Exprezident se tím opět představil v roli aktivního politika – a udělal špatně. Proč?
"Zápas menších pražských divadel, galerií a podobných institucí o přežití není jen bojem o několik milionů. Je to víc. Je to zápas o smysl a charakter státu," napsal v sobotu Havel.
Silná, moc silná slova. Diskuse o tom, jak přispívat z veřejných peněz na kulturu, se přece nevede pouze teď, vede se již téměř dvacet let a vedla se i po celou dobu Havlova dlouhého prezidentování. Na to si už bývalý prezident nevzpomíná? Tehdy to nebyl "zápas o smysl a charakter státu"? A při vší úctě k pražským divadelníkům, oni smysl a charakter tomuto státu nedávají.
Havel argumentuje i tím, že divadla, ale i některé časopisy v dobách komunismu přispěly aktivitou ke korozi režimu a aktivizaci lidí, kteří se pak na pádu totality podíleli. Jistě. Jenže v demokratické společnosti se jejich role změnila.
Navíc část z toho, co se dnes vydává za neziskovou kulturu, jsou buď prapodivné nesmysly, či čistě komerční záležitosti. Ano, rozlišit je s naprostou jistotou je prakticky nemožné, proto nebude ani systém státních a obecních dotací nikdy zcela spravedlivý.
Václav Havel i jeho souputníci žijí se svou rukou nataženou ke státu v minulém století. Jsou přece země, kde je i bohatší kulturní aktivita než u nás, a přesto tam lidé nečekají na "almužny" z eráru. Exprezident se svým apelem dostal i do konfliktu zájmů, protože jeho Odcházení uvádí Divadlo Archa, které právě bojuje o dotace.
Havlovy sobotní výzvy ke svržení ODS v hlavním městě jsou zcela mimo mísu. U bývalé hlavy státu by byla na místě zdrženlivost. Kohopak by vlastně chtěl vidět vládnout na pražském magistrátu? Proč konkrétní politické síly dle svých představ nejmenuje? Asi je nezná.
Václav Havel v sobotním článku kritizuje i tahanice kolem návrhu Národní knihovny od Jana Kaplického, jenž se symbolicky nechal v pátek inspirovat absurditou Havlových her: spojil se s Jiřím Paroubkem. Předseda ČSSD mu pyšně slíbil na knihovnu miliardy (pokud bude opět vládnout) ze státního rozpočtu.
Kaplický to vůbec nepovažuje za předvolební populismus, a dokonce o minulém pátku řekl: "Pamatujte si tento den. Přišlo první pozitivní vyjádření o knihovně po čtrnácti měsících."
Je tristní, že tak zkušený člověk kvůli své ješitnosti, neukojenosti a narcismu dokáže přehlédnout Paroubkův šikovný tah. Grrr...
Osobně se mi Kaplického návrh knihovny líbí, ale proč se slavný architekt ponižuje před politiky? Proč podobně jako Havel jde na barikádu, kde se stává jen terčem posměchu? Vyřešit systém grantů a dotací pro divadla není a nebude jednoduché, ale jeho další politizace je nesmyslná a neúnosná.
Stejně jako tahanice kolem knihovny. Veřejnost není zvědavá na pseudoargumenty jedné či druhé strany, ale chce už konečně slyšet jednoznačná stanoviska a rozhodnutí. K vyřešení situace však nepovede to, že architekt Kaplický bude v rámci "politického handlu" radit předsedovi Paroubkovi s věcmi o kultuře (probůh, s kterými?).
Směšné jsou i výzvy "nadstranického" dramatika Havla k voličům. Nepovede to k ničemu. Na ztracených barikádách se nevyhrává. Nedokáže to ani Jan Kaplický, ani Václav Havel.
