Jméno vyvoleného zůstane tajné až do 10. října.
Havla, který byl v posledních deseti letech nominován už několikrát, favorizuje také agentura DPA či americký spisovatel Irwin Abrams. Na exprezidentovi oceňuje, že bojuje za lidská práva mnohem déle, než jen posledních pár let.
Favoritem je také papež
Z nominovaných bývají vyzdvihováni rovněž Jan Pavel II., prezidenti Brazílie a Afghánistánu, disidenti od Íránu po Čínu, ale i různé humanitární organizace nebo Mezinárodní agentura pro atomovou energii.
Ředitel mezinárodního výzkumného centra míru PRIO Stein Toennesson zdůraznil, že v uplynulém roce se žádný světový představitel nevyznamenal takovou měrou, aby by si cenu zasloužil jednoznačně. Sám však sází na papeže.
"Hlavním důvodem je jeho nepokrytý nesouhlas s válkou v Iráku. Ze své pozice nejvyššího církevního představitele významně přispěl k minimalizaci možného předělu, který válka mohla vytvořit mezi křesťanstvím a islámem," míní Toennesson.
Podle dalších expertů je letošní rok zřejmě poslední příležitostí ocenit papežovo celoživotní snažení. Jiní však soudí, že Nobelův výbor se vyvaruje takto přímočarého prokřesťanského postoje.
I kdyby Havel do Osla opět neodjel, útěchou mu může být, že jedno vyznamenání přeci jen dostane. Indie se rozhodla ocenit jeho příspěvek k celosvětovému míru a prosazování lidských práv mírovou cenou Mahátmy Gándhího.
Nobel ocenil Matku Terezu i Arafata
Nobelovu cenu za mír v posledních letech dostali bývalý americký prezident Jimmy Carter (2002) a generální tajemník OSN Kofi Annan (2001). V minulosti byli oceněni například Michail Gorbačov, dalajláma, Matka Tereza, Nelson Mandela či Jásir Arafat.
Poctěny byly také organizace Amnesty International, Lékaři bez hranic, OSN, Červený kříž a další. S cenou je spojena finanční odměna ve výši zhruba 7 milionů švédských korun, to je asi 27 milionů korun. Všechny oceněné najdete zde.
 Václav Havel je spolu s brazilským prezidentem da Silvou a papežem Janem Pavlem II. považován za favorita ve hře o Nobelovu cenu míru. (3. října 2003) |
