Václav Havel jmenoval Josefa Tošovského předsedou překlenovací vlády po politické krizi v prosinci 1997. Jeho kabinet fungoval sedm měsíců. Odstoupil po mimořádných volbách v létě 1998.
Po demisi se Tošovský ještě na více než dva roky vrátil do čela České národní banky.
Havel si myslí, že nejvyšší činitelé v bankovnictví a ve vládě, kteří se zabývají vývojem měny a podobnými věcmi, mají vždy obousměrné kontakty s ekonomickými rozvědkami.
"Divil bych se, kdyby tomu tak nebylo, speciálně ve státě komunistickém, kde je tak ohromná centrální moc," řekl Havel ve Washingtonu, kde momentálně pobývá.
Tošovský pracoval do roku 1989 jako poradce předsedy československé centrální banky a jako představitel Živnostenské banky v Londýně. Šéfem národní banky se stal v lednu 1990.
Po přijetí lustračního zákona je pro výkon funkcí ve státní správě a ve státním ekonomickém nebo bankovním sektoru vyžadováno lustrační osvědčení, že dotyčný nefiguruje v seznamech spolupracovníků StB.
"To on, pokud si dobře vzpomínám, dostal," řekl Havel o Tošovském jako o guvernérovi národní banky. "Přesně nerozumím, proč ho tehdy dostal a teď najednou mu to jacísi novináři odejmuli," poznamenal exprezident.
Pro jmenování premiérem nebo ministrem, stejně jako pro převzetí poslaneckého nebo senátorského mandátu lustrační osvědčení potřeba není.
Tošovský byl podle zjištění MF DNES ideovým spolupracovníkem bývalé komunistické rozvědky, která byla součástí StB. Do kontaktu s ní se prý dostal z titulu své funkce v SBČS v říjnu 1986.
Tošovský jakoukoli spolupráci s StB odmítá. Z dokumentů podle MF DNES vyplývá, že Tošovský nikoho neudal a úmyslně nepoškodil. Jeho spolupráce spočívala především ve zpracovávání odborných analýz. - více zde
