Plné znění dopisu Václava Havla čtěte zde
"Zprávy, které máme k dispozici a které přinášejí či potvrzují svobodná média, v nás vyvolávají podezření, že ruská státní moc vyvíjí nepřípustný nátlak na svobodomyslnou a demokraticky smýšlející opozici, že je kontrolována a omezována svoboda sdělovacích prostředků a že je ovlivňována prokuratura i soudy," stojí v dopise.
Signatáři textu rovněž vyzývají ruskou vládu a především Putina k respektování "mezinárodně uznaných demokratických standardů a individuálních svobod". Jedině tak může být podle nich Ruská federace považována za plnohodnotného a důvěryhodného partnera demokratického světa.
"Budeme zároveň apelovat na představitele ostatních vlád, aby neopakovaly chyby politiky 'appeasementu' a neobětovaly lidská práva a politické svobody obchodním zájmům či vidině výhodných investic," stojí v dopise.
Pod text se kromě Havla rozhodli podepsat také islandská exprezidentka Vigdís Finnbogadóttirová, bývalý prezident Albánie Rexhep Meidani, bývalá kanadská premiérka Kim Campbellová, rumunský expremiér Petre Roman, někdejší šéf bulharské vlády Philip Dimitrov, brazilský exprezident Fernando Henrique Cardoso a irská exprezidenta Mary Robinsonová.
Téměř tři desítky bývalých politiků se minulý týden zúčastnily v Praze konference Madridského klubu, který sdružuje někdejší prezidenty a premiéry.
Hvězdou letošního výročního zasedání byl americký exprezident Bill Clinton. - více zde
Stav demokracie a dodržování lidských práv v Rusku a nedostatečný pokrok, jakého v tomto směru země dosáhla od svého vstupu do Rady Evropy v roce 1996, v červnu důrazně kritizovalo i Parlamentní shromáždění Rady Evropy ve Štrasburku.
Velkou většinou také schválilo prodloužení monitorování Ruska o další dva roky. Tento proces umožňuje PSRE kontrolovat demokratické normy v zemích, které je při svém vstupu ve všech směrech nesplňovaly.
