Soud rozhodl, že prezidentovo jmenování Zdeňka Tůmy guvernérem a Luďka Niedermayera viceguvernérem centrální banky se uskutečnilo v duchu zákona. Ústavní soud řešil stížnost vlády, požadující na jmenovací listině také podpis premiéra Miloše Zemana nebo jím pověřené osoby.
Prezident považuje rozhodnutí Ústavního soudu za důkaz jeho nezávislosti, někteří politici, zejména ti z řad smluvní opozice, však jsou opačného názoru. Předseda ODS Václav Klaus v televizním zpravodajstvím řekl, že Ustavní soud nerozhoduje nezávisle, ale že je "prohradní".
Premiér Miloš Zeman pak poukázal na těsnost rozhodnutí soudu. S jeho konečným verdiktem pět soudců z patnácti nesouhlasilo. Premiér však zároveň řekl, že verdikt respektuje.
Prezident jmenoval Tůmu a Niedermayera do funkcí loni v listopadu. Vláda to označila za neplatné, protože považovala za nutné připojit k jmenování spolupodpis premiéra.
"Jde o konflikt výkladu obyčejného zákona s ústavou," řekl soudce Ústavního soudu Vladimír Klokočka.
Podle ústavy jmenuje sedm členů Bankovní rady ČNB prezident republiky a k tomuto úkonu nepotřebuje spolupodpis premiéra. Podle loni platného zákona o ČNB jsou však guvernér a viceguvernér jmenováni v jiném režimu, který spolupodpis předsedy vlády vyžaduje, tvrdí vláda.
Konečné slovo soudu Klokočka odůvodnil mimo jiné tím, že kabinet nezpochybnil dřívější jmenování dalšího viceguvernéra Oldřicha Dědka. "Jestliže vláda uznává jmenování druhého viceguvernéra a zpochybňuje jmenování guvernéra a prvního viceguvernéra, vzniká tak nežádoucí nejistota v právních vztazích," zdůraznil soudce Klokočka.
Na to upozornil i prezident, který se zasedání Ústavního soudu účastnil. Návrh vlády je podle něho účelový a skrývá se za ním osobní averze k některým členům bankovní rady.
|
CO ŘEKLI O VERDIKTU |
|
Václav Klaus: Klokočka je jedním z 15 členů pléna Ústavního soudu, které kauzu posuzovalo. S rozhodnutím se přitom ztotožnilo deset soudců, pět zaujalo odlišné stanovisko. Vladimír Klokočka: |
|
Zdeněk Tůma: |
Sám guvernér Tůma rozhodnutí Ústavního soudu přivítal, ačkoli podle něho nešlo o nic osobního. "Premiér mi na vládě pogratuloval a řekl, že se těší na další spolupráci," řekl.
Bude třeba další novely
Ústavní soud zároveň uznal Havlovy stížnosti k novele zákona o ČNB, již loni přes odmítnutí Senátu a veto prezidenta přijala Poslanecká sněmovna. Změny kritizovala i Evropská komise, která se stejně jako Havel obávala ohrožení nezávislosti ČNB.
Prezident navrhoval vypustit ze zákona pasáž, která stanovuje jako hlavní cíl ČNB zabezpečení cenové stability, protože ústava používá širší termín stabilita měny. "Jde o porušení základního právního pravidla, podle nějž předpis nižší právní síly nesmí odporovat předpisu vyšší právní síly," odůvodnil rozhodnutí soudu jeho soudce Vojtěch Cepl.
Prezident rovněž kritizoval ustanovení, podle něhož má jmenování členů bankovní rady navrhovat vláda. "Prezident není podle Ústavy vázán žádným návrhem," říká Cepl. Prezident má rozhodovat o tom, koho jmenuje členem bankovní rady, samostatně.
Výtky od hlavy státu směřovaly i k rozdělení rozpočtu banky na dvě části, z nichž jednu část musí schvalovat poslanci, a k povinné dohodě ČNB s vládou nad inflačním cílem. Tyto body jdou podle soudců proti nezávislosti ČNB.
Stejný názor měla i Evropská unie. Její kritika dovedla vládu minulý týden k přijetí další novely o ČNB.
Nicméně verdikt Ústavního soudu si zřejmě vyžádá ještě další novelu zákona o ČNB i ústavy. Tůma věří, že jejich schválení ve sněmovně nebude problém.
