vymyslel obloukovou lampu nebo pomáhal Mendelemu(!) dělat pokusy na dvojčatech".

Představa, že druhá světová válka skončila roku 1916 nebo 1990 je taky docela pikantní.

Za vše pravděpodobně může špatná výuka dějepisu ve školách a také trochu rodiče, kteří by měli děti lépe informovat, naznačuje článek.

Problém je však širší. Je to problém celé společnosti, která se v poslední době vyznačuje ignorováním tzv. vážných témat a příklonem k bulvarizujícímu zjednodušování.

Nic proti bulváru jako takovému, jeho šíření je jistě celosvětový trend, u nás o to silnější, oč je novější. Ale nerozumím tomu, jak ochotně a snadno mu média vyklízejí prostor právě na úkor vážnějších témat. Ta jsou vytěsňována s poukazem na nezájem čtenářů a diváků, na procenta čtenosti a sledovanosti.

Jak donutit školáky, aby se zajímali o něco, nad čím společnost okolo nich okázale a ostentativně ohrnuje nos? Ale dějepis a občanská výchova se na školách stále učí.

Je jistě možné nabiflovat se data a nějak tu výuku přežít a pak třeba žít v domnění, že Václav Havel byl za druhé světové války československým prezidentem v exilu. Naštěstí jsou učitelé, kteří se s tím nechtějí smířit a věří, že je možné i historii učit zajímavě. Tvrdí, že děti nejvíce přijímají historii podanou pomocí poutavých příběhů.

Společnost Člověk v tísni přišla se skvělým nápadem distribuovat do škol dokumentární filmy s tématy doplňujícími výuku právě o příběhy, emoce, autentická svědectví. Program se rozjíždí, osvícení učitelé jásají. Ministerstvo školství projekt víceméně ignoruje.

Člověk v tísni složitě shání peníze, většinou od zahraničních(!) nadací.

Na besedu o možnostech využití filmů ve výuce, pořádanou v rámci festivalu Jeden svět, nepřišli žádní novináři.

Filmy, které program Filmy do škol využívá, jsou většinou dokumenty vzniklé a odvysílané Českou televizí. Té však osm let nebyly zvýšeny koncesionářské poplatky (nejnižší v zemích Evropské unie), a tak je možnost vyrábět náročnější dokumenty stále omezenější. Většinu filmů vybraných společností Člověk v tísni pro projekt Filmy do škol podpořil Státní fond kinematografie.

Ale ten má v důsledku letité neochoty poslanců změnit systém jeho financování k dispozici zoufale omezené finanční částky. Když už přece jen nějaký dokument přes všechny potíže vznikne, pozve Česká televize novináře na projekci a doufá, že něco o její veřejnoprávní aktivitě napíší a upozorní diváky.

Novináři většinou nepřijdou, protože psát o dokumentech prý není žádané, a píší zejména o tom, který ze zábavných programů měl větší sledovanost.

Sledovanost se stává dominantním a někdy jediným kritériem novinového ohlasu. Například soutěž SuperStar si kromě pravidelného referování o všech jejích peripetiích vydobude i několik speciálních příloh v seriózních novinách. To vše zhruba v době, kdy na ČT 2 běží záslužný a autory těžce vyvzdorovaný český dokumentární cyklus Holocaust, o kterém ve stejných novinách nepadne ani zmínka.

Předpokládám, že žáci, kteří ve výzkumu MFD odpověděli, že "holokaust bylo pracoviště pro mladé" a "Adolf Hitler je prezident Japonska", věděli přesně, kdo je Sámer Issa.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video